Ukrajinské F-16 budou spíš jen snadnou kořistí pro Rusy, píše WP

Dlouho očekávané západní stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat v horizontu týdnů, zázračný a okamžitý zvrat ve válce od jejich nasazení však nelze očekávat, varují ukrajinští i západní činitelé. Kyjev obdrží letos zřejmě maximálně dvacet strojů, které se tak stanou snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP). Kyjev navíc stihl vycvičit jen minimum pilotů. Na Ukrajince by ale F-16 mohly mít pozitivní psychologický dopad.

Stíhačky budou sloužit k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, která se takřka každou noc potýká s nálety dronů, střelami a raketami. Listem oslovení představitelé nicméně upozornili, že letouny se alespoň zpočátku nejspíš nebudou pohybovat blízko fronty.

Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko slíbily poskytnout Ukrajině osmdesát letounů F-16, ale většina z nich dorazí až za několik let. Není jasné, kolik strojů Kyjev obdrží letos, nebude to však víc než jedna letka, která čítá asi dvacet strojů, odhaduje WP.

Minimum vycvičených pilotů

Překážku pro plné nasazení představuje i nízký počet vycvičených ukrajinských pilotů. Předpokládá se, že první vlnu výcviku jich do začátku letošního léta dokončilo pouze šest. Celkem jich Ukrajina do programu vytipovala „desítky“, sdělil představitel ukrajinského obranného sektoru, který stejně jako ostatní hovořil s WP pod podmínkou anonymity. Výcvikový program má ale jen omezený počet míst.

Práci s letounem předchází čtyřměsíční výuka angličtiny ve Velké Británii, kde se piloti učí potřebnou terminologii. Celkem proto výcvik může i zkušeným pilotům trvat rok, přičemž Ukrajina jich nemůže příliš mnoho postrádat na bojišti, vysvětlil anonymní ukrajinský představitel.

„Hlavním omezením... je množství letadel a doba výcviku,“ přiznal další nejmenovaný ukrajinský činitel. „Pokud má Rusko 300 (stíhaček) a vy jich máte podstatně méně, nemůžete pořádně operovat,“ řekl a dodal, že jeho zemi chybí i některé druhy technického vybavení a další školení pro údržbu.

Stroje F-16 americké výroby byly nejžádanější položkou Ukrajiny směrem k západním spojencům, kteří jí finančně i vojensky od února 2022 pomáhají bránit se proti rozsáhlé ruské invazi. Očekávaná omezená role těchto letadel ale podle WP poukazuje na prohlubující se rozpor mezi Kyjevem a jeho západními podporovateli.

Stížnosti Kyjeva

Američtí představitelé dlouho tvrdili, že letouny F-16 nejspíš neposkytnou Ukrajině rozhodující výhodu kvůli silné ruské protivzdušné obraně. Ukrajinští představitelé na to ale reagují podobně jako v případě jiné techniky – stíhaček F-16 dodal Západ málo, a učinil tak příliš pozdě, píše americký list.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země potřebuje více než sto letounů F-16, aby mohla bojovat s obrovským ruským letectvem. Kyjev odhaduje, že nepřátelské vzdušné síly disponují až dvěma stovkami stíhaček. Současné množství těchto strojů na straně obránců Zelenskyj považuje za „nedostatečné“. „Rozhodnutí o F-16 je strategické,“ prohlásil v polovině tohoto měsíce. „Jejich počet však zatím strategický není,“ dodal.

Psychologický faktor

Největší úlohou F-16 tak nakonec může být silná psychologická vzpruha pro Ukrajince a současně narušení morálky ruských vojáků, domnívá se analytička Becca Wasserová z expertního Centra pro novou americkou bezpečnost (CNAS). „Co se týče západního vojenského vybavení pro Ukrajinu, je tu docela jasný vzorec. Je potřeba okamžitě, ale když je dodáno, často už tato operační potřeba neplatí,“ podotkla Wasserová.

Přítomnost F-16 by ale mohla potenciálně zastrašit ruská letadla, která se kvůli oslabující ukrajinské protivzdušné obraně v okolí fronty pouštějí do riskantních misí. Velkou hrozbu pro Ukrajince představují zejména ničivé řízené klouzavé pumy, které je pro ukrajinskou armádu téměř nemožné sestřelit. Nejlepším řešením je ještě před vypuštěním zaměřit letadla nebo jejich základny.

Ukrajinští představitelé a piloti si podle WP dlouhodobě stěžují na současnou zastaralou flotilu, kterou tvoří letouny MiG-29, Su-27 a Su-24. Dosah jejich radarů činí přibližně čtyřicet kilometrů, což je méně, než mají obdobné, ale modernější ruské stroje.

Radar F-16 dokáže ale odhalit cíle na vzdálenost asi dvě stě kilometrů, což znamená, že se jejich piloti nemusí tolik vystavovat potenciálnímu nebezpečí. I tak jsou tato americká letadla zastaralá oproti nejnovějším ruským bitevníkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl na 39, uvedla španělská veřejnoprávní stanice RTVE s odkazem na policejní zdroje. Dříve záchranáři informovali o 21 mrtvých. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé.
07:43Aktualizovánopřed 9 mminutami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 2 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 7 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 9 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...