Poslanci schválili pravidla a nástroje pro bezpečné sdílení informací mezi registry zdravotníků, pacientů a poskytovatelů nebo zdravotnickými zařízeními tak, jak je nastavuje návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví. Sněmovna odsouhlasila také rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, osud novely je ale nejistý. Poslanci také schválili zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí. Začne od roku 2023. Schůze byla okolo půl páté páté na několik desítek minust přerušena, protože poslanec Lubomír Volný odmítl opustit řečnický pult a byl vykázán.
Sněmovna schválila návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví, poslanec Volný byl vykázán
Události: Agenda na středečním jednání Poslanecké sněmovny (zdroj: ČT24)
Poslanec Volný odmítal opustit řečnický pult, i když ve vyhrazených pěti minutách neřekl nic k projednávanému zákonu o hlasování v karanténě při říjnových volbách do dolní komory. Ze sálu jej vyvedla policejní ochranná služba bez přítomnosti kamer.
Schůze sněmovny byla přerušena stejně jako obrazový přenos z jejího jednání, aby vyvedení Volného nesnímaly kamery. Po jeho obnovení sněmovní technici kontrolovali funkčnost mikrofonů a řečniště bylo vydezinfikováno kvůli tomu, že poslanec se v jeho prostoru pohyboval bez ochrany nosu a úst. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) po obnovení přenosu svolal jednání předsedů sněmovních klubů.
Volného, který si k řečnickému pultu sedl na židli, vykázal z jednacího sálu Vondráček (ANO). „Už to samotné sezení je pohrdání sněmovnou. Pane kolego, blokujete řečniště. Myslím, že se dopouštíte chování, za které vám náleží napomenutí,“ uvedl Vondráček. Poslanec na výzvu předsedy nijak nereagoval, Vondráček proto Volného vykázal ze sálu do konce jednacího dne.
„Pan poslanec Volný si pro ten zákrok v podstatě šel, stejně tak byli přizváni jeho příznivci na Malostranském náměstí, kde se ten přenos vysílal, a od toho tu nejsme, abychom dělali divadlo,“ okomentoval poté v Událostech vypnutí kamer Vondráček. Volného chování označil za politické výtržnictví a jako předseda sněmovny dle svých slov nemá další nástroje, jak jinak zasáhnout.
Elektronizace zdravotnictví
Schválený návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví podle úpravy Petra Třešňáka (Piráti) chce zkrátit z navrhovaných deseti na pět let přechod na jednotný elektronický standard. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Žádné centrální úložiště, kde by se ukládala zdravotní dokumentace pacientů, se s novým zákonem neplánuje. Uložena má být jen u lékařů jako dosud. Budou ji ale moci mezi sebou v zabezpečené podobě sdílet. Vznik Integrovaného datového rozhraní jako centrální infrastruktury zajistí mimo jiné propojení poskytovatelů zdravotních služeb mezi sebou.
Jádrem systému budou tři kmenové registry spravované Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Půjde o registr poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů. Budou propojeny v neveřejný celek, do kterého budou moci vstupovat jen oprávněné osoby při zachování ochrany osobních údajů. Každý přístup bude zaznamenán.
Zdravotníci budou moci systém využívat s osobním certifikátem, zaručeným elektronickým podpisem, časovým razítkem nebo elektronickou pečetí pro sdílení dokumentů. Užívání nástrojů zákona bude podle dřívějších informací pro zdravotníky dobrovolné, účastníci ale budou muset dodržovat nastavená pravidla.
Pacienti budou mít přes Portál elektronického zdravotnictví přístup k tomu, jaké informace jsou o nich v registrech vedeny. Výpis bude možné získat také prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy. Už v současné době informace o péči, která je každému pacientovi poskytnuta, respektive zaplacena, evidují zdravotní pojišťovny. Poslanec ANO František Petrtýl v doprovodném zákonu neprosadil návrh, aby pojišťovny dostávaly při laboratorním vyšetření pacienta i údaj o jeho výsledku.
Poslanci schválili rozšíření pravomocí NKÚ, osud novely je ale nejistý
Kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) by se mohly rozšířit například na hospodaření statutárních měst, krajů, Českou televizi i Český rozhlas, státní podniky nebo státní fondy. Kontrolovat by mohl i zdravotní pojišťovny. Počítá s tím novela zákona o NKÚ, kterou schválila sněmovna a odeslala ji do Senátu.
