Ukrajinské F-16 budou spíš jen snadnou kořistí pro Rusy, píše WP

Dlouho očekávané západní stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat v horizontu týdnů, zázračný a okamžitý zvrat ve válce od jejich nasazení však nelze očekávat, varují ukrajinští i západní činitelé. Kyjev obdrží letos zřejmě maximálně dvacet strojů, které se tak stanou snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP). Kyjev navíc stihl vycvičit jen minimum pilotů. Na Ukrajince by ale F-16 mohly mít pozitivní psychologický dopad.

Stíhačky budou sloužit k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, která se takřka každou noc potýká s nálety dronů, střelami a raketami. Listem oslovení představitelé nicméně upozornili, že letouny se alespoň zpočátku nejspíš nebudou pohybovat blízko fronty.

Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko slíbily poskytnout Ukrajině osmdesát letounů F-16, ale většina z nich dorazí až za několik let. Není jasné, kolik strojů Kyjev obdrží letos, nebude to však víc než jedna letka, která čítá asi dvacet strojů, odhaduje WP.

Minimum vycvičených pilotů

Překážku pro plné nasazení představuje i nízký počet vycvičených ukrajinských pilotů. Předpokládá se, že první vlnu výcviku jich do začátku letošního léta dokončilo pouze šest. Celkem jich Ukrajina do programu vytipovala „desítky“, sdělil představitel ukrajinského obranného sektoru, který stejně jako ostatní hovořil s WP pod podmínkou anonymity. Výcvikový program má ale jen omezený počet míst.

Práci s letounem předchází čtyřměsíční výuka angličtiny ve Velké Británii, kde se piloti učí potřebnou terminologii. Celkem proto výcvik může i zkušeným pilotům trvat rok, přičemž Ukrajina jich nemůže příliš mnoho postrádat na bojišti, vysvětlil anonymní ukrajinský představitel.

„Hlavním omezením... je množství letadel a doba výcviku,“ přiznal další nejmenovaný ukrajinský činitel. „Pokud má Rusko 300 (stíhaček) a vy jich máte podstatně méně, nemůžete pořádně operovat,“ řekl a dodal, že jeho zemi chybí i některé druhy technického vybavení a další školení pro údržbu.

Stroje F-16 americké výroby byly nejžádanější položkou Ukrajiny směrem k západním spojencům, kteří jí finančně i vojensky od února 2022 pomáhají bránit se proti rozsáhlé ruské invazi. Očekávaná omezená role těchto letadel ale podle WP poukazuje na prohlubující se rozpor mezi Kyjevem a jeho západními podporovateli.

Stížnosti Kyjeva

Američtí představitelé dlouho tvrdili, že letouny F-16 nejspíš neposkytnou Ukrajině rozhodující výhodu kvůli silné ruské protivzdušné obraně. Ukrajinští představitelé na to ale reagují podobně jako v případě jiné techniky – stíhaček F-16 dodal Západ málo, a učinil tak příliš pozdě, píše americký list.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země potřebuje více než sto letounů F-16, aby mohla bojovat s obrovským ruským letectvem. Kyjev odhaduje, že nepřátelské vzdušné síly disponují až dvěma stovkami stíhaček. Současné množství těchto strojů na straně obránců Zelenskyj považuje za „nedostatečné“. „Rozhodnutí o F-16 je strategické,“ prohlásil v polovině tohoto měsíce. „Jejich počet však zatím strategický není,“ dodal.

Psychologický faktor

Největší úlohou F-16 tak nakonec může být silná psychologická vzpruha pro Ukrajince a současně narušení morálky ruských vojáků, domnívá se analytička Becca Wasserová z expertního Centra pro novou americkou bezpečnost (CNAS). „Co se týče západního vojenského vybavení pro Ukrajinu, je tu docela jasný vzorec. Je potřeba okamžitě, ale když je dodáno, často už tato operační potřeba neplatí,“ podotkla Wasserová.

Přítomnost F-16 by ale mohla potenciálně zastrašit ruská letadla, která se kvůli oslabující ukrajinské protivzdušné obraně v okolí fronty pouštějí do riskantních misí. Velkou hrozbu pro Ukrajince představují zejména ničivé řízené klouzavé pumy, které je pro ukrajinskou armádu téměř nemožné sestřelit. Nejlepším řešením je ještě před vypuštěním zaměřit letadla nebo jejich základny.

Ukrajinští představitelé a piloti si podle WP dlouhodobě stěžují na současnou zastaralou flotilu, kterou tvoří letouny MiG-29, Su-27 a Su-24. Dosah jejich radarů činí přibližně čtyřicet kilometrů, což je méně, než mají obdobné, ale modernější ruské stroje.

Radar F-16 dokáže ale odhalit cíle na vzdálenost asi dvě stě kilometrů, což znamená, že se jejich piloti nemusí tolik vystavovat potenciálnímu nebezpečí. I tak jsou tato americká letadla zastaralá oproti nejnovějším ruským bitevníkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanadskému pasažérovi výletní lodi vyšel pozitivní test na hantavirus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.
před 2 hhodinami

V italské Modeně najel řidič do skupiny lidí, několik jich zranil

V italském městě Modena v sobotu odpoledne najel řidič autem do skupinky lidí a pak se snažil utéct. Osm lidí zranil, z toho čtyři vážně. Řidič, který byl po činu zatčen, je Ital marockého původu a trpí psychickými problémy, kvůli nimž se léčil na psychiatrii, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Desítky tisíc lidí se sešly na dvou protichůdných protestech v Londýně

Desítky tisíc lidí se v sobotu v Londýně zúčastnily dvou demonstrací, při nichž se policie obávala střetů dvou protichůdných táborů. Policie ale obě manifestace oddělila, akce se tedy obešly bez větších incidentů. Na bezpečnost dohlíželo více než čtyři tisíce policistů. Podle londýnské policie šlo o jednu z jejích nejvýznamnějších operací za poslední roky, napsal server BBC.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Uhynulá velryba u dánského ostrova je Timmy, potvrdily úřady

Uhynulá velryba, kterou vyplavilo moře u dánského ostrova Anholt, je keporkak přezdívaný Timmy. Předtím několikrát uvázl na mělčině Baltského moře u německého pobřeží. Na těle kytovce se našlo sledovací zařízení, které na něj bylo předtím připevněno. Podle agentury DPA o tom informovaly ministerstvo životního prostředí severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánský úřad pro životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...