Jourová s Benešíkem hájili roli EU v pandemii, Foldyna ocenil národní státy. Shodli se na potřebě soběstačnosti

22 minut
Události, komentáře: Politici komentují poselství o stavu Unie
Zdroj: ČT24

Zpočátku sice Evropská unie klopýtala, pandemii koronaviru ale nakonec zvládla, shodli se v Událostech, komentářích místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Naproti tomu poslanec SPD Jaroslav Foldyna vyzdvihl především úlohu národních států. Politici se shodli na nutnosti soběstačnosti.

Takzvané poselství o stavu Unie přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová ve středu. Hovořila o zvládání pandemie i plánech evropského bloku do budoucna – ať už právě v oblasti zdravotnictví nebo ekonomiky.

Koronavirovou krizi Evropská unie podle Benešíka zvládla relativně dobře a daří se rovněž obnovovat ekonomickou kondici. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti připouští, že zpočátku Unie klopýtala, přičítá to ale tomu, že evropské instituce nemají potřebné kompetence k zvládání široké zdravotnické krize.

Naproti tomu Foldyna usuzuje, že místo EU si pochvalu zaslouží především národní státy. Za příklad dává Srbsko, které podle jeho slov zvládlo po vlastní ose s vakcinací reagovat rychleji než unijní blok. I proto se poslanec SPD nedomnívá, že by se jednotlivým zemím vyjednávalo o dávkách vakcín složitěji, kdyby distribuci nekoordinovala Evropská unie.

„Kdybychom to nedělali společně, státy by stály ve frontě na vakcíny,“ odmítá Foldynova slova místopředsedkyně Evropské komise Jourová. Kromě vývoje a distribuce vakcín vyzdvihuje význam Bruselu pro cestovní ruch, který dle jejích slov zachránily evropské covidpasy.

Rezervy v konání EU vnímá Jourová v oblastech, kde mají jednotlivé členské země právo veta. Například v zahraniční politice je kvůli tomu evropské společenství slabším hráčem, míní. Podobně se v debatě v Událostech, komentářích vyjádřil také Benešík, podle nějž neadekvátní reakce na světové dění odpovídá nejednotnosti uvnitř bloku.

Foldyna je přesvědčen, že Evropská unie výzvy nezvládá. Za příklad dává dění v Afghánistánu: „Evropská unie hrála v podstatě druhé housle,“ upozorňuje člen poslaneckého výboru pro evropské záležitosti s tím, že prim hrály zájmy Spojených států a Severoatlantické aliance.

Soběstačnost

Ursula Von der Leyenová nastolila v poselství o stavu Unie otázku soběstačnosti, například potřebu vyvíjet a vyrábět na evropském území čipy, kterých je aktuálně ve světě nedostatek a Starý svět je závislý na dodávkách z Asie. „Evropský rozpočet počítá s tím, že budeme investovat do větší autonomie,“ poznamenává Jourová.

Dle Benešíka bude cesta za soběstačností v některých oblastech postupná a její dosažení bude trvat léta. „Ústup od globalizace to nebude, ale bezbřehá víra, že všechno seženeme ve světě a nemusíme to vyrábět, protože to někdo vyrobí levněji, není na místě,“ uvažuje poslanec KDU-ČSL.

Foldyna upozorňuje na propad Evropy v množství nových patentů. „Klesá nám erudovanost v těchto oborech. Evropa místo ekonomiky jako priority příliš ideologizuje část své ekonomické politiky,“ zdůrazňuje politik s tím, že přístup Bruselu zastiňuje racionalitu podnikání. „Evropa už není žádným lídrem, jakým byla kdysi,“ varuje.

Společná obrana

Jedním z důležitých bodů projevu Von der Leyenové byla také evropská obrana. Jourová v Událostech, komentářích zdůraznila, že nejde o evropskou armádu, nýbrž o sladění postupu se Severoatlantickou aliancí. Podle místopředsedkyně Komise může Unie zajistit společný výzkum, nákupy či investovat do infrastruktury, kterou budou následně síly NATO využívat. „V oblasti bezpečnosti musíme přidat,“ shrnuje Jourová a poukazuje na nutné posílení vnější hranice EU.

Pohraniční stráž Frontex, která se dočkala posílení, dle Benešíka funguje, Unie by se podle něj měla zaměřit právě na infrastrukturu, ale také snížení byrokracie: „V čem by Evropa měla zabrat, je jednotný systém norem pro pohyb kontingentů,“ domnívá se. Svůj názor opírá o to, že v současnosti potřebují jednotky NATO při přesunech Evropou v každé zemi různá povolení a dodržují různé zákony.

S tezí, že Frontex funguje, nesouhlasí Foldyna. Podle jeho slov si v době napjatých řecko-tureckých vztahů musely Atény pomoci samy. „Je to komplikované v Evropě. Buďme rádi za to, co teď máme, za naši policii,“ poznamenává poslanec SPD. Doplňuje, že nerozumí tomu, co Evropská unie chce, když se angažuje v Africe, zatímco Evropa vymírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 20 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
12:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 3 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 4 hhodinami
Načítání...