Ve firmách se bude opět testovat, stát na to přispěje. Vláda rozhodla i o neuznávání testů v restauracích

Nahrávám video
Události: Nová vládní opatření
Zdroj: ČT24

Vláda v demisi schválila konec používání testů jako covidového certifikátu. Pro vstup do provozoven služeb, restaurací či na hromadné akce by tak od pondělí 22. listopadu už museli mít lidé jen potvrzení o očkování či prodělání nemoci covid-19. Vláda také znovu zavede povinné testování na covid-19 ve firmách. Ke koronavirovým opatřením se kabinet sejde znovu v pátek v poledne, kdy rozhodne o textu některých opatření. O kompenzacích bude jednat v pondělí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) předpokládá, že nová opatření proti covidu budou platná do konce února příštího roku. Počítá i s pokračováním testování ve školách. „Není to úplně bavorský model, inspirovali jsme se a vybrali jsme věci, které jsou v našich silách,“ uvedl po jednání premiér v demisi.

Ještě před čtvrtečním jednáním čelila vláda kritice, že vybírá pouze části opatření ze zahraničních postupů. „Bavorský model není jen neuznávání testů. U většiny zaměstnavatelů musíte být očkován či testován. Ve školách masivní testování. Stoprocentní nemocenská a až devadesátiprocentní ošetřovné jako motivace nechodit do práce či školy nemocný. Více home office. Vzít jednu věc z deseti, to je takový šumavský model možná,“ napsal sociolog Daniel Prokop.

Jeho agentura P&Q Research v dlouhodobém projektu Život během pandemie zkoumá chování a motivace obyvatel. Připomněl, že součástí bavorského modelu je také nutnost potvrzení o očkování, testu či prodělání nákazy pro vstup na pracoviště u většiny zaměstnavatelů, rozšíření home office v době, kdy se epidemie více šíří, vstřícnější nastavení ošetřovného, tedy příspěvku pro rodiče dětí v karanténě či izolaci, nebo plná nemocenská.

Bavorsko také testuje ve školkách a školách. Česká vláda si tak nakonec z bavorského modelu vzala více. Ministerstvo zdravotnictví chce podle ministra v demisi Adama Vojtěcha (za ANO) testování ve školách nastavit tak, aby nemusely do karantény chodit celé třídy, jen nakažený žák.

„Bude to tak, jak to bylo doposud. Testy budou zaváženy do škol ze Správy státních hmotných rezerv, budou se testovat děti, které jsou neočkované,“ popsal Vojtěch. Testovat se bude antigenními samotesty, vláda podle Babiše řešila jejich nákup. Do pondělního jednání kabinetu bude shromažďovat požadavky tak, aby bylo dost testů do konce února.

Právě ukončení testování ve školách odborníci kritizovali. Ve středu hlavní hygienička Pavla Svrčinová hovořila o tom, že plošné testování nemá dostatečný efekt. Proto se podle ní po dvou kolech testování 22. listopadu a 29. listopadu pokračovat nemělo. Vláda do pondělí shromáždí požadavky na nákup testů pro školy tak, aby bylo zajištěno pravidelné pondělní testování žáků do konce února.

Testování ve firmách

Znovu se obnoví i povinnost pro nenaočkované zaměstnance testovat se jednou týdně v práci. Stát bude firmám na testování opět přispívat. Příspěvek firmám by měl být ve stejné výši jako na jaře, tedy 60 korun. Ve hře je i zvýšení ošetřovného či nemocenské, což vládě doporučili také experti ze skupiny MeSES.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 procent základu výdělku a obnovení příspěvku pro lidi v izolaci a karanténě. Podle šéfky resortu práce vláda návrhy v pátek schválí. K tomu, aby změny začaly platit, musí je po vládě přijmout ještě Poslanecká sněmovna i Senát a podepsat prezident.

„Návrhy na krizové ošetřovné a Izolačku v pátek na vládě schválíme. Budou platit zpětně od 1. listopadu s parametry jako na jaře,“ uvedla ministryně. Maláčová zmínila, že je ve spojení s budoucím ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), aby se návrhy zákonů projednaly v dolní komoře v legislativní nouzi.

