Úsporný balíček se dotkne peněženek Čechů, daňové zatížení poroste

Nahrávám video

Necelý den zbývá do sněmovního rozhodnutí o úsporném balíčku. Vláda chce díky němu zbrzdit hospodaření na dluh v příštím roce skoro o 98 miliard korun. Zhruba třetinu má vynést zvýšení některých odvodů, mimo jiné z alkoholu, tabáku, nemovitostí i příjmu firem. A právě to je hlavní důvod, proč příští rok vzroste celkové daňové zatížení na nejvyšší hodnotu od roku 2020. Opozici se to nelíbí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pátek zřejmě prosadí jeden z nejdůležitějších zákonů své kariéry –⁠ vládní konsolidační balíček. Se šéfem poslanců ODS Markem Bendou se už ve středu shodli, že kvůli němu v pátek předčasně ukončí sněmovní debatu.

Kvůli souboru opatření příští rok mimo jiné vzroste celkové daňové zatížení z 33,5 procenta na 34 procent HDP, tedy o více než 35 miliard. Daňové zatížení Čechů tak bude o tři desetiny procentního bodu k HDP vyšší i než v roce 2021, kdy kabinet začal vládnout.

„Pro rok 2022, 2023 jsme snižovali daňovou zátěž a teď ji zase mírně zvyšujeme, ta změna je v řádu malých desetin procenta, pokud vůbec k té změně na konci volebního období dojde,“ poznamenal Stanjura.

Ještě na konci dubna, tedy dva týdny před představením úsporného balíčku, premiér ujišťoval, že celková daňová zátěž Čechům do konce volebního období nevzroste. „Platí současně ale náš předvolební slib, že nechceme zvyšovat celkové daňové zatížení,“ řekl tehdy Fiala v Událostech, komentářích.

„Je potřeba si říct, že před volbami jsme neměli tušení, že nastane konflikt na Ukrajině, který ovlivnil i naši ekonomiku,“ obhajoval současné kroky předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.

„I podle těchto prognóz to má na konci roku 2025 být výrazně nižší, než to bylo v letech 2019 až 2020,“ dodal Stanjura. 

Kabinet v balíčku pro příští rok počítá třeba se zavedením nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy, což přinese do rozpočtu skoro dvanáct miliard. Dalších devět miliard má přinést vyšší daň z nemovitosti.

Návrhy z úsporného balíčku zvyšující daňovou zátěž
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

„Řešíme penze, řešíme školství, abychom měli skutečně kvalitní oblast vzdělávání, a holt to něco stojí,“ upozornil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Národní rozpočtová rada navíc upozorňuje, že daňová zátěž vzroste i kvůli tomu, že stát přestane hradit poplatky za obnovitelné zdroje a přesune je na lidi a firmy. „Přenesení poplatků za obnovitelné zdroje bude mít rovněž za následek zvýšení složené daňové kvóty,“ uvedla.

„Velká část se týká toho, že se přenesou poplatky nejen za obnovitelné zdroje, ale i další poplatky s tím související, na občany, rodiny, na firmy,“ varovala šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

„Což je v podstatě zase další daň, která se k elektřině připočítá, takže se daňová kvóta musí zvýšit,“ je přesvědčený místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

O vládním úsporném balíčku začnou poslanci ve sněmovně hlasovat v pátek v jedenáct hodin dopoledne. Díky jasné koaliční většině by měla dolní parlamentní komora růst některých daní a odvodů bez větších problémů schválit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
před 40 mminutami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 55 mminutami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 4 hhodinami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá dlouho do noci.
09:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 23 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Evropský pohled