Rozpočtový výbor odmítl většinu návrhů opozice k úspornému balíčku

Nahrávám video
Události: Rozpočtový výbor odmítl většinu návrhů opozice k úspornému balíčku
Zdroj: ČT24

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání řekl, že výsledek hlasování výboru očekával, dodal ale, že rozhodující je plénum. „Já neočekávám, že bychom se v pátek dostali k závěrečnému hlasování, nemyslím si, že by se to stihlo,“ poznamenal Stanjura. Balíček by chtěl mít schválený do poloviny října.

Výsledek hlasování čekala i předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová. „Nepřekvapuje mě to, on je stejně ten balíček neopravitelný. Ale my jsme tam ty pozměňovací návrhy dali, abychom upozornili na to, jaké hrůzy připravila současná vláda na občany a na firmy,“ řekla. 

Člen výboru a místopředseda ANO Richard Brabec vyjádřil v Událostech, komentářích přesvědčení, že koalice pod Stanjurovým vlivem zamítla i opoziční návrhy, které by byly úsporné. „Jak hřebík to vždy zabil pan ministr financí. I věci, které jsem přesvědčen, že mají hlavu a patu nejenom věcnou, například nechat palivové dřevo, brikety, pelety v nižší sazbě. Nejenže by to bylo dobré pro ekologii, dokonce to má i pozitivní ekonomický dopad,“ řekl.

Nahrávám video
Události, komentáře: Rozpočtový výbor o úsporném balíčku
Zdroj: ČT24

Na otázku, zda má koalice jisté hlasy všech svých poslanců, Stanjura odpověděl, že to je dotaz na předsedy poslaneckých klubů. „Já předpokládám, že ano, platí koaliční smlouva, tak nemám důvod tomu nevěřit,“ řekl. Na dotaz ohledně možných dalších změn balíčku odpověděl, že se hodlá věnovat jedné nebo dvěma otázkám. Nechtěl ale upřesnit, kterým. Uvedl jen, že nebudou mít vliv na objem úspor.

Strategie na konečné hlasování je podle místopředsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Vojtěcha Munzara (ODS) velmi jednoduchá. „Je na jednotlivých předsedech poslaneckých klubů, aby se svým klubem a se svými poslanci komunikovali, kdyby měl někdo s něčím zásadní problém. Ale samozřejmě k vládnutí patří i kompromisy,“ řekl. Dodal, že pokud už je na stole nějaká dohoda, je třeba ji dodržovat. „Dohoda se boří snadněji, než se tvoří,“ poznamenal. 

Nahrávám video
Vojtěch Munzar hovořil o úsporném balíčku
Zdroj: ČT24

Poslanec ODS Karel Haas řekl v Událostech, komentářích, že věří tomu, že poslanci, kteří dali najevo, že by pro balíček nemuseli hlasovat, to nakonec učiní. Že by se mohla zdržet, připustila poslankyně STAN a předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková, a podle Deníku N bude zřejmě u některých pozměňovacích návrhů hlasovat proti koaliční většině poslanec STAN Jan Kuchař.

„Věřím, že si všech 108 koaličních poslanců uvědomuje, že konsolidační balíček je úplně klíčovou normou, klíčovým projektem naší koaliční vlády. Jsme v polovině volebního období. Doufám, že vážnost situace si všech 108 poslanců všech pěti koaličních stran uvědomuje stejně vážně. Věřím, že hlasování ve třetím čtení o finální podobě balíčku bude koaličně jednomyslné,“ řekl však Haas.

Předloha má pomoci podle vlády zlepšit stav státního rozpočtu. V příštím roce by měla pomoci snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun. Opozice tvrdí, že balíček je pouze o zvyšování daní, může navíc způsobit růst inflace a záporně ovlivnit ekonomický výkon.

