Jourová s Benešíkem hájili roli EU v pandemii, Foldyna ocenil národní státy. Shodli se na potřebě soběstačnosti

22 minut
Události, komentáře: Politici komentují poselství o stavu Unie
Zdroj: ČT24

Zpočátku sice Evropská unie klopýtala, pandemii koronaviru ale nakonec zvládla, shodli se v Událostech, komentářích místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Naproti tomu poslanec SPD Jaroslav Foldyna vyzdvihl především úlohu národních států. Politici se shodli na nutnosti soběstačnosti.

Takzvané poselství o stavu Unie přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová ve středu. Hovořila o zvládání pandemie i plánech evropského bloku do budoucna – ať už právě v oblasti zdravotnictví nebo ekonomiky.

Koronavirovou krizi Evropská unie podle Benešíka zvládla relativně dobře a daří se rovněž obnovovat ekonomickou kondici. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti připouští, že zpočátku Unie klopýtala, přičítá to ale tomu, že evropské instituce nemají potřebné kompetence k zvládání široké zdravotnické krize.

Naproti tomu Foldyna usuzuje, že místo EU si pochvalu zaslouží především národní státy. Za příklad dává Srbsko, které podle jeho slov zvládlo po vlastní ose s vakcinací reagovat rychleji než unijní blok. I proto se poslanec SPD nedomnívá, že by se jednotlivým zemím vyjednávalo o dávkách vakcín složitěji, kdyby distribuci nekoordinovala Evropská unie.

„Kdybychom to nedělali společně, státy by stály ve frontě na vakcíny,“ odmítá Foldynova slova místopředsedkyně Evropské komise Jourová. Kromě vývoje a distribuce vakcín vyzdvihuje význam Bruselu pro cestovní ruch, který dle jejích slov zachránily evropské covidpasy.

Rezervy v konání EU vnímá Jourová v oblastech, kde mají jednotlivé členské země právo veta. Například v zahraniční politice je kvůli tomu evropské společenství slabším hráčem, míní. Podobně se v debatě v Událostech, komentářích vyjádřil také Benešík, podle nějž neadekvátní reakce na světové dění odpovídá nejednotnosti uvnitř bloku.

Foldyna je přesvědčen, že Evropská unie výzvy nezvládá. Za příklad dává dění v Afghánistánu: „Evropská unie hrála v podstatě druhé housle,“ upozorňuje člen poslaneckého výboru pro evropské záležitosti s tím, že prim hrály zájmy Spojených států a Severoatlantické aliance.

Soběstačnost

Ursula Von der Leyenová nastolila v poselství o stavu Unie otázku soběstačnosti, například potřebu vyvíjet a vyrábět na evropském území čipy, kterých je aktuálně ve světě nedostatek a Starý svět je závislý na dodávkách z Asie. „Evropský rozpočet počítá s tím, že budeme investovat do větší autonomie,“ poznamenává Jourová.

Dle Benešíka bude cesta za soběstačností v některých oblastech postupná a její dosažení bude trvat léta. „Ústup od globalizace to nebude, ale bezbřehá víra, že všechno seženeme ve světě a nemusíme to vyrábět, protože to někdo vyrobí levněji, není na místě,“ uvažuje poslanec KDU-ČSL.

Foldyna upozorňuje na propad Evropy v množství nových patentů. „Klesá nám erudovanost v těchto oborech. Evropa místo ekonomiky jako priority příliš ideologizuje část své ekonomické politiky,“ zdůrazňuje politik s tím, že přístup Bruselu zastiňuje racionalitu podnikání. „Evropa už není žádným lídrem, jakým byla kdysi,“ varuje.

Společná obrana

Jedním z důležitých bodů projevu Von der Leyenové byla také evropská obrana. Jourová v Událostech, komentářích zdůraznila, že nejde o evropskou armádu, nýbrž o sladění postupu se Severoatlantickou aliancí. Podle místopředsedkyně Komise může Unie zajistit společný výzkum, nákupy či investovat do infrastruktury, kterou budou následně síly NATO využívat. „V oblasti bezpečnosti musíme přidat,“ shrnuje Jourová a poukazuje na nutné posílení vnější hranice EU.

Pohraniční stráž Frontex, která se dočkala posílení, dle Benešíka funguje, Unie by se podle něj měla zaměřit právě na infrastrukturu, ale také snížení byrokracie: „V čem by Evropa měla zabrat, je jednotný systém norem pro pohyb kontingentů,“ domnívá se. Svůj názor opírá o to, že v současnosti potřebují jednotky NATO při přesunech Evropou v každé zemi různá povolení a dodržují různé zákony.

S tezí, že Frontex funguje, nesouhlasí Foldyna. Podle jeho slov si v době napjatých řecko-tureckých vztahů musely Atény pomoci samy. „Je to komplikované v Evropě. Buďme rádi za to, co teď máme, za naši policii,“ poznamenává poslanec SPD. Doplňuje, že nerozumí tomu, co Evropská unie chce, když se angažuje v Africe, zatímco Evropa vymírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
14:38Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 30 mminutami

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 3 hhodinami

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 4 hhodinami

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 5 hhodinami
Načítání...