Testování ve firmách by vláda měla schválit v pátek, opatření by mělo platit už od pondělí. Každý člověk, který půjde do práce, se bude podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) muset prokázat certifikátem o očkování, prodělané nemoci covid-19 nebo negativním testem.

Zároveň zůstane možnost otestovat se antigenní samotestovací sadou na místě, a to pod dohledem. Testování se bude týkat jen neočkovaných lidí, vláda ale pravděpodobně podle Havlíčka schválí, že se budou muset testovat i očkovaní lidé nad 60 let.

Testování se bude podle Havlíčka vztahovat na všechny typy firem, platit to bude i pro státní organizace a obce.

Nahrávám video
Mimořádné jednání vlády o opatřeních
Zdroj: ČT24

Změny v covid certifikátech

Od pondělí se lidé při vstupu do provozoven služeb, na hromadné akce nebo do gastronomických či ubytovacích zařízení budou muset prokázat kompletním očkováním proti covidu-19 nebo tím, že nemoc v posledních šesti měsících prodělali.

Výjimky z opatření budou mít děti do 18 let, lidé, kteří dostali první dávku očkování nebo jsou do 14 dní po druhé, musí ale předložit současně PCR test, nebo osoby, které se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů. Těm ale lékař musí důvod kontraindikace očkování zapsat do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Spolu s rozočkovanými a dětmi do 18 let budou mít nárok na pět PCR testů za měsíc hrazených z veřejného zdravotního pojištění, očkovaní lidé dál na dva hrazené testy.

Dál se prokazovat testem bude možné také například při nástupu do lázeňské péče nebo při volbách do správních orgánů právnických osob. PCR testy i testy antigenní se budou uznávat i pro návštěvy nemocnice nebo zařízení sociálních služeb, ne však samotesty. Ve věznicích bude od pondělí vyžadován u návštěv certifikát o očkování, prodělané nemoci či negativním PCR testu. Výjimky se vztahují například na obhájce či advokáty.

Na vysokoškolských kolejích bude zrušena možnost využívání samotestů. Ubytování bude možné pouze s očkováním, prodělanou nemocí, PCR testem ne starším než 72 hodin nebo antigenním testem z odběrového místa ne starším než 24 hodin. Testem se bude nadále potřeba prokazovat každých sedm dní.

Kontroly covidových certifikátů v novém režimu budou stejné jako doposud, hlavní odpovědnost je na provozovatelích, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví v demisi Vojtěch.

Nahrávám video
Vladimír Piskala o nových restrikcích proti šíření nemoci covid-19
Zdroj: ČT24

Kompenzace podnikatelům

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (ANO) chce v pondělí předložit vládě konečný návrh programů na podporu podnikatelů kvůli zpřísnění opatření. Detaily vláda se svazy ještě řeší, řekl. Bude se jednat o dříve ověřené dotační tituly Covid –⁠ 2021, Covid –⁠ Nepokryté náklady a také takzvaný kompenzační bonus pro živnostníky.

Všechny programy pomoci by podle Havlíčka měly mít stejné vstupní podmínky. Rozhodující by měl být pokles obratu za určité období letošního roku vůči stejné době roku 2019. „Budeme ještě během pátku se svazy a asociacemi jednat,“ uvedl.

Havlíček v úterý večer řekl, že na kompenzace by mohli mít jako dříve nárok podnikatelé s propadem tržeb o 50 procent. Svazy podle něj chtějí lepší podmínky a začínají na poklesu 30 procent.

V Covid –⁠ 2021 měli podnikatelé nárok na příspěvek 500 korun na zaměstnance a den omezení, u Covid –⁠ Nepokryté náklady získali pomoc až na 60 procent nepokrytých nákladů. Kompenzační bonus se dříve týkal osob samostatně výdělečně činných, společníků malých firem i zaměstnanců pracujících na dohodu. Finanční správa jim vyplácela 500 korun za kalendářní den, kdy bylo jejich podnikání omezeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 9 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 10 hhodinami
Načítání...