Ondřej Benešík strana 2 z 2

Poslanci schválili pravidla a nástroje pro bezpečné sdílení informací mezi registry zdravotníků, pacientů a poskytovatelů nebo zdravotnickými zařízeními tak, jak je nastavuje návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví. Sněmovna odsouhlasila také rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, osud novely je ale nejistý. Poslanci také schválili zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí. Začne od roku 2023. Schůze byla okolo půl páté páté na několik desítek minust přerušena, protože poslanec Lubomír Volný odmítl opustit řečnický pult a byl vykázán.

Policie pokračuje ve vyšetřování výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Od zveřejnění informace, že za nimi stojí agenti ruské vojenské rozvědky, uplynuly víc než dva měsíce. Právní zástupce majitele skladů tvrdí, že pokud zástupci vlády mluví o přesvědčivých důkazech, měli by už agenti čelit obvinění. Proč tomu tak není, policie ani žalobci nechtějí komentovat.

Česko patří do Evropy, Unie ale má své nedostatky, které je potřeba řešit, zaznělo v debatě představitelů parlamentních stran, která se věnovala zahraniční politice. Hosté Událostí, komentářů se shodli na podpoře Izraele v konfliktu s Hamásem, vyzvali ale k zastavení civilních obětí. Za největší výzvy budoucích let považují klima, migraci, zadlužování či vztahy mezi Spojenými státy a Čínou.

Česká republika reagovala správně, když vyhostila ruské diplomaty kvůli podílu ruských tajných služeb na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Většinově se na tom shodli zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o zahraniční politice. Výhrady zaznívaly k postoji prezidenta, od části spektra také k negativním důsledkům aféry na česko-ruské vztahy. Debatu moderoval Michal Kubal.

Česko bude po Ruské federaci vymáhat minimálně miliardu korun jako odškodnění za následky výbuchů ve Vrběticích. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vládu k tomu ostatně před časem vyzvala Poslanecká sněmovna. Někteří poslanci i experti na mezinárodní právo ale vidí jen malou šanci na úspěch.

Přípravy takzvaného Národního plánu obnovy jsou v závěrečné fázi. Má být podkladem pro čerpání zhruba 172 miliard korun z fondu Evropské unie. Peníze mají pomoci ekonomice po koronavirové krizi. Dalších zhruba 400 miliard bude možné čerpat prostřednictvím půjček. Mantinely pro využití peněz jsou dané – projekty se mají zaměřit na rozvoj strategických oblastí, třeba přechod na zelenou elektřinu, digitalizaci nebo vzdělávání. Část opozice kritizuje vládu, že přípravy podcenila. To ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) odmítá.

Vláda chce do konce dubna odeslat do Bruselu národní plán obnovy. V něm by mělo být 172 miliard korun určených k vyčerpání v příštích dvou letech. Opozice, ale například i Svaz měst a obcí si stěžují, že o něm měsíc před dokončením nic konkrétního nevědí a že nezbývá čas na diskusi. Podle poslance Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) směřuje zcela špatně a místo obnovy ekonomiky chce miliardy od Evropské unie použít hlavně k látání státního rozpočtu. Poslanec vládního ANO Martin Kolovratník však ujistil, že je ještě prostor k diskusi i změnám. Ujistil, že s důležitými subjekty se vláda včas poradila. Politici diskutovali o plánu obnovy v Událostech, komentářích.

Dotace z Evropské unie vyvolávají ve vládě spor. Ministři za hnutí ANO v týdnu schválili jejich rozdělení mezi operační programy do roku 2027, a to navzdory výhradám sociálních demokratů. Podle ČSSD dostanou málo peněz sociální projekty.

Ve věku 82 let zemřel v noci na sobotu bývalý ministr obrany a někdejší místopředseda KDU-ČSL Vilém Holáň, potvrdila mluvčí lidovců Kateřina Procházková s odvoláním na Holáňovy blízké. Holáň byl diplomatem a českým i evropským poslancem. Ministerstvo obrany vedl v letech 1994 až 1996.

Sněmovna podpořila v úterý v úvodním kole návrh nového zákona o evidenci skutečných majitelů. Podle kritiků nahrává premiéru Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. K předloze poslanci nevedli žádnou debatu, sporné ustanovení se ale možná změní. Návrh zákona, který vychází zejména z evropské směrnice, nyní posoudí ústavně právní výbor. Sněmovna dala šanci také zavedení náhradního výživného a podpořila zdražení cigaret i stravenkový paušál.

Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná a poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný se v Událostech, komentářích střetli v debatě na téma česko-ruských vztahů. Ty jsou v poslední době napjatější než obvykle. Naposledy ministerstvo zahraničí 5. června vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin.

Do konce roku se mají podle premiéra Andreje Babiše (ANO) sejít zástupci všech sněmovních stran kvůli českému předsednictví Radě Evropské unie. Opoziční politici vládu viní, že jim nedává informace o přípravách ani chystaných prioritách. Kritizují také zásadní snížení rozpočtu vyhrazeného na předsednictví. Tato změna se nelíbí ani koaliční sociální demokracii.

