Trump a Kim se nakonec nedohodli na ničem. Obě strany se obviňují z nereálných požadavků

Vrcholná schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una skončila nečekaně rychle. A bez dohody. Jednání však podle americké strany budou pokračovat. Ještě ráno přitom zástupci obou zemí hovořili o tom, že by uvítali možnost vzájemného otevření styčných úřadů. Podle Trumpa Severokorejci požadovali, aby byly zrušeny všechny sankce. Ministr zahraničí KLDR Ri Jong-ho později tvrdil, že jeho země chtěla zrušit jen jejich část, americký prezident ale podle něj žádal příliš.

Původní plán počítal s tím, že oba státníci zamíří na pracovní oběd a kolem osmé hodiny ráno našeho času podepíší společné prohlášení. Schůzka však skončila předčasně. Na důvodech krachu jednání se ale obě strany neshodnou.

Trump: Kim požadoval zrušení všech sankcí

Americký prezident po summitu uvedl, že Severokorejci chtěli, aby skončily veškeré sankce. To ale Spojené státy nemohly udělat, zdůvodnil Donald Trump, proč schůzka nakonec skončila bez dohody. „Někdy musíte odejít z jednání, a to byla ta chvíle,“ poznamenal. 

Jak americký prezident uvedl, Kim Čong-un vyjádřil ochotu uzavřít nejvýznamnější jaderné zařízení v Jongbjonu a výměnou za to chtěl zrušení všech sankcí, na což americká strana odmítla přistoupit. Cílem Spojených států je celkové jaderné odzbrojení Severní Koreje. Dokumenty k podepsání byly podle Trumpa připraveny. „Chtěl jsem to ale udělat správně. Někdy je lepší udělat to správně, než rychle,“ dodal.

Severokorejský vůdce ale i bez dohody slíbil, že nebude pokračovat v jaderných a raketových zkouškách, poznamenal Trump. „Věřím mu a doufám, že své slovo dodrží,“ dodal.

„Přál bych si, abychom se dostali dál, ale stále jsem optimista,“ komentoval jednání americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který na čtvrteční tiskové konferenci vystoupil po Trumpově boku. Americká strana podle něj žádala Kima o více ústupků, „on ale nebyl připraven to udělat“.

„Co se stane, to se stane, zatím jsme o ničem nemluvili,“ odpověděl Donald Trump na otázku novinářů, zda s lídrem KLDR naplánovali další summit. Jednání ale podle něj i přesto byla velice produktivní a postoje obou stran jsou si „bližší“ než před rokem. Hanojský summit byl druhou vrcholnou schůzkou USA a KLDR. První se uskutečnila loni v Singapuru

Trump po tiskové konferenci ihned odletěl zpátky do Spojených států. Kim Čong-un médiím žádné vyjádření neposkytl. Podle vietnamské diplomacie ho teď čeká dvoudenní návštěva Vietnamu. Bližší informace o jeho programu nejsou známé.

Severokorejský ministr: Požadovali jsme zrušení jen části sankcí

Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho ale později během dne uvedl, že Severní Korea přednesla v Hanoji realistický návrh. Nabídla podle něj uzavření jaderného zařízení v Jongbjonu výměnou za částečné zrušení sankcí. Americký prezident Donald Trump chtěl ale podle šéfa severokorejské diplomacie víc.

Pokud by Spojené státy částečně zrušily sankce, Severní Korea by mohla za asistence amerických pozorovatelů trvale demontovat všechna zařízení na výrobu plutonia a na obohacování uranu, tvrdí podle Reuters ministr.

Ri podle agentury AP na nenadále svolané tiskové konferenci řekl, že KLDR byla připravená odsouhlasit konec jaderných a raketových testů a že Spojené státy promarnily příležitost, která „se nemusí opakovat“. Nabídne-li Washington další kolo rozhovorů, pozice Pchjongjangu se nezmění, uzavřel šéf severokorejské diplomacie.

Řezníček: Další krach by k ničemu dobrému nevedl

Redaktor ČT a bývalý zpravodaj v USA Martin Řezníček poukázal na to, že kromě zkrácení summitu došlo také ke zrušení plánovaného podpisu společné deklarace. Co bylo jejím obsahem, podle Řezníčka není známé a je otázkou, zda její znění bylo zcela předjednané s KLDR.

„Na straně Donalda Trumpa bylo vidět, že nechce zkomplikovat jednání Miku Pompeovi a dalším lidem, kteří teď budou se Severokorejci v kontaktu a budou se snažit přijít s něčím konkrétním v příštích týdnech,“ uvedl Řezníček.

Jednání mezi KLDR a USA budou totiž podle vyjádření amerického prezidenta i nadále pokračovat. „Budou pokračovat na těch nižších úrovních a uvidíme, zda budou Američani ochotni k nějakému velkému summitu,“ poznamenal Řezníček.

Po „spálení“ v Hanoji podle něj budou obě strany ochotné se opět vrcholně setkat pouze za existence jasných příslibů, které by značily jejich ochotu uskutečnit nějaké kroky. „Protože pokud by se setkaly potřetí a skončilo by to stejně jako teď, tak to k ničemu dobrému nepovede. To je naprosto jasné,“ domnívá se Řezníček.

Lidská práva? Místo Kima reagoval Trump

Tomu, že jednání skončí bez dohody, dřívější průběh summitu nenasvědčoval. Kim a Trump spolu ráno přibližně třicet minut jednali mezi čtyřma očima. Poté odpovídali na otázky novinářů. Podle amerického prezidenta se čtvrteční rozhovory soustředily na proces odstranění zbraní z Korejského poloostrova.  

Vůdce KLDR Kim Čong-un prohlásil, že by na summit s Trumpem nepřijel, kdyby nebyl připraven slib denuklearizace Korejského poloostrova splnit. „Kdybych to nebyl ochoten udělat, tak bych tu nebyl,“ odpověděl Kim na dotaz jednoho z amerických reportérů, zda je ochoten podniknout kroky k denuklearizaci.

Podle agentury AP byl severokorejský diktátor rovněž postaven před otázku, zda s Trumpem hovořili o lidských právech, z jejichž rozsáhlého porušování je Kim Čong-un obviňován. Trump ale dotaz zodpověděl místo něho. „Mluvíme o všem,“ prohlásil.  

V souvislosti se čtvrteční schůzkou státníků si média všímají také toho, že Kim Čong-un patrně vůbec poprvé odpověděl na dotaz zahraničního novináře. Otázku položil reportér amerického listu The Washington Post David Nakamura, který před jednáním lídrů zjišťoval, zda Kim věří v možnost dosažení dohody s Trumpem. „Na odpověď je teď příliš brzy, ale nejsem v tomto ohledu pesimistický,“ odvětil Kim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 1 hhodinou

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...