Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, na které dopadla omezení proti koronaviru, se zdvojnásobí na tisíc korun denně, odhlasovala horní komora. Senát také chce, aby lidé v nařízené karanténě dostávali příspěvek k náhradě mzdy až po dobu dvou týdnů místo vládou navrhovaných deseti dnů. Senát hodlá vložit prodloužení lhůty do příslušné vládní předlohy, kterou ve čtvrtek se svým návrhem poslal zpět do sněmovny. O jeho výsledné podobě tak rozhodnou poslanci. Bonus k náhradě mzdy, takzvaná izolačka, může činit až 370 korun denně.
Koronavirový příspěvek podnikatelům se má zdvojnásobit na tisíc korun, schválil Senát
S návrhem přišel senátní sociální výbor. Spolu s ústavněprávním výborem také navrhl, aby příspěvek dostávali všichni lidé, kteří jsou v povinné karanténě po návratu ze zahraničí. Vládní návrh počítá s výjimkou pouze pro lidi, kteří se vrátili z pracovní nebo služební cesty v zahraničí.
Senát navíc chce jako údajný přílepek vypustit z předlohy pasáže, podle nichž by zaměstnavatelé museli hlásit dohody mimo pracovní poměr nebo volná pracovní místa. Tato ustanovení se dostala do zákona na základě pozměňovacích návrhů poslanců ČSSD.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se senátní podobou zákona nesouhlasila a poslanecké pozměňovací návrhy hájila. Evidence dohod má podle ní hlavně za cíl zlepšit kontroly nelegálního zaměstnávání a ochranu zaměstnanců před zaměstnavateli, kteří obcházejí předpisy. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa by podle ní pomohla ministerstvu například lépe plánovat rekvalifikace vzhledem k potřebám trhu práce. Odmítla i rozšíření bonusu na všechny lidi, kteří se vrátili ze zahraničí.
Sněmovna schvalovala zákon ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze. Schválila ho včetně pozměňovacích návrhů během jednoho dne.
Senátoři rozhodovali také o příspěvcích podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru. Zdvojnásobit se mají na tisíc korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.
Nový kompenzační bonus bude technicky opět vratkou daně z příjmů ze závislé činnosti. Ministerstvo financí odhaduje, že dopad nového bonusu na veřejné finance bude za únor a březen 19,4 miliardy korun, z toho 18 miliard na státní rozpočet, 1,1 miliardy na rozpočty obcí a 0,4 miliardy korun na rozpočty krajů. Většímu dopadu na rozpočty obcí a krajů v zákoně brání příspěvek odpovídající 80 procentům reálného propadu inkasa.
Senátorům za Starosty se nepovedlo prosadit, aby byl propad v této výši zpětně vyplacen obcím a krajům také za podzimní a zimní měsíce. Senátor SLK Michael Canov to označil za další díl nekonečného seriálu boje za práva krajů a obcí. Senátor ČSSD a bohumínský starosta Petr Vícha (ČSSD) namítl, že obce loni díky kompenzacím získaly více, než kolik by podle odhadu dostaly z daní. Podle Vladislava Vilímce a Tomáše Goláně z klubu ODS a TOP 09 by však každý den zpoždění se schválením zákona prohloubil tíživou situaci živnostníků, kteří jsou bez prostředků.
Kritika přílepků
Řada senátorů označovala poslanecké pozměňovací návrhy za přílepky, tedy za změnu nesouvisející s návrhem zákona. „Přilepenější přílepek si těžko můžeme představit,“ řekla například Adéla Šípová (SEN 21 a Piráti). Kritizovali také, že tyto poslanecké úpravy neprošly standardním legislativním procesem a připomínkovým řízením. Senátor Tomáš Goláň (ODS a TOP 09) uvedl, že vláda obešla zaměstnavatelské svazy. Vláda si podle něj z podnikatelů dělá legraci a zkouší, co unesou.
Maláčová připustila, že způsob, jakým se poslanecké návrhy dostaly do zákona, není standardní. Argumentovala však tím, že ani současná situace není standardní. Odpor proti poslaneckým návrhům označila za zástupný důvod, proč zákon neschválit.