Navazuje na loni schválenou novelu ústavy, která měla rozšíření pravomocí umožnit a nyní schválený zákon o NKÚ měl nové pravomoci upřesnit. Poslanci ale loni v únoru jeho projednávání těsně před závěrečným hlasováním přerušili do doby, než Senát projedná změnu ústavy.
Podle schválené novely by NKÚ proti původnímu návrhu nemohl kontrolovat veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce.
Senát ale loňskou změnu ústavy neprojednal, není u ní vázán lhůtou. Na projednání běžného zákona má však 30 dní. Předchozí pokusy o rozšíření pravomocí NKÚ v Senátu neuspěly. Poslanci své rozhodnutí o přerušení schvalování novely před časem revokovali a dnes novelu odeslali do Senátu. Vyvolalo to mezi nimi spory.
Marek Benda (ODS) označil středeční krok za zbytečný naschvál horní parlamentní komoře. Senát podle něj naznačil, že až do konce volebního období nebude dělat změny ústavy. Aktuální novela zákona je podle něj protiústavní. S tím nesouhlasil místopředseda sněmovny Vojtěch Filip (KSČM), který řekl, že novela může být nanejvýš mimo ústavu.
Zpravodaj a předseda sněmovního kontrolního výboru Roman Kubíček (ANO), řekl, že otázka, zda chce Senát měnit ústavu, je pro něj irelevantní, podle něj se k novele nějakým způsobem postaví. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek odmítl, že by šlo o naschvál. Uvedl, že ohledně schválení zákona komunikuje se senátory za Piráty, kteří podle něj mají zájem na rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ.
Podle schváleného znění ústavy z loňského února, které ale ještě Senát neprojednal, by úřad kontroloval hospodaření státu. Nejvyšší kontrolní úřad nyní prověřuje jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tedy i obcí a krajů, může podniknout v případě, kdy hospodaří se státním majetkem. NKÚ je instituce zřízená z ústavy.
Projednání podmínek odškodnění zasažených tornádem opozice neprosadila
Opozici se nepodařilo ve sněmovně prosadit projednání odškodnění obětí tornáda na Moravě ani debatu pandemického stavu a jeho aktuálních podmínkách. Úpravy programu, jichž bylo zhruba pět desítek, zabraly poslancům skoro celé dopoledne. V úvodu musela být navíc schůze na deset minut přerušena kvůli potížím s hlasovacím zařízením.
Informaci vlády o poskytnuté pomoci lidem, obcím a firmám, které před dvěma týdny poškodilo tornádo hlavně na Hodonínsku, žádal předseda lidovců Marian Jurečka. Pozastavil se nad tím, že podpora státu měla být krácena o úhradu z pojištění a finanční dary. Vyzval vládu, aby dvoumilionovou podporu navýšila na tři miliony korun. Připomněl, že lidé na pomoc vybrali miliardu korun. Jurečka také vyzval ministerstvo spravedlnosti, aby urychleně připravilo takovou novelu, která zabrání tomu, aby peníze z pomoci postiženým spadaly do exekucí.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ale uvedla, že podle ranního rozhodnutí vlády se dotace z programu Živel nebudou snižovat o dary z veřejných sbírek. Lidé, kteří jsou pojištěni, budou zvýhodněni. Do celkových nákladů na obnovu bydlení se bude počítat místo celého pojistného plnění jen 70 procent.
Pandemický stav
Debatu o pandemickém stavu prosazovali mimo jiné předseda SPD Tomio Okamura a místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek. Podle něj je třeba vyjasnit mimo jiné pravidla pro návrat českých turistů ze zahraničí. Požadoval také „jasné zdůvodnění toho, proč je nutné nebo není nutné, aby dál trval pandemický stav“.
„Pandemický stav potřebujeme, abychom alespoň ta základní opatření mohli mít stále nastavená, ať je to otázka třeba omezení počtu na hromadných akcích, otázka prokazování očkování, testování,“ předesílá ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Na sněmovní debatu o pandemické pohotovosti ale tento týden nejspíš nedojde. Pokud se nezařadí na jednání ani ten příští, chce poslanec Válek začít sbírat podpisy pro návrh na zrušení pandemické pohotovosti a taky svolání mimořádné schůze. Podpořit by ho mohli i komunisti.
