Trump a Kim se nakonec nedohodli na ničem. Obě strany se obviňují z nereálných požadavků

Vrcholná schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una skončila nečekaně rychle. A bez dohody. Jednání však podle americké strany budou pokračovat. Ještě ráno přitom zástupci obou zemí hovořili o tom, že by uvítali možnost vzájemného otevření styčných úřadů. Podle Trumpa Severokorejci požadovali, aby byly zrušeny všechny sankce. Ministr zahraničí KLDR Ri Jong-ho později tvrdil, že jeho země chtěla zrušit jen jejich část, americký prezident ale podle něj žádal příliš.

Původní plán počítal s tím, že oba státníci zamíří na pracovní oběd a kolem osmé hodiny ráno našeho času podepíší společné prohlášení. Schůzka však skončila předčasně. Na důvodech krachu jednání se ale obě strany neshodnou.

Trump: Kim požadoval zrušení všech sankcí

Americký prezident po summitu uvedl, že Severokorejci chtěli, aby skončily veškeré sankce. To ale Spojené státy nemohly udělat, zdůvodnil Donald Trump, proč schůzka nakonec skončila bez dohody. „Někdy musíte odejít z jednání, a to byla ta chvíle,“ poznamenal. 

Jak americký prezident uvedl, Kim Čong-un vyjádřil ochotu uzavřít nejvýznamnější jaderné zařízení v Jongbjonu a výměnou za to chtěl zrušení všech sankcí, na což americká strana odmítla přistoupit. Cílem Spojených států je celkové jaderné odzbrojení Severní Koreje. Dokumenty k podepsání byly podle Trumpa připraveny. „Chtěl jsem to ale udělat správně. Někdy je lepší udělat to správně, než rychle,“ dodal.

Severokorejský vůdce ale i bez dohody slíbil, že nebude pokračovat v jaderných a raketových zkouškách, poznamenal Trump. „Věřím mu a doufám, že své slovo dodrží,“ dodal.

„Přál bych si, abychom se dostali dál, ale stále jsem optimista,“ komentoval jednání americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který na čtvrteční tiskové konferenci vystoupil po Trumpově boku. Americká strana podle něj žádala Kima o více ústupků, „on ale nebyl připraven to udělat“.

„Co se stane, to se stane, zatím jsme o ničem nemluvili,“ odpověděl Donald Trump na otázku novinářů, zda s lídrem KLDR naplánovali další summit. Jednání ale podle něj i přesto byla velice produktivní a postoje obou stran jsou si „bližší“ než před rokem. Hanojský summit byl druhou vrcholnou schůzkou USA a KLDR. První se uskutečnila loni v Singapuru

Trump po tiskové konferenci ihned odletěl zpátky do Spojených států. Kim Čong-un médiím žádné vyjádření neposkytl. Podle vietnamské diplomacie ho teď čeká dvoudenní návštěva Vietnamu. Bližší informace o jeho programu nejsou známé.

Severokorejský ministr: Požadovali jsme zrušení jen části sankcí

Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho ale později během dne uvedl, že Severní Korea přednesla v Hanoji realistický návrh. Nabídla podle něj uzavření jaderného zařízení v Jongbjonu výměnou za částečné zrušení sankcí. Americký prezident Donald Trump chtěl ale podle šéfa severokorejské diplomacie víc.

Pokud by Spojené státy částečně zrušily sankce, Severní Korea by mohla za asistence amerických pozorovatelů trvale demontovat všechna zařízení na výrobu plutonia a na obohacování uranu, tvrdí podle Reuters ministr.

Ri podle agentury AP na nenadále svolané tiskové konferenci řekl, že KLDR byla připravená odsouhlasit konec jaderných a raketových testů a že Spojené státy promarnily příležitost, která „se nemusí opakovat“. Nabídne-li Washington další kolo rozhovorů, pozice Pchjongjangu se nezmění, uzavřel šéf severokorejské diplomacie.

Řezníček: Další krach by k ničemu dobrému nevedl

Redaktor ČT a bývalý zpravodaj v USA Martin Řezníček poukázal na to, že kromě zkrácení summitu došlo také ke zrušení plánovaného podpisu společné deklarace. Co bylo jejím obsahem, podle Řezníčka není známé a je otázkou, zda její znění bylo zcela předjednané s KLDR.

„Na straně Donalda Trumpa bylo vidět, že nechce zkomplikovat jednání Miku Pompeovi a dalším lidem, kteří teď budou se Severokorejci v kontaktu a budou se snažit přijít s něčím konkrétním v příštích týdnech,“ uvedl Řezníček.

Jednání mezi KLDR a USA budou totiž podle vyjádření amerického prezidenta i nadále pokračovat. „Budou pokračovat na těch nižších úrovních a uvidíme, zda budou Američani ochotni k nějakému velkému summitu,“ poznamenal Řezníček.

Po „spálení“ v Hanoji podle něj budou obě strany ochotné se opět vrcholně setkat pouze za existence jasných příslibů, které by značily jejich ochotu uskutečnit nějaké kroky. „Protože pokud by se setkaly potřetí a skončilo by to stejně jako teď, tak to k ničemu dobrému nepovede. To je naprosto jasné,“ domnívá se Řezníček.

Lidská práva? Místo Kima reagoval Trump

Tomu, že jednání skončí bez dohody, dřívější průběh summitu nenasvědčoval. Kim a Trump spolu ráno přibližně třicet minut jednali mezi čtyřma očima. Poté odpovídali na otázky novinářů. Podle amerického prezidenta se čtvrteční rozhovory soustředily na proces odstranění zbraní z Korejského poloostrova.  

Vůdce KLDR Kim Čong-un prohlásil, že by na summit s Trumpem nepřijel, kdyby nebyl připraven slib denuklearizace Korejského poloostrova splnit. „Kdybych to nebyl ochoten udělat, tak bych tu nebyl,“ odpověděl Kim na dotaz jednoho z amerických reportérů, zda je ochoten podniknout kroky k denuklearizaci.

Podle agentury AP byl severokorejský diktátor rovněž postaven před otázku, zda s Trumpem hovořili o lidských právech, z jejichž rozsáhlého porušování je Kim Čong-un obviňován. Trump ale dotaz zodpověděl místo něho. „Mluvíme o všem,“ prohlásil.  

V souvislosti se čtvrteční schůzkou státníků si média všímají také toho, že Kim Čong-un patrně vůbec poprvé odpověděl na dotaz zahraničního novináře. Otázku položil reportér amerického listu The Washington Post David Nakamura, který před jednáním lídrů zjišťoval, zda Kim věří v možnost dosažení dohody s Trumpem. „Na odpověď je teď příliš brzy, ale nejsem v tomto ohledu pesimistický,“ odvětil Kim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským.
01:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
13:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
13:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy.
14:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 10 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 12 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 21 hhodinami
Načítání...