Premiér Andrej Babiš (ANO) sliboval, že Česká republika získá v nové Evropské komisi silné ekonomické portfolio, a nyní interpretuje svůj neúspěch jako úspěch. V pořadu Interview ČT24 to uvedl předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Česko bude v nové Komisi zastupovat znovu Věra Jourová, z pozice místopředsedkyně má dohlížet na transparentnost a dodržování unijních hodnot.
Jourová, která v dosluhujícím týmu komisařů pečovala o ochranu spotřebitele, je s obdrženým portfoliem spokojená a místopředsednický post označuje za úspěch tuzemských vyjednavačů v čele s premiérem Babišem. A i ten mluví o „vyznamenání pro Česko“ a „prestižní pozici“.
Opozice ovšem nadšení znějící ze Strakovy akademie nesdílí a mluví o prohře. „Pan premiér změnil interpretaci a vykládá neúspěch jako úspěch. Andrej Babiš slíbil, že naše nominantka dostane silné ekonomické portfolio. Portfolio, které je ve hře, není silné, ani ekonomické,“ konstatoval ve vysílání ČT24 šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík.
Odvedenou diplomatickou práci nepovažuje Benešík za dostatečnou také proto, že ostatní země Visegrádu (Polsko, Slovensko a Maďarsko) dostaly minimálně v jeho interpretaci hodnotnější posty. Poláci budou spravovat zemědělství, Maďaři další možné rozšiřování Unie a Slováci komunikaci mezi institucemi, o niž navíc sami stáli.
„My máme hodnoty,“ konstatuje lidovecký poslanec. „To je samozřejmě velmi důležité, ale předpokládali jsme, že to bude podstatně zajímavější. Věra Jourová to může chápat jako svůj osobní úspěch, protože to je agenda, ke které tenduje. Pro Českou republiku to úspěch není,“ uvedl Benešík.
Volby Ursuly von der Leyenové
Přidělené portfolio dohledu nad vládou práva zastává v končící komisi Frans Timmermans, který také za místní poměry opakovaně kritizoval jak Varšavu, tak Budapešť. Když se o něm spekulovalo jako o možném předsedovi celého komisařského sboru, visegrádská čtyřka jeho jméno dokonce zablokovala.
Benešík proto předpokládá, že se Jourová coby komisařka vyslaná právě z členské země V4 může v budoucnu dostat do politicky prekérních situací – o to spíš, že „v její osobě jsou velké záruky toho, že bude naprosto férová“.
Obsazení citlivého komisariátu českou reprezentantkou pak křesťanský demokrat vnímá jako „zvláštní smysl pro humor“ ze strany nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
„Je to nadhled člověka, který byl podceňován jako nezkušený politik pro tuto funkci. A ukazuje se, že celá řada jejích kroků v personální politice je zajímavých,“ podotkl Benešík s tím, že nejde jen o jméno Věry Jourové. Obchod, a tedy i vyjednání obchodní dohody mezi Unií a Spojeným královstvím po brexitu, totiž bude mít na starosti Phil Hogan. Čili zástupce Irska.
- Spravedlnost (včetně tématu právního státu): Didier Reynders (Belgie) – Od roku 2011 je ministrem zahraničí a k tomu vede od konce loňského roku obranu. V minulosti byl v několika vládách také ministrem financí. Jednašedesátiletý právník Reynders je členem Reformního hnutí, které je součástí Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Tato frakce v EP se letos přejmenovala na Obnovu Evropy.
- Inovace a mládež: Marija Gabrielová (Bulharsko) – Od roku 2017 je eurokomisařkou pro digitální ekonomiku. V letech 2009–2017 byla europoslankyní. Čtyřicetiletá politička je členkou vládní strany GERB, která je součástí Evropské lidové strany (EPP).
- Hodnoty a transparentnost: Věra Jourová (Česko) – Od roku 2014 eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele. Bývalá členka Poslanecké sněmovny a ministryně pro místní rozvoj. Pětapadesátiletá politička je členkou vládního hnutí ANO, které je součástí frakce Obnova Evropy.
