V minulých dnech navštívila Severní Koreu česká delegace v čele s předsedou sněmovního zahraničního výboru a někdejším šéfem diplomacie Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Loňský rok byl ve znamení uvolňování napětí kolem KLDR, avšak únorový summit severokorejského vůdce Kim Čong-una s americkým prezidentem Donaldem Trumpem skončil předčasně a bez dohody. V Událostech, komentářích Zaorálek řekl, že jejich výprava tlačila Korejce, aby sami do konce roku přišli s nějakým kompromisem a nečekali na USA.
Nikomu jsme se v KLDR neklaněli, říká Zaorálek. Hovořili o denuklearizaci i mírových rozhovorech
Nikomu jsme se v KLDR neklaněli, říká Zaorálek (zdroj: ČT24)
„Myslím, že cesta splnila účel. My jsme tam řekli, co jsme chtěli,“ uvedl Zaorálek. Načasování cesty v době, kdy zkrachovala jednání mezi Trumpem a Kimem a kdy Severní Korea opět testuje rakety, tak nevidí jako problém.
„Nemyslím si, že je to tak, že je jasné, jak to dopadne, a jeden z těch důvodů naší cesty byl, aby se hledal kompromis,“ uvedl s tím, že právě Trump není k nedávným krokům Severokorejců tak kritický.
Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL), který byl dalším hostem pořadu, dodal, že tuzemská cesta do Koreje byla plánována ještě v minulém roce. „Podle mého názoru náš zahraniční výbor spoléhal, že vývoj mezi Spojenými státy a Severní Koreou bude trochu jiný, možná i proto to načasování,“ dodal.
Podnětem k cestě přitom podle Zaorálka bylo pozvání od předsedy severokorejského prezidia Kim Jong-nama, se kterým se setkal už před 14 lety, když byl také na cestě v Pchjongjangu. „Vzkázal mi, když se probírala jednání s Amerikou, že teď je možná pravý čas se k tehdejší schůzce vrátit, protože my jsme se tam bavili velmi vážně o tom, že Korea, jak jsem jim řekl, takhle dál pokračovat nemůže, mezi hladomory,“ přiblížil.
Zaorálek se pak obrátil na ministerstvo zahraničí. „Ti přišli s tím, že by to možná byla dobrá cesta, dobrá reakce na nynější situaci,“ uvedl. Dohodli se i s Jižní Koreou. „Udělali jsme tady seminář s odborníky, koreanisty a sinology, což jasně vyznělo tak, že se tam má jet. Takže jsme měli stanovisko Jižní Koreje, stanovisko ministerstva zahraničí, že to je teď nejlepší způsob, jak do toho vstoupit,“ popsal.
Lidská práva podle exšéfa tuzemské diplomacie nezůstala stranou
Během rozhovorů v Severní Koreji mělo dojít i na téma lidských práv. „Navazoval jsem na vystoupení, které jsem tam měl před 14 lety, kde jsem na fóru řekl, že není možné akceptovat utrpení, že není možné mučit lidské bytosti, a tady jsem pokračoval ve stejném stylu,“ přiblížil Zaorálek. Zároveň poznamenává, že se nikomu neklaněli.
Benešík míní, že pokud se česká delegace v Severní Koreji o lidských právech bavila a pokud návštěva neměla vyznít jako podpora režimu před vlastním obyvatelstvem, tak potom nejspíš smysl měla. „Co já velmi oceňuju, že se na ní zahraničí výbor připravil i tak, že přizval odborníky,“ poznamenal Benešík.
Bývalý ministr zahraničí ještě upozornil, že se dostali ke všem klíčovým tématům. „Denuklearizace, mírové rozhovory, dokonce jsme tlačili Korejce, aby nečekali na to, až Američané přijdou s nějakým návrhem, ale aby sami do konce roku přišli s nějakým kompromisem,“ nastínil.