Nebát se karantény
Bonus k náhradě mzdy budou dostávat lidé podle výše svého výdělku, celková částka by nesměla překročit 90 procent jejich průměrného výdělku. Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku. Příspěvek bude vyplácet zaměstnavatel, o tyto výdaje si pak sníží sociální odvody. Příspěvky by se měly vyplácet od března do konce května.
Stejná pravidla by platila i pro lidi s nižším než polovičním úvazkem či pro pracovníky na dohodu. Příspěvek se nemá danit. Neměl by se zahrnovat do příjmu při posuzování nároku na sociální dávky a nemělo by být možné ho strhnout v exekuci.
Příspěvek má motivovat k tomu, aby lidé do karantény chodili a aby nakažení hlásili své kontakty. Zlepšení trasování má přispět ke zvládnutí epidemie. Celkové náklady by podle vlády mohly představovat asi 1,2 miliardy korun.
Kritika pravidel testů v sociálních službách
Senát ve čtvrtečním usnesení vyzval vládu, aby umožnila provozovatelům zařízení sociálních služeb testovat zaměstnance na covid-19 i mimo stanovený pětidenní interval, pokud se například zhorší jejich zdravotní stav.
Výjimku z pravidelného testování by naopak měli mít zaměstnanci, kteří dostali obě dávky očkování proti koronaviru. Pokud nyní provozovatel nechá otestovat zaměstnance v kratší lhůtě než po pěti dnech od předchozího testu, nedostane otestování proplaceno, upozornil senátor Miroslav Adámek (za ANO).
Kabinet by navíc měl podle senátorů zajistit poskytovatelům sociálních služeb respirátory třídy FFP2 i testovací sady, které podle Adámka postupně docházejí. „Nyní mají zásoby testů na dva až tři týdny,“ uvedl. Senát navíc míní, že pracovníci sociálních služeb by měli být zařazení do skupiny lidí, kteří by měli být očkovaní proti covidu-19 jako první.
Horní komora se z popudu lidovců zabývala v závěru schůze možným přesunem části peněz, které má Česko dostat v následujících letech z evropského sociálního fondu, na investice. Senát se měl podle návrhu usnesení proti takovému postupu postavit. Ze sociálního fondu se podporují například zaměstnanost, sociální začleňování a programy předcházení chudobě.
Horní komora podpořila senátorskou novelu o volbách do sněmovny
Horní komora ve čtvrtek také projednávala senátorskou novelu o volbách do sněmovny. Předlohu, která počítá se zachováním 14 krajů a proporčním rozdělením poslaneckých mandátů, podpořila. Novelu nyní před dalším schvalováním projedná senátní ústavně-právní výbor, má na to dva měsíce.
Návrh nepočítá s tím, že by volební koalice pro vstup do dolní komory potřebovaly získat více než pět procent hlasů, což k zisku mandátů potřebují jednotlivé strany či hnutí. Podle předsedy výboru Zdeňka Hraby (STAN) by se ale na základě dohody parlamentních frakcí měly zvýšené limity pro koalice zavést. Ve hře jsou dvě vstupní hranice, a to sedm a devět procent, osm a 11 procent a devět a 13 procent podle počtu členů koalice.
Dohodu všech poslaneckých a senátorských klubů na zvýšeném limitu pro koalice potvrdil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Reagoval tak na obavy senátora Michaela Canova (SLK), že soud by kvůli koaličním limitům mohl volby zneplatnit. Ústavní soud totiž zrušil pro nepřiměřenost původní limity, které pětiprocentní hranici násobně zvyšovaly podle počtu členů koalice.
Senátoři také k 30. výročí existence visegrádské čtyřky na popud svého zahraničního výboru ocenili, že spolupráce v rámci V4 pomohla k ukotvení středoevropských zemí v rámci NATO a EU. Senát také vyzdvihl roli Visegrádské skupiny při tvorbě unijní politiky. Rovněž podpořil rozvoj další spolupráce zemí V4 s ohledem na prosperitu občanů regionu střední Evropy.