Trump a Kim se nakonec nedohodli na ničem. Obě strany se obviňují z nereálných požadavků

Vrcholná schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una skončila nečekaně rychle. A bez dohody. Jednání však podle americké strany budou pokračovat. Ještě ráno přitom zástupci obou zemí hovořili o tom, že by uvítali možnost vzájemného otevření styčných úřadů. Podle Trumpa Severokorejci požadovali, aby byly zrušeny všechny sankce. Ministr zahraničí KLDR Ri Jong-ho později tvrdil, že jeho země chtěla zrušit jen jejich část, americký prezident ale podle něj žádal příliš.

Původní plán počítal s tím, že oba státníci zamíří na pracovní oběd a kolem osmé hodiny ráno našeho času podepíší společné prohlášení. Schůzka však skončila předčasně. Na důvodech krachu jednání se ale obě strany neshodnou.

Trump: Kim požadoval zrušení všech sankcí

Americký prezident po summitu uvedl, že Severokorejci chtěli, aby skončily veškeré sankce. To ale Spojené státy nemohly udělat, zdůvodnil Donald Trump, proč schůzka nakonec skončila bez dohody. „Někdy musíte odejít z jednání, a to byla ta chvíle,“ poznamenal. 

Jak americký prezident uvedl, Kim Čong-un vyjádřil ochotu uzavřít nejvýznamnější jaderné zařízení v Jongbjonu a výměnou za to chtěl zrušení všech sankcí, na což americká strana odmítla přistoupit. Cílem Spojených států je celkové jaderné odzbrojení Severní Koreje. Dokumenty k podepsání byly podle Trumpa připraveny. „Chtěl jsem to ale udělat správně. Někdy je lepší udělat to správně, než rychle,“ dodal.

Severokorejský vůdce ale i bez dohody slíbil, že nebude pokračovat v jaderných a raketových zkouškách, poznamenal Trump. „Věřím mu a doufám, že své slovo dodrží,“ dodal.

„Přál bych si, abychom se dostali dál, ale stále jsem optimista,“ komentoval jednání americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který na čtvrteční tiskové konferenci vystoupil po Trumpově boku. Americká strana podle něj žádala Kima o více ústupků, „on ale nebyl připraven to udělat“.

„Co se stane, to se stane, zatím jsme o ničem nemluvili,“ odpověděl Donald Trump na otázku novinářů, zda s lídrem KLDR naplánovali další summit. Jednání ale podle něj i přesto byla velice produktivní a postoje obou stran jsou si „bližší“ než před rokem. Hanojský summit byl druhou vrcholnou schůzkou USA a KLDR. První se uskutečnila loni v Singapuru

Trump po tiskové konferenci ihned odletěl zpátky do Spojených států. Kim Čong-un médiím žádné vyjádření neposkytl. Podle vietnamské diplomacie ho teď čeká dvoudenní návštěva Vietnamu. Bližší informace o jeho programu nejsou známé.

Severokorejský ministr: Požadovali jsme zrušení jen části sankcí

Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho ale později během dne uvedl, že Severní Korea přednesla v Hanoji realistický návrh. Nabídla podle něj uzavření jaderného zařízení v Jongbjonu výměnou za částečné zrušení sankcí. Americký prezident Donald Trump chtěl ale podle šéfa severokorejské diplomacie víc.

Pokud by Spojené státy částečně zrušily sankce, Severní Korea by mohla za asistence amerických pozorovatelů trvale demontovat všechna zařízení na výrobu plutonia a na obohacování uranu, tvrdí podle Reuters ministr.

Ri podle agentury AP na nenadále svolané tiskové konferenci řekl, že KLDR byla připravená odsouhlasit konec jaderných a raketových testů a že Spojené státy promarnily příležitost, která „se nemusí opakovat“. Nabídne-li Washington další kolo rozhovorů, pozice Pchjongjangu se nezmění, uzavřel šéf severokorejské diplomacie.

Řezníček: Další krach by k ničemu dobrému nevedl

Redaktor ČT a bývalý zpravodaj v USA Martin Řezníček poukázal na to, že kromě zkrácení summitu došlo také ke zrušení plánovaného podpisu společné deklarace. Co bylo jejím obsahem, podle Řezníčka není známé a je otázkou, zda její znění bylo zcela předjednané s KLDR.

„Na straně Donalda Trumpa bylo vidět, že nechce zkomplikovat jednání Miku Pompeovi a dalším lidem, kteří teď budou se Severokorejci v kontaktu a budou se snažit přijít s něčím konkrétním v příštích týdnech,“ uvedl Řezníček.

Jednání mezi KLDR a USA budou totiž podle vyjádření amerického prezidenta i nadále pokračovat. „Budou pokračovat na těch nižších úrovních a uvidíme, zda budou Američani ochotni k nějakému velkému summitu,“ poznamenal Řezníček.

Po „spálení“ v Hanoji podle něj budou obě strany ochotné se opět vrcholně setkat pouze za existence jasných příslibů, které by značily jejich ochotu uskutečnit nějaké kroky. „Protože pokud by se setkaly potřetí a skončilo by to stejně jako teď, tak to k ničemu dobrému nepovede. To je naprosto jasné,“ domnívá se Řezníček.

Lidská práva? Místo Kima reagoval Trump

Tomu, že jednání skončí bez dohody, dřívější průběh summitu nenasvědčoval. Kim a Trump spolu ráno přibližně třicet minut jednali mezi čtyřma očima. Poté odpovídali na otázky novinářů. Podle amerického prezidenta se čtvrteční rozhovory soustředily na proces odstranění zbraní z Korejského poloostrova.  

Vůdce KLDR Kim Čong-un prohlásil, že by na summit s Trumpem nepřijel, kdyby nebyl připraven slib denuklearizace Korejského poloostrova splnit. „Kdybych to nebyl ochoten udělat, tak bych tu nebyl,“ odpověděl Kim na dotaz jednoho z amerických reportérů, zda je ochoten podniknout kroky k denuklearizaci.

Podle agentury AP byl severokorejský diktátor rovněž postaven před otázku, zda s Trumpem hovořili o lidských právech, z jejichž rozsáhlého porušování je Kim Čong-un obviňován. Trump ale dotaz zodpověděl místo něho. „Mluvíme o všem,“ prohlásil.  

V souvislosti se čtvrteční schůzkou státníků si média všímají také toho, že Kim Čong-un patrně vůbec poprvé odpověděl na dotaz zahraničního novináře. Otázku položil reportér amerického listu The Washington Post David Nakamura, který před jednáním lídrů zjišťoval, zda Kim věří v možnost dosažení dohody s Trumpem. „Na odpověď je teď příliš brzy, ale nejsem v tomto ohledu pesimistický,“ odvětil Kim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 7 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...