- Digitální agenda a hospodářská soutěž: Margrethe Vestagerová (Dánsko) – Od roku 2014 byla eurokomisařskou pro hospodářskou soutěž a měla by být místopředsedkyní EK. V minulosti byla dánskou poslankyní a ministryní hospodářství a vnitra. Jednapadesátiletá politička je členkou dánské Radikální liberální strany, která je součástí frakce Obnova Evropy.
- Energetika: Kadri Simsonová (Estonsko) – Nová tvář za Estonsko v EK. Dvaačtyřicetiletá bývalá poslankyně byla od roku 2016 až do letošního dubna ministryní hospodářství a infrastruktury. Její Estonská strana středu je součástí frakce Obnova Evropy.
- Mezinárodní partnerství: Jutta Urpilainenová (Finsko) – V letech 2011–2014 byla ministryní financí a místopředsedkyní vlády. Čtyřiačtyřicetiletá politička je členkou finské sociálnědemokratické strany, která je součástí evropských socialistů a demokratů (PES), jejichž členové jsou v EP součástí Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).
- Vnitřní trh: Sylvie Goulardová (Francie) – Od loňského ledna je viceguvernérkou francouzské centrální banky. V minulosti byla europoslankyní a krátce i ministryní obrany. Čtyřiapadesátiletá politička patří k nezávislým.
- Demokracie a demografie: Dubravka Šuicaová (Chorvatsko) – Od roku 2014 je europoslankyní, zvolena byla i letos. V letech 2001–2009 byla čtyřiašedesátiletá politička starostkou Dubrovníku. Její Chorvatské demokratické společenství je součástí Evropské lidové strany (EPP).
- Obchod: Phil Hogan (Irsko) – Od roku 2014 je komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova. V letech 2011 až 2014 byl irským ministrem pro životní prostředí, komunity a místní samosprávy. Devětapadesátiletý politik je členem irské strany Fine Gael, která se hlásí k Evropské lidové straně.
- Hospodářství: Paolo Gentiloni (Itálie) – V letech 2016–2018 byl premiérem, předtím dva roky vedl italskou diplomacii a dva roky byl také ministrem komunikací. Od roku 2001 je poslancem. Čtyřiašedesátiletý Gentiloni od letošního března vede Demokratickou stranu, která nyní tvoří vládní koalici s Hnutím pěti hvězd. Demokratická strana je v Evropském parlamentu součástí Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).
- Zdraví: Stella Kyriakidisová (Kypr) – Někdejší šéfka Parlamentního shromáždění Rady Evropy (2017–2018). Od roku 2006 je čtyřiašedesátiletá politička poslankyní. Její Demokratické shromáždění (DISY) je součástí evropských lidovců (EPP).
- Životní prostředí a oceány: Virginijus Sinkevičius (Litva) – Osmadvacetiletý politik je od listopadu 2017 ministrem hospodářství a od roku 2016 je poslancem za Unii rolníků a zelených (LVŽS).
- Finanční služby: Valdis Dombrovskis (Lotyšsko) – Osmačtyřicetiletý bývalý premiér z let 2009–2014 a bývalý europoslanec je od roku 2014 eurokomisařem pro euro a sociální dialog. Člen vládní strany Jednota, která je součástí Evropské lidové strany (EPP).
- Pracovní místa: Nicolas Schmidt (Lucembursko) – Od letošního roku je europoslancem. Pětašedesátiletý politik je členem evropské strany PES a frakce socialistů (S&D).
- Sousedství a rozšíření: László Trócsányi (Maďarsko) – Od roku 2014 až do letošního června byl ministrem spravedlnosti, předtím byl velvyslancem ve Francii. Třiašedesátiletý politik byl letos byl zvolen do EP za stranu Fidesz, která je součástí EPP. Kvůli podezření z porušování principů právního státu v Maďarsku má Fidesz v rámci EPP pozastavené členství.
- Rovnost: Helena Dalliová (Malta) – Nováček v EK. Do letošního července byla ministryní pro evropské záležitosti a rovné příležitosti. Šestapadesátiletá politička je členkou Strany práce, která patří do evropské strany PES.