Podporu získal jen jeden návrh opozičních úprav

Vládní balíček mění především daňové zákony. U daní z příjmů ruší některé výjimky. V případě daně z přidané hodnoty zavádí pouze dvě sazby místo nynějších tří, a to dvanáct a 21 procent. Proti původnímu vládnímu návrhu budou do nižší sazby spadat i noviny. Opoziční poslanci navrhli do nižší sazby zařadit třeba nealkoholické nápoje, palivové dříví, dámské hygienické pomůcky nebo řezané květiny.

Výbor nepodpořil ani neodmítl opoziční návrh zařazení prodeje neochucených balených vod do snížené sazby DPH. Podporu výboru i ministra financí Stanjury získal z opozičních úprav pouze návrh Zuzany Ožanové (ANO), aby blokové pokuty mohly do budoucna ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci.

Rozpočtové určení daní

Balíček zvyšuje daň z nemovitostí, a to o 1,8násobek. Veškerý výnos z této daně zůstane podle koaličního kompromisního pozměňovacího návrhu obcím, zatímco původní vládní návrh počítal s tím, že část výnosu dostane stát. Výměnou za to se sníží podíly obcí na některých daních z příjmů v rámci rozpočtového určení daní. Opozice navrhovala podíly zachovat.

„Každý z nás je reprezentantem obce a kraje, ale jsme také poslanci České republiky a musíme tomu nadřadit lokální zájmy. Já jsem ze Středočeského kraje a také bych mohl naskočit na to, že potřebuje z rozpočtového určení daní daleko více peněz, protože má hustší síť silnic. Není ale možné, abychom si půjčovali peníze a z daní dávali víc peněz obcím nebo krajům,“ poznamenal Munzar ve vysílání ČT24. 

Firmám se podle balíčku zvýší sazba daně z příjmů z nynějších devatenácti na 22 procent. Proti původnímu vládnímu návrhu se nebude zvyšovat renta pro bývalé prezidenty vyplácená podle zvláštního zákona. Helena Válková (ANO) neprosadila, aby se regulace výpočtu platů ústavních činitelů netýkala soudců.

Opozice chce řadu změn z balíčku vypustit, nebo je chce zmírnit. Například Patrik Nacher (ANO) chce zachovat a případně posílit státní podporu stavebního spoření. Jeho straničtí kolegové Radek Vondráček, Jaroslav Faltýnek a Petr Sadovský chtějí zachovat výjimku, která umožňuje daňovou uznatelnost tichého vína jako daru v hodnotě do 500 korun. Vláda chce daňovou uznatelnost naopak zrušit. Podle Stanjury tuto výhodu využívaly většinou zahraniční firmy.

Další úspory budou v rozpočtu, slibuje koalice. Vláda návrh schválí 27. září

Opoziční politici při kritice balíčku mimo jiné používají termín „daňový balíček“. Podle Richarda Brabce je to proto, že nic významného jiného než daňové změny neobsahuje. „V květnu byly slibovány poměry mezi tím, co budou úspory a co bude výběr navíc. Ale zatím jsme žádné úspory neviděli, nebyly představeny,“ podotkl.

Karel Haas však upozornil, že je to proto, že aktuální balíček zákonů řeší jen část úsporných opatření. „Hnutí ANO si jako mantru, jako kolovrátek našlo pojem daňový balíček. Mrzí mě to zejména od kolegů z hnutí ANO, kteří byli ministry. Dobře vědí, že konsolidační balíček má část příjmovou. Příjmy v České republice musíme měnit legislativou. A pak má část úspornou. Úspory ve státních financích jsou rolí exekutivy, jsou rolí státního rozpočtu,“ připomněl. Konkrétní úsporná opatření budou podle něj zřejmá ve středu 27. září, kdy by měla vláda projednat definitivní znění návrhu státního rozpočtu, který pošle do Poslanecké sněmovny.

Brabec ale od rozpočtu mnoho nečeká. Míní, že větší škrty v rozpočtech ministerstev jsou neuskutečnitelné. „Když pan ministr financí ministrům předvedl úspory, ti se jako jedna žena, jeden muž vzbouřili a poslali ho rovně. Protože za to by nikdo nebyl schopen ty resorty vést,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...