Ukrajinské F-16 budou spíš jen snadnou kořistí pro Rusy, píše WP

Dlouho očekávané západní stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat v horizontu týdnů, zázračný a okamžitý zvrat ve válce od jejich nasazení však nelze očekávat, varují ukrajinští i západní činitelé. Kyjev obdrží letos zřejmě maximálně dvacet strojů, které se tak stanou snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP). Kyjev navíc stihl vycvičit jen minimum pilotů. Na Ukrajince by ale F-16 mohly mít pozitivní psychologický dopad.

Stíhačky budou sloužit k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, která se takřka každou noc potýká s nálety dronů, střelami a raketami. Listem oslovení představitelé nicméně upozornili, že letouny se alespoň zpočátku nejspíš nebudou pohybovat blízko fronty.

Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko slíbily poskytnout Ukrajině osmdesát letounů F-16, ale většina z nich dorazí až za několik let. Není jasné, kolik strojů Kyjev obdrží letos, nebude to však víc než jedna letka, která čítá asi dvacet strojů, odhaduje WP.

Minimum vycvičených pilotů

Překážku pro plné nasazení představuje i nízký počet vycvičených ukrajinských pilotů. Předpokládá se, že první vlnu výcviku jich do začátku letošního léta dokončilo pouze šest. Celkem jich Ukrajina do programu vytipovala „desítky“, sdělil představitel ukrajinského obranného sektoru, který stejně jako ostatní hovořil s WP pod podmínkou anonymity. Výcvikový program má ale jen omezený počet míst.

Práci s letounem předchází čtyřměsíční výuka angličtiny ve Velké Británii, kde se piloti učí potřebnou terminologii. Celkem proto výcvik může i zkušeným pilotům trvat rok, přičemž Ukrajina jich nemůže příliš mnoho postrádat na bojišti, vysvětlil anonymní ukrajinský představitel.

„Hlavním omezením... je množství letadel a doba výcviku,“ přiznal další nejmenovaný ukrajinský činitel. „Pokud má Rusko 300 (stíhaček) a vy jich máte podstatně méně, nemůžete pořádně operovat,“ řekl a dodal, že jeho zemi chybí i některé druhy technického vybavení a další školení pro údržbu.

Stroje F-16 americké výroby byly nejžádanější položkou Ukrajiny směrem k západním spojencům, kteří jí finančně i vojensky od února 2022 pomáhají bránit se proti rozsáhlé ruské invazi. Očekávaná omezená role těchto letadel ale podle WP poukazuje na prohlubující se rozpor mezi Kyjevem a jeho západními podporovateli.

Stížnosti Kyjeva

Američtí představitelé dlouho tvrdili, že letouny F-16 nejspíš neposkytnou Ukrajině rozhodující výhodu kvůli silné ruské protivzdušné obraně. Ukrajinští představitelé na to ale reagují podobně jako v případě jiné techniky – stíhaček F-16 dodal Západ málo, a učinil tak příliš pozdě, píše americký list.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země potřebuje více než sto letounů F-16, aby mohla bojovat s obrovským ruským letectvem. Kyjev odhaduje, že nepřátelské vzdušné síly disponují až dvěma stovkami stíhaček. Současné množství těchto strojů na straně obránců Zelenskyj považuje za „nedostatečné“. „Rozhodnutí o F-16 je strategické,“ prohlásil v polovině tohoto měsíce. „Jejich počet však zatím strategický není,“ dodal.

Psychologický faktor

Největší úlohou F-16 tak nakonec může být silná psychologická vzpruha pro Ukrajince a současně narušení morálky ruských vojáků, domnívá se analytička Becca Wasserová z expertního Centra pro novou americkou bezpečnost (CNAS). „Co se týče západního vojenského vybavení pro Ukrajinu, je tu docela jasný vzorec. Je potřeba okamžitě, ale když je dodáno, často už tato operační potřeba neplatí,“ podotkla Wasserová.

Přítomnost F-16 by ale mohla potenciálně zastrašit ruská letadla, která se kvůli oslabující ukrajinské protivzdušné obraně v okolí fronty pouštějí do riskantních misí. Velkou hrozbu pro Ukrajince představují zejména ničivé řízené klouzavé pumy, které je pro ukrajinskou armádu téměř nemožné sestřelit. Nejlepším řešením je ještě před vypuštěním zaměřit letadla nebo jejich základny.

Ukrajinští představitelé a piloti si podle WP dlouhodobě stěžují na současnou zastaralou flotilu, kterou tvoří letouny MiG-29, Su-27 a Su-24. Dosah jejich radarů činí přibližně čtyřicet kilometrů, což je méně, než mají obdobné, ale modernější ruské stroje.

Radar F-16 dokáže ale odhalit cíle na vzdálenost asi dvě stě kilometrů, což znamená, že se jejich piloti nemusí tolik vystavovat potenciálnímu nebezpečí. I tak jsou tato americká letadla zastaralá oproti nejnovějším ruským bitevníkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 10 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 23 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...