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne evropským lídrům, aby Unie přijala společná opatření vůči Turecku kvůli postupu Ankary vůči Kurdům v severní Sýrii, jak ho k tomu v úterý vyzvalo poslanecké plénum. Ujistil o tom poslance z výboru pro evropské záležitosti, se kterými se sešel před nadcházejícím summitem EU. Zároveň však připustil, že pochybuje, že se podaří unijním zemím najít společnou pozici.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sliboval, že Česká republika získá v nové Evropské komisi silné ekonomické portfolio, a nyní interpretuje svůj neúspěch jako úspěch. V pořadu Interview ČT24 to uvedl předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Česko bude v nové Komisi zastupovat znovu Věra Jourová, z pozice místopředsedkyně má dohlížet na transparentnost a dodržování unijních hodnot.

Pokud by kandidátku na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou schvalovali pouze čeští europoslanci, měla by cestu na vrcholný post unijní exekutivy otevřenou. Většina z nich ji buď přímo podporuje, nebo podporu zváží na základě jejího programu. O osudu německé političky by měli europoslanci rozhodovat na další schůzi 16. července. Někteří čeští politici dávají najevo zklamání z vyjednávání zemí visegrádské čtyřky na summitu v Bruselu.

V minulých dnech navštívila Severní Koreu česká delegace v čele s předsedou sněmovního zahraničního výboru a někdejším šéfem diplomacie Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Loňský rok byl ve znamení uvolňování napětí kolem KLDR, avšak únorový summit severokorejského vůdce Kim Čong-una s americkým prezidentem Donaldem Trumpem skončil předčasně a bez dohody. V Událostech, komentářích Zaorálek řekl, že jejich výprava tlačila Korejce, aby sami do konce roku přišli s nějakým kompromisem a nečekali na USA.

Do finále volby slovenského prezidenta postoupili podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) kandidáti, u nichž je záruka, že budou bojovat proti extremismu a nenávisti. Čeští politici si všímají také toho, že oba finalisté jsou proevropští. Vítězství právničky Zuzany Čaputové v nynějším prvním kole vesměs očekávali. Čaputová dostala asi dvě pětiny hlasů, druhý postupující, místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič přibližně polovinu jejího zisku.

Méně témat a vědomí vlastní role v geopolitickém soupeření, to jsou podle politiků, kteří vystoupili v Událostech, komentářích, nedostatky vystoupení českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v Bílém domě. Ačkoliv se na hodnocení jednání v zásadě shodují a cestu samotnou i její průběh chválí, nemělo by se podle nich zapomínat na to, že Česká republika se stala s varováním před firmou Huawei ze strany Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost součástí soupeření dvou velmocí.

Jako o inspirativním, odvážném muži plném energie a vlastenci hovoří čeští politici o pamětníkovi holocaustu Jiřím Bradym, který zemřel v noci na sobotu v kanadském Torontu. Vedle exministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který je Bradyho synovcem, úmrtí komentovali zejména ti, kteří se za Bradyho postavili před třemi lety ve sporu s Hradem o státní vyznamenání. Brady tehdy ocenění nedostal, ačkoli ho o záměru prezidentská kancelář předem informovala. Herman to interpretoval jako reakci prezidenta Miloše Zemana na svou schůzku s tibetským vůdcem dalajlamou.

Ačkoli se poslanci SPD nechali přesvědčit, že tzv. marrákešská deklarace, týkající se potírání nelegální migrace, není pro Česko závazná, stále ji považují za škodlivou. Jejich zástupce ve sněmovním evropském výboru Lubomír Volný dává deklaraci do souvislosti s připravovanou aktualizací dublinského systému a globálním kompaktem o migraci a hovoří o snaze učinit ČR „součástí globálního programu na legalizaci nelegální imigrace“. Podle předsedy výboru Ondřeje Benešíka však deklarace jen nabízí možnosti, ze kterých si každý může vybrat, co je pro něj důležité.

Ruským prezidentem zůstane na dalších šest let Vladimir Putin, na čemž nic nezmění ani kritika neférovosti proběhnuvších voleb. Poslanec a místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík jeho režim nepovažuje za demokratický. V Interview ČT navíc varoval, že Česká republika slouží jako Putinova evropská základna pro ruské dezinformační kampaně a záškodnictví.

„Dáváme EU půl roku na jednání o reformách. Když to nikam nepovede, uděláme referendum o aktivizaci článku 50,“ prohlásil ve středeční předvolební debatě České televize lídr pražské kandidátky SPD Jiří Kobza. O reformě Unie mluvili v debatě i zástupci pravicových stran TOP 09  a ODS, nejen podle nich ale ke členství v Unii nemá dnes Česko žádnou jinou alternativu.

Zavedení unijních kvót na přerozdělování běženců z Blízkého východu bylo špatným rozhodnutím, které se ukazuje jako nefunkční. V předvolební debatě ČT24 o zahraniční politice se na tom shodli zástupci prakticky všech stran bez ohledu na ideové založení, pouze Zelení akcentují, že Česko by několik tisíc uprchlíků dokázalo zvládnout.