- Předsedkyně EK: Ursula von der Leyenová (Německo) – Šedesátiletá politička německých křesťanských demokratů (CDU), kteří patří do EPP, byla v červenci zvolena Evropským parlamentem do čela Evropské komise a stane se tak první ženou v jejím čele. Do té doby byla od roku 2013 německou ministryní obrany.
- Klima: Frans Timmermans (Nizozemsko) – Dosavadní první místopředseda EK, který byl takzvaným „spitzenkandidátem“ evropských socialistů. Jeho nominaci na šéfa EK ale pomohly zablokovat středoevropské země. Od listopadu 2014 je také tento osmapadesátiletý nizozemský exministr zahraničí komisařem pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv.
- Zemědělství: Janusz Wojciechowski (Polsko) – V letech 2004 až 2016 byl poslancem evropského parlamentu, poprvé byl zvolen za Polskou lidovou stranu, nyní je členem polské strany Právo a spravedlnost (PiS), která v EP patří k euroskeptické pravici (ECR). Od roku 2016 je čtyřiašedesátiletý Wojciechowski členem Evropského účetního dvora. Původním polským kandidátem byl šéf úřadu polského prezidenta Krzysztof Szczerski (46), který se ale kandidatury zřekl poté, co budoucí šéfka Komise von der Leyenová nabídla Polsku místo komisaře pro zemědělství.
- Soudržnost a reformy: Elisa Ferreiraová (Portugalsko) – Nováček v budoucí Komisi je nyní viceguvernérkou portugalské centrální banky. V letech 2004–2016 byla europoslankyní socialistické europarlamentní frakce S&D. V minulosti byla třiašedesátiletá politička i ministryní životního prostředí.
- Rozpočet a správa: Johannes Hahn (Rakousko) – Od roku 2014 je komisařem pro evropskou sousedskou politiku a rozhovory o rozšíření, v letech 2010–2014 byl eurokomisařem pro regionální politiku, předtím byl ministrem pro vědu a výzkum. Jednašedesátiletý politik je členem rakouských lidovců, kteří jsou součástí EPP.
- Doprava: Rovana Plumbová (Rumunsko) – Nováček v EK. Dosud byla ministryní pro evropské fondy, působila i v řadě dalších ministerských funkcí. Letos byla devětapadesátiletá politička zvolena do EP a je místopředsedkyní Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).
- Ochrana evropského způsobu života: Margaritis Schinas (Řecko) – Od roku 2014 vykonává funkci mluvčího Evropské komise. Sedmapadesátiletý politik byl v letech 2007–2009 europoslancem, předtím pracoval v různých pozicích v EK. Jeho Nová demokracie patří do EPP.
- Interinstitucionální vztahy a prognostika: Maroš Šefčovič (Slovensko) – Dosavadní místopředseda EK a komisař pro energetickou unii. Členem EK je od roku 2009, v minulosti byl komisařem pro školství, kulturu, mládež a sport a pro institucionální vztahy a administrativu. Kandidoval na takzvaného „spitzenkandidáta“ evropských socialistů (S&D), v listopadu se ale kandidatury vzdal a podpořil Franse Timmermanse. Třiapadesátiletý Šefčovič letos neúspěšně kandidoval na slovenského prezidenta, ve druhém kole ho porazila Zuzana Čaputová.
- Řešení krizí: Janez Lenarčič (Slovinsko) – Nováček v EK. V minulosti byl tento jednapadesátiletý diplomat a nestraník například ředitelem Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, pracoval na ministerstvu zahraničí a byl státním tajemníkem na úřadu vlády. Patří k nezávislým.
- Šéf evropské diplomacie: Josep Borrell (Španělsko) – Dvaasedmdesátiletý politik je od června 2018 španělským ministrem zahraničí a v letošních eurovolbách byl lídrem kandidátky španělských socialistů (PSOE). Od července 2004 do ledna 2007 byl předsedou Evropského parlamentu. Europoslancem byl už od června 2004 do dubna 2009.
- Vnitřní věci: Ylva Johanssonová (Švédsko) – Poslankyně a ministryně zaměstnanosti. Pětapadesátiletá politička je členkou švédských sociálních demokratů (SAP) patřících do PES.
- Zdroj: ČTK, Evropská komise
