Jak to Evropě osladíme tentokrát? zajímají se poslanci. Od vlády zatím neslyšeli témata předsednictví, nelíbí se jim ani rozpočet

Nahrávám video

Do konce roku se mají podle premiéra Andreje Babiše (ANO) sejít zástupci všech sněmovních stran kvůli českému předsednictví Radě Evropské unie. Opoziční politici vládu viní, že jim nedává informace o přípravách ani chystaných prioritách. Kritizují také zásadní snížení rozpočtu vyhrazeného na předsednictví. Tato změna se nelíbí ani koaliční sociální demokracii.

Opozice chtěla od vlády ve sněmovně slyšet, jak si představuje české předsednictví v Evropské radě v roce 2022. „Předsednictví by mělo mít své ambice, mělo by mít vizi, mělo by mít konkrétní plán. Ten nám nebyl představen,“ argumentoval předseda STAN Vít Rakušan.

Zařazení debaty na program schůze přesto poslanci neprosadili, premiér jim ale slíbil, že jim vše prozradí jindy. Nejdříve ale chce sám získat další podklady – především od ministerstva zahraničí.

V pořadu Týden v politice premiér sdělil, že by chtěl nejprve sestavit seznam těch, kdo se podíleli na českém předsednictví v roce 2009 a mají tak cenné zkušenosti. Zároveň věří, že v rámci struktury českých úřadů, které se věnují Evropské unii, jsou personální i finanční rezervy.

Nahrávám video

Energetika a vnitřní trh

Podle Andreje Babiše by tématem českého předsednictví mohla být energetika. Připomněl, že předsednický rok 2022 má být zároveň letopočtem, kdy Německo plánuje definitivně uzavřít svoji jadernou i uhelnou kapitolu. „My naopak chceme stavět jádro,“ podotknul.

Babiš se zmínil také o společném trhu. To je důležité téma i pro opoziční Piráty, jak připomněl jejich poslanec Jan Lipavský. Podle premiéra vnitřní trh skýtá potenciál 1,7 procenta evropského HDP, což dělá asi 235 miliard euro. „Naši živnostníci, firmy či dopravci mají všude problémy. Bariéry. Tam je potenciál,“ přemítá Babiš nad dalším možným tématem českého předsednictví. To současné finské přitom zkritizoval za to, že nemá výsledky.

Chybí koncepce i peníze, tvrdí opozice i ČSSD

Úvahy o tom, co by mohlo být hlavním tématem předsednictví, jsou ale podle politiků nevládních stran málo. Předseda nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala považuje dosavadní postup vlády za nekoncepční a nekonkrétní, byť zmínky o energetice či vnitřním trhu „nezní špatně“. „Ale musí to mít nějakou koncepci, musí to mít smysl, musí to být rozumným způsobem sděleno veřejnosti, opozici,“ řekl.

A více by od Babiše chtěl slyšet i séf KSČM Vojtěch Filip, o jehož stranu se menšinová vláda ve sněmovně často opírá. „Témata by se měla stanovovat už teď, byť to bude v době, kdy už tady bude jiná sněmovna a jiná vláda,“ podotkl.

Dělám premiéra od prosince 2017. Zažil jsem už čtyři předsednictví. Vidím, kolik zbytečných lidí tam chodí a jak to funguje, ty rady. (…) Vím, o čem mluvím, na rozdíl od kritiků, kteří nevědí, o čem mluvím.
Andrej Babiš
premiér

Když se opozice pokusila téma ve sněmovně otevřít, poukazovali její poslanci i na osekávání rozpočtu určeného pro předsednictví. Je už dvakrát nižší než původně být měl. Místo očekávaných 2,6 miliard schválila vláda jen 1,24 miliardy. Před deseti lety přitom přišlo předsednictví na 3,75 miliardy korun, v dnešních cenách by to bylo přes 4 miliardy.

„Částka je podhodnocená tak, že bychom možná nebyli schopni předsednictví řádně zvládnout,“ varoval předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Menší obavy má poslanec SPD Jiří Kobza. „Je docela pravděpodobné, že nebude zapotřebí tolik lidí,“ poznamenal.

Nad tím, že ubývá peněz určených na organizaci předsednictví, se ovšem pozastavují i vládní sociální demokraté. „Vidíme velké rezervy jak v personální oblasti, tak hlavně v oblasti zajištění bezpečnosti. Já jsem na to pana premiéra upozornil,“ podotkl předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. 

Premiér Babiš ale zdůraznil, že rozpočet na předsednictví ještě není konečný a bude se měnit. „Každý rok děláme rozpočet. Jenom jsme rámcově něco schválili,“ uvedl.

Heslo minulého českého předsednictví se nechtěným způsobem podařilo naplnit
Zdroj: ČT24

Opozice apeluje na vládu, aby předsednictví neskončilo tak, že si – slovy Miroslava Kalouska (TOP 09) – „uřízneme druhou ostudu“. Česko poprvé a zatím naposled předsedalo Evropské radě v prvním pololetí roku 2009. V jeho průběhu ale padla vláda Mirka Topolánka a nahradil ji úřednický kabient Jana Fischera.

Minulé předsednictví navíc mělo kriminální dohru. Soud s šestiletým odstupem potrestal sedm lidí kvůli zakázce na audiovizuální techniku v kauze ProMoPro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 2 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 8 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.