„Já bych byl velmi nerad, abychom příští týden museli sbírat 40 podpisů, což samozřejmě technicky není asi neřešitelný problém, nebo abychom museli svolávat mimořádnou schůzi,“ uvedl ve středu na plénu sněmovny Válek.
„Problém není samotný pandemický stav, ale některá opatření, která vláda vypisuje,“ myslí si místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Petr Třešňák (Piráti). „Jsou tam věci, kterým myslím nejenom, že nerozumíme my, ale především naši občané. A je potřeba to opravdu nějak zrevidovat,“ mluví o opatřeních členka sněmovního zdravotnického výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM).
Ministr zdravotnictví chce udržet pandemickou pohotovost do září, kdy se na epidemické situaci projeví návrat dětí do škol i lidí po dovolených do zaměstnání.
Události: Pandemický stav ve sněmovně (zdroj: ČT24)
Poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík chtěl na program zařadit debatu o uzavřených hraničních přechodech se Slovenskem. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ale řekl, že situaci řeší slovenská vláda, která hranice uzavřela.
Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec ve středu po jednání tamního kabinetu řekl novinářům, že hodlají v příštích dnech otevírat menší hraniční přechody se sousedními zeměmi, které v úvodu tohoto týdne zavřelo kvůli epidemii.
Exekuční novelu vrátil k poslancům Senát
Poslanci na schůzi řešili také exekuční novelu. V té Senát prosazoval zejména zastavování dlouholetých marných exekucí už od roku 2023. Sněmovní verze počítala se zahájením jejich zastavování až v roce 2028. Nakonec poslanci odhlasovali senátní verzi. Pro bylo 162 ze 169 přítomných.
Částečně se omezí zabavování movitých věcí, změní se navíc pořadí splácení dluhu. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Například povinná záloha věřitele při zahájení exekuce na její náklady ani místní příslušnost exekutorů navzdory snahám části zákonodárců zavedena nebude.
Předloha předpokládá šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Senát prosadil částečnou zpětnou platnost lhůt. Nynější šestileté a delší exekuce by se tak mohly zastavovat v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely. Ve sněmovní verzi by to bylo o pět let později.
Lhůty budou moci být v některých případech prodlouženy, například když je exekuce odložena. Vůbec se nebudou týkat vymáhání pohledávek například na výživném na děti.
Volby z karantény
I voliči, kteří budou na podzim v karanténě kvůli koronaviru, si budou moci vybrat poslance v říjnových volbách. Hlasovat budou podobně jako při loňských krajských a senátních volbách například do přenosné schránky nebo z auta na volebních stanovištích. Poslanci tento návrh schváli drtivou většinou. Senát svůj očekávaný nutný souhlas dodá za dva týdny.
Zákon bude využit v případě, bude-li v Česku kvůli covidu-19 k 15. září platit nadále pandemický stav, případně pokud bude k uvedenému datu vyhlášen nouzový stav. Ministerstvo vnitra normu předložilo poté, co ji předjednalo se zástupci parlamentních stran.
Nekonfliktní vládní předloha, kterou podle záznamu podpořilo 158 ze 167 přítomných poslanců, počítá stejně jako o loňských podzimních volbách se třemi variantami hlasování lidí v karanténě či izolaci. Vedle takzvaného drive-in hlasování nebo hlasování do přenosných schránek, s nimiž za lidmi v individuální karanténě přijdou speciálně vybavení volební komisaři, je další možností hlasování v uzavřeném pobytovém zařízení.
Nakonec středeční jednání Poslanecké sněmovny po šesté hodině završil volební výbor. Do mediálních rad vybírají poslanci pouze jednoho člena Rady Českého rozhlasu a jednoho člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Výsledky volby představí předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO) oficiálně až ve čtvrtek v 11:00. Volba čtveřice nových členů rady České televize vyvolává spory a kluby ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ji ve středu blokovaly.
Návrh programu červencové schůze čítá kolem 550 bodů. Poslanci stihnou projednat jen část z nich. Schůze potrvá do pátku 16. července. Půjde podle schváleného harmonogramu o poslední řádnou schůzi před takzvanými parlamentními prázdninami. Závěrečná řádná schůze před říjnovými sněmovními volbami je plánovaná na druhou polovinu září. Není ale vyloučeno svolání mimořádných schůzí.