Plán obnovy lepí díry v rozpočtu, chybí mu strategie a cíle, míní ekonomka Švihlíková

7 minut
Události, komentáře: Ekonomka Švihlíková o Národním plánu obnovy
Zdroj: ČT24

Očekávání spojená s Národním plánem obnovy je třeba krotit, míní členka Národní ekonomické rady vlády Ilona Švihlíková. Česko podle ní chce využít část evropských peněz k zalepení výpadků ze státního rozpočtu, chybí také jasné ukotvení a cíle hospodářské obnovy, vytkla vládnímu plánu v Událostech, komentářích.

Švihlíková upozorňuje, že částku 172 miliard „je potřeba ukotvit v realitě“. Zatímco očekávání spojená s plánem obnovy jsou podle ekonomky často vysoká, uvedený balík peněz představuje zhruba výpadek z rozpočtu, který způsobily loňské daňové reformy.

„Je hrozně vidět, že za tím není žádná zásadní strategická představa a že bylo důležité do kolonek, které byly do značné míry stanovené Evropskou unií, něco dát. Někdy i vyplnit výpadky ze státního rozpočtu,“ podotýká ke koncepci Národního plánu obnovy. Podle Švihlíkové je možné se tázat, v čem v řadě sekcí spočívá ona obnova.

Členka Národní ekonomické rady vlády zdůrazňuje, že neexistuje záruka, že vláda peníze utratí smysluplně za pandemickou obnovu. „Jsou tam věci, které skutečně jsou spíš externím financováním toho, co by se za normálních podmínek mělo financovat ze státního rozpočtu,“ varuje.

Kdo šel kolem, zamával

Strukturální obnova dle Švihlíkové není otázkou čísla, jde o zaměření financí, věří. Klíčové je tedy určit, co je cílem plánu obnovy, což v tomto případě chybí, míní ekonomka. „Strukturální změna ekonomiky je samozřejmě věc, která si žádá nejenom hodně peněz, ale hlavně hodně času. Národní plán obnovy je poměrně časově omezený,“ vysvětluje.

Připouští zároveň, že součástí plánu jsou i zajímavé projekty s ambiciózními cíli, zejména u aktivní politiky zaměstnanosti, přesto je přesvědčena, že peníze z Evropské unie se daly využít lépe. „Kdo šel kolem, tak si zamával, že na něj třeba taky něco zbude,“ glosuje ekonomka.

V Česku podle Švihlíkové existuje množství strategií či inovačních plánů, které se sepíší, ale později se na ně zapomene a sestavují se nové. Tím tratí provázanost různých koncepcí. Proto bude podle ekonomky zajímavé sledovat, jak si stát poradí s řízením mnoha projektů v krátkém čase, který fond obnovy nabízí.

10 minut
Eva Zamrazilová o Národním plánu obnovy a o výši důchodů v roce 2022
Zdroj: ČT24

Vláda plánuje ve schváleném Národním plánu obnovy investovat zhruba dvě stě miliard korun, z toho 172 chce získat z EU. Peníze musí Česko využít ze sedmdesáti procent do roku 2022, o rok později je pak dočerpat zcela. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, největší část je určena na infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci. Další peníze jsou určeny na digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

Plán obnovy už kritizovaly Hospodářská komora, ekologické organizace či Sdružení místních samospráv. Vládě vytýkají například vyčlenění peněz na neúčelné projekty či schválení plánu bez vypořádání připomínek řady profesních organizací, úřadů i samospráv.

9 minut
Ekonom Jan Bureš o Národním plánu obnovy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o půl miliardy

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.
14. 3. 2025

Objem hypoték v únoru stoupl o třináct procent

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
13. 3. 2025

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
12. 3. 2025
Načítání...