Slovensko obdrželo první dvojici stíhaček F-16

Na Slovensku přistály první dvě z celkem čtrnácti objednaných stíhaček F-16 od americké společnosti General Dynamics. Země tak naplňuje největší armádní zakázku ve své historii. Kontrakt vyšel v přepočtu na více než 38 miliard korun. Jde o první nové stíhačky po téměř třiceti letech, upozorňují slovenská média.

Víceúčelové stíhačky přistály na letišti Kuchyňa u Malacek na západě země krátce po osmé večer. Piloti nejprve kroužili nad letištěm, pak postupně přeletěli nad dráhou se zataženým podvozkem, po dalším přiblížení už přistáli.

Slovensko si stroje objednalo již v roce 2018 za vlády tehdejšího premiéra a současného prezidenta Petera Pellegriniho. Na Slovensku měly být už loni, dovážku ale zdržela pandemie covidu-19 a s ní související globální nedostatek čipů.

Do konce roku má následovat další stíhačka F-16 a zbývající přiletí v letech 2025 a 2026, uvedla televize TA3 a dodala, že dokud slovenská letka nedosáhne bojeschopnosti, ochranu slovenského vzdušného prostoru budou nadále zajišťovat spojenci ze Severoatlantické aliance.

  • víceúčelový stíhací letoun
  • výrobce: Lockheed Martin (původně General Dynamics)
  • délka: 14,8 m
  • rozpětí: 9,8 m
  • výška: 4,8 m
  • maximální vzletová hmotnost: 17 010 kg
  • pohon: 1x Pratt & Whitney F-100-PW 200/220/229; též GE F110-GE 100/129
  • tah: 120 kN
  • maximální rychlost: Mach 2
  • dolet: 1740 Nm (3200 km)
  • dostup: 50 000 stop (15 km)
  • výzbroj: 20mm kanón M-61A1, dvě střely AIM-9, dvě AIM-120, dvě bomby

Slovenské stíhačky letěly z USA 9,5 hodiny bez přestávky, napsal deník Pravda na svém webu. Oba jednomístné stroje přiletěly ještě s americkými piloty a státními znaky, uvedla RTVS. Třetí dvojmístná stíhačka má následovat v říjnu, dodala.

Stíhačky měly původně přistát na letišti Sliač na středním Slovensku, ale to se ani za pět let nepodařilo zmodernizovat, a tak dočasně budou v Kuchyni.

Od roku 2022, kdy Bratislava po ruském napadení Ukrajiny vyřadila z výzbroje své stíhací letouny MiG-29 ruského původu, později předané Kyjevu, chrání slovenské nebe spojenci z NATO. Vedle českých a maďarských gripenů nasadilo Polsko své stroje F-16 a od loňského září se přidalo i německé letectvo se svými eurofightery.

Slovenští piloti mezitím absolvují výcvik ve Spojených státech. Momentálně je vycvičených osm a dalších deset výcvik podstupuje, zaznělo ve vysílání TA3. Přechod z migů na F-16 bude podle vojáků představovat generační skok, který posílí celkové schopnosti slovenských ozbrojených sil. Podle RTVS má ministerstvo obrany v plánu časem doplnit letku o další čtyři stíhačky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 16 mminutami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 39 mminutami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 1 hhodinou

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 2 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 3 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 3 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...