Ukrajinské F-16 budou spíš jen snadnou kořistí pro Rusy, píše WP

Dlouho očekávané západní stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat v horizontu týdnů, zázračný a okamžitý zvrat ve válce od jejich nasazení však nelze očekávat, varují ukrajinští i západní činitelé. Kyjev obdrží letos zřejmě maximálně dvacet strojů, které se tak stanou snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP). Kyjev navíc stihl vycvičit jen minimum pilotů. Na Ukrajince by ale F-16 mohly mít pozitivní psychologický dopad.

Stíhačky budou sloužit k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, která se takřka každou noc potýká s nálety dronů, střelami a raketami. Listem oslovení představitelé nicméně upozornili, že letouny se alespoň zpočátku nejspíš nebudou pohybovat blízko fronty.

Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko slíbily poskytnout Ukrajině osmdesát letounů F-16, ale většina z nich dorazí až za několik let. Není jasné, kolik strojů Kyjev obdrží letos, nebude to však víc než jedna letka, která čítá asi dvacet strojů, odhaduje WP.

Minimum vycvičených pilotů

Překážku pro plné nasazení představuje i nízký počet vycvičených ukrajinských pilotů. Předpokládá se, že první vlnu výcviku jich do začátku letošního léta dokončilo pouze šest. Celkem jich Ukrajina do programu vytipovala „desítky“, sdělil představitel ukrajinského obranného sektoru, který stejně jako ostatní hovořil s WP pod podmínkou anonymity. Výcvikový program má ale jen omezený počet míst.

Práci s letounem předchází čtyřměsíční výuka angličtiny ve Velké Británii, kde se piloti učí potřebnou terminologii. Celkem proto výcvik může i zkušeným pilotům trvat rok, přičemž Ukrajina jich nemůže příliš mnoho postrádat na bojišti, vysvětlil anonymní ukrajinský představitel.

„Hlavním omezením... je množství letadel a doba výcviku,“ přiznal další nejmenovaný ukrajinský činitel. „Pokud má Rusko 300 (stíhaček) a vy jich máte podstatně méně, nemůžete pořádně operovat,“ řekl a dodal, že jeho zemi chybí i některé druhy technického vybavení a další školení pro údržbu.

Stroje F-16 americké výroby byly nejžádanější položkou Ukrajiny směrem k západním spojencům, kteří jí finančně i vojensky od února 2022 pomáhají bránit se proti rozsáhlé ruské invazi. Očekávaná omezená role těchto letadel ale podle WP poukazuje na prohlubující se rozpor mezi Kyjevem a jeho západními podporovateli.

Stížnosti Kyjeva

Američtí představitelé dlouho tvrdili, že letouny F-16 nejspíš neposkytnou Ukrajině rozhodující výhodu kvůli silné ruské protivzdušné obraně. Ukrajinští představitelé na to ale reagují podobně jako v případě jiné techniky – stíhaček F-16 dodal Západ málo, a učinil tak příliš pozdě, píše americký list.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země potřebuje více než sto letounů F-16, aby mohla bojovat s obrovským ruským letectvem. Kyjev odhaduje, že nepřátelské vzdušné síly disponují až dvěma stovkami stíhaček. Současné množství těchto strojů na straně obránců Zelenskyj považuje za „nedostatečné“. „Rozhodnutí o F-16 je strategické,“ prohlásil v polovině tohoto měsíce. „Jejich počet však zatím strategický není,“ dodal.

Psychologický faktor

Největší úlohou F-16 tak nakonec může být silná psychologická vzpruha pro Ukrajince a současně narušení morálky ruských vojáků, domnívá se analytička Becca Wasserová z expertního Centra pro novou americkou bezpečnost (CNAS). „Co se týče západního vojenského vybavení pro Ukrajinu, je tu docela jasný vzorec. Je potřeba okamžitě, ale když je dodáno, často už tato operační potřeba neplatí,“ podotkla Wasserová.

Přítomnost F-16 by ale mohla potenciálně zastrašit ruská letadla, která se kvůli oslabující ukrajinské protivzdušné obraně v okolí fronty pouštějí do riskantních misí. Velkou hrozbu pro Ukrajince představují zejména ničivé řízené klouzavé pumy, které je pro ukrajinskou armádu téměř nemožné sestřelit. Nejlepším řešením je ještě před vypuštěním zaměřit letadla nebo jejich základny.

Ukrajinští představitelé a piloti si podle WP dlouhodobě stěžují na současnou zastaralou flotilu, kterou tvoří letouny MiG-29, Su-27 a Su-24. Dosah jejich radarů činí přibližně čtyřicet kilometrů, což je méně, než mají obdobné, ale modernější ruské stroje.

Radar F-16 dokáže ale odhalit cíle na vzdálenost asi dvě stě kilometrů, což znamená, že se jejich piloti nemusí tolik vystavovat potenciálnímu nebezpečí. I tak jsou tato americká letadla zastaralá oproti nejnovějším ruským bitevníkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 17 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...