Ukrajinské F-16 budou spíš jen snadnou kořistí pro Rusy, píše WP

Dlouho očekávané západní stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat v horizontu týdnů, zázračný a okamžitý zvrat ve válce od jejich nasazení však nelze očekávat, varují ukrajinští i západní činitelé. Kyjev obdrží letos zřejmě maximálně dvacet strojů, které se tak stanou snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP). Kyjev navíc stihl vycvičit jen minimum pilotů. Na Ukrajince by ale F-16 mohly mít pozitivní psychologický dopad.

Stíhačky budou sloužit k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, která se takřka každou noc potýká s nálety dronů, střelami a raketami. Listem oslovení představitelé nicméně upozornili, že letouny se alespoň zpočátku nejspíš nebudou pohybovat blízko fronty.

Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko slíbily poskytnout Ukrajině osmdesát letounů F-16, ale většina z nich dorazí až za několik let. Není jasné, kolik strojů Kyjev obdrží letos, nebude to však víc než jedna letka, která čítá asi dvacet strojů, odhaduje WP.

Minimum vycvičených pilotů

Překážku pro plné nasazení představuje i nízký počet vycvičených ukrajinských pilotů. Předpokládá se, že první vlnu výcviku jich do začátku letošního léta dokončilo pouze šest. Celkem jich Ukrajina do programu vytipovala „desítky“, sdělil představitel ukrajinského obranného sektoru, který stejně jako ostatní hovořil s WP pod podmínkou anonymity. Výcvikový program má ale jen omezený počet míst.

Práci s letounem předchází čtyřměsíční výuka angličtiny ve Velké Británii, kde se piloti učí potřebnou terminologii. Celkem proto výcvik může i zkušeným pilotům trvat rok, přičemž Ukrajina jich nemůže příliš mnoho postrádat na bojišti, vysvětlil anonymní ukrajinský představitel.

„Hlavním omezením... je množství letadel a doba výcviku,“ přiznal další nejmenovaný ukrajinský činitel. „Pokud má Rusko 300 (stíhaček) a vy jich máte podstatně méně, nemůžete pořádně operovat,“ řekl a dodal, že jeho zemi chybí i některé druhy technického vybavení a další školení pro údržbu.

Stroje F-16 americké výroby byly nejžádanější položkou Ukrajiny směrem k západním spojencům, kteří jí finančně i vojensky od února 2022 pomáhají bránit se proti rozsáhlé ruské invazi. Očekávaná omezená role těchto letadel ale podle WP poukazuje na prohlubující se rozpor mezi Kyjevem a jeho západními podporovateli.

Stížnosti Kyjeva

Američtí představitelé dlouho tvrdili, že letouny F-16 nejspíš neposkytnou Ukrajině rozhodující výhodu kvůli silné ruské protivzdušné obraně. Ukrajinští představitelé na to ale reagují podobně jako v případě jiné techniky – stíhaček F-16 dodal Západ málo, a učinil tak příliš pozdě, píše americký list.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země potřebuje více než sto letounů F-16, aby mohla bojovat s obrovským ruským letectvem. Kyjev odhaduje, že nepřátelské vzdušné síly disponují až dvěma stovkami stíhaček. Současné množství těchto strojů na straně obránců Zelenskyj považuje za „nedostatečné“. „Rozhodnutí o F-16 je strategické,“ prohlásil v polovině tohoto měsíce. „Jejich počet však zatím strategický není,“ dodal.

Psychologický faktor

Největší úlohou F-16 tak nakonec může být silná psychologická vzpruha pro Ukrajince a současně narušení morálky ruských vojáků, domnívá se analytička Becca Wasserová z expertního Centra pro novou americkou bezpečnost (CNAS). „Co se týče západního vojenského vybavení pro Ukrajinu, je tu docela jasný vzorec. Je potřeba okamžitě, ale když je dodáno, často už tato operační potřeba neplatí,“ podotkla Wasserová.

Přítomnost F-16 by ale mohla potenciálně zastrašit ruská letadla, která se kvůli oslabující ukrajinské protivzdušné obraně v okolí fronty pouštějí do riskantních misí. Velkou hrozbu pro Ukrajince představují zejména ničivé řízené klouzavé pumy, které je pro ukrajinskou armádu téměř nemožné sestřelit. Nejlepším řešením je ještě před vypuštěním zaměřit letadla nebo jejich základny.

Ukrajinští představitelé a piloti si podle WP dlouhodobě stěžují na současnou zastaralou flotilu, kterou tvoří letouny MiG-29, Su-27 a Su-24. Dosah jejich radarů činí přibližně čtyřicet kilometrů, což je méně, než mají obdobné, ale modernější ruské stroje.

Radar F-16 dokáže ale odhalit cíle na vzdálenost asi dvě stě kilometrů, což znamená, že se jejich piloti nemusí tolik vystavovat potenciálnímu nebezpečí. I tak jsou tato americká letadla zastaralá oproti nejnovějším ruským bitevníkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10:41Aktualizovánopřed 58 mminutami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 1 hhodinou

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
13:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že zadržel třicet podezřelých ze špionáže pro USA a Izrael

Íránské ministerstvo informací a bezpečnosti oznámilo zadržení třiceti osob včetně jednoho cizince. Tvrdí, že jsou podezřelí ze špionáže ve prospěch Izraele a Spojených států. Cizinec, jehož státní příslušnost nebyla zveřejněna, byl zatčen na severovýchodě Íránu.
před 2 hhodinami

Konflikt s Íránem by neměl zastínit Ukrajinu, shodli se prezidenti Česka a Lotyšska

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.
12:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský odklon od jádra byla chyba, přiznala na summitu von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila v úterý na pařížském summitu o civilním využití nukleární energie evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti, řekl na úvod akce francouzský prezident Emmanuel Macron. Evropa podle něj musí sjednotit své standardy, lépe propojit energetický trh a konsolidovat rámec státní podpory. Pro podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico (Smer).
14:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
09:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Čína ztrátu ropy z Íránu pocítí, za ajatolláhy ale válčit nebude

Blízkovýchodní válka znervózňuje Čínu, která odebírá ve velkém ropu z Íránu a v regionu má své ekonomické i strategické zájmy. Podle expertů se ale Si Ťin-pching pragmaticky odmítá vojensky angažovat na straně Teheránu, aby udržel stabilní vztahy s USA. Někteří analytici se domnívají, že v krátkodobém horizontu může konflikt nahrát Tchaj-wanu, protože Pekingu ukázal, čeho jsou Američané schopni.
11:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...