Pandemie koronaviru zasáhla Evropskou unii nepřipravenou, říká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO). Brusel podle ní musel některými rozhodnutími riskovat, primární rolí Unie bylo překonat krizi a nastartovat ekonomiku, což mají zajistit národní plány obnovy. V budoucnu by mohly posílit pravomoci EU v oblasti zdravotnictví, uvažuje Jourová.
Kvůli covidu jsme riskovali. EU by mohla získat větší kompetence, míní Jourová
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) o budoucnosti Evropské unie (zdroj: ČT24)
Role Bruselu podle Jourové spočívala v překonání pandemie a rychlém zotavení z ekonomické krize. Tomu má pomoci balík obnovy, z nějž mohou v příštích letech čerpat jednotlivé členské země.
„Nemůžeme si dovolit nechat ekonomiky zemí EU padnout. Proto jsme se rozhodli dát dohromady velký balík peněz, který se teď bude pouštět do národních ekonomik tak, abychom se nedostali zpátky do doby před pandemií, ale abychom se posunuli skokem dopředu,“ vysvětluje eurokomisařka s tím, že peníze mají pomoci transformovat ekonomiku směrem k digitalizaci či udržitelnosti z hlediska ekologie.
V českém plánu obnovy se podle Jourové podařilo zkombinovat takzvané tvrdé a měkké peníze – tedy finance na rozvoj infrastruktury, ale také na rekvalifikace či „naštěstí“ vzdělávání. „Říkám naštěstí, protože v Česku jsme dobří v betonu, ale mnohdy nejsme dobří v neinvestičních penězích,“ domnívá se místopředsedkyně Komise.
Připouští, že v případě Česka bylo obtížné hledání investic, které by splňovaly unijní kritéria zelené politiky. „Byla řada velice náročných hodinových jednání, jednalo se až do posledního okamžiku,“ popisuje. Vzniklý plán, který kritizuje opozice i řada ekonomů kvůli tomu, že mu chybí strategie a slouží k zalepování děr v rozpočtu, považuje ona za vyvážený.
„Jestli je něco důležité na tom, co děláme v ekonomické obnově, pandemie nesmí způsobit, že budou v Evropě vítězové a poražení,“ doplňuje s tím, že pandemie covidu-19 dopadla na různé země a různé sektory ekonomiky rozdílně, a proto je nutné tyto dopady vyvážit investicemi.
Události, komentáře: Ekonomka Švihlíková o Národním plánu obnovy (zdroj: ČT24)
Riskovali jsme, Unie by mohla posílit
Podle Jourové se v Evropské unii rozjíždí široká debata o tom, jak by mělo společenství v budoucnu fungovat. „Dost razantně jsme vstoupili do oblasti, která je slabou kompetencí Unie, což je zdraví a zdravotnictví,“ připouští eurokomisařka a připomíná například společné nákupy ochranných pomůcek či celounijní nákupy vakcín.
V té souvislosti také zdůrazňuje, že Evropská komise se mnohdy rozhodovala riskantně, kupříkladu v létě 2020, kdy investovala dvě miliardy eur do výzkumu vakcín, přičemž nebylo jasné, která látka se nakonec ukáže jako účinná. „Takové riziko a takový balík peněz nemají obdoby a jsem ráda, že jsme vsadili na správné koně a financovali výzkum vakcín, které nyní pomáhají,“ konstatuje místopředsedkyně Komise.
Jourová přiznává, že pandemie zastihla EU nepřipravenou. Unie podle eurokomisařky funguje tak, že ocitne-li se některá země v problémech, ostatní jí asistují – nyní ale postihla krize celou Evropu. „Poučení z pandemie by mohlo vyústit v to, že si třeba občané řeknou, aby Unie byla silnější v oblasti civilní ochrany,“ domnívá se.