Čeští politici vítají úspěch Čaputové a Šefčoviče. Slováci podle nich zvolili proevropský směr

Do finále volby slovenského prezidenta postoupili podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) kandidáti, u nichž je záruka, že budou bojovat proti extremismu a nenávisti. Čeští politici si všímají také toho, že oba finalisté jsou proevropští. Vítězství právničky Zuzany Čaputové v nynějším prvním kole vesměs očekávali. Čaputová dostala asi dvě pětiny hlasů, druhý postupující, místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič přibližně polovinu jejího zisku.

„Do druhého kola slovenských voleb postoupili kandidáti, u kterých je záruka, že budou bojovat proti extremismu a nenávisti. Přeji jim hodně štěstí ve druhém kole,“ napsal Petříček.

Prezident Miloš Zeman se podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka vyjádří podrobně až ke konečnému výsledku, kdy vítězi poblahopřeje. Zeman se ve čtvrtek v TV Barrandov vyslovil pro to, aby se prezidentem stal někdo, kdo už dřív vykonával nějakou politickou funkci a obstál v ní.

Čaputová bude prezidentkou, očekává Bžoch

„Stále v tom vidím velkou spojitost s vraždou novináře Jána Kuciaka, protože Slovensko chce změnu a vládní garnitura Smeru mu to momentálně nenabízí,“ uvedl místopředseda sněmovního zahraničního výboru za ANO Jaroslav Bžoch.

Soudí, že Čaputová se stane prezidentkou, neboť Šefčovičovi, byť je podle něho také dobrým kandidátem, je vyčítáno, že nepůsobí na Slovensku. „Je dobře, že Slovensko má oba kandidáty, kteří jsou spíše proevropští než euroskeptičtí,“ uvedl Bžoch.

Jan Zahradil
Zdroj: ČT24

Podle Zahradila trvá hlad po kandidátech mimo politku

Úspěch Čaputové vnímá lídr evropské kandidátky ODS Jan Zahradil jako potvrzení širšího evropského trendu, kdy upadá důvěra v dosavadní stranicko-politické struktury a hledají se lidé zvenku. Poukázal na to, že Šefčovič spojený s vládní stranou Smer-SD a Štefan Harabin z někdejší mečiarovské éry nezískali dohromady tolik hlasů jako Čaputová. Čaputová a Šefčovič se podle Zahradila názorově příliš neliší. „Je to taková proevropská liberální rétorika.“

Místopředseda sněmovního zahraničního výboru za Piráty Jan Lipavský pokládá vítězství Čaputové v prvním kole za velký úspěch pro liberální politiku ve střední Evropě a popřál kandidátce úspěch i ve druhém kole. Byla by podle něj prezidentkou všech Slováků. „Jsem velice rád, že oba postupující kandidáti zastávají jednoznačně proevropské směřování Slovenska.“

Kalousek se raduje i závidí

Poslanec SPD Jan Kobza soudí, že Čaputová vydělala na tom, že se příznivci neoliberálů a neokonzervativců sjednotili na jednom kandidátovi a na rozdíl od vlastenců a konzervativců netříštili síly. Vítězství ve volbách ale Čaputová podle Kobzy jisté nemá, protože už nemá moc odkud brát další hlasy.

Poslanec KSČM Jiří Dolejš označil oba postupující za proevropské pragmatiky. „Populista Harabin a fašista (Marian) Kotleba nepostoupili. Už proto lze Slovákům popřát už nyní,“ napsal na Facebooku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zisk Čaputové podle místopředsedy KDU-ČSL Ondřeje Benešíka kopíruje nálady na Slovensku, Čaputová je vnímaná jako nástupkyně populárního Andreje Kisky. Benešík uvedl, že Šefčovice zná osobně, jde podle něho o velmi schopného diplomata evropského a světového rozměru. K Čaputové má výhrady kvůli jejímu přílišnému liberalismu. „Rozhodně je dobře, že nikdo z nich nerozporuje mezinárodní ukotvení Slovenska, naopak se k němu hrdě hlásí a chce ho prohlubovat,“ říká Benešík.

Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek podotkl, že postoupily dvě jasně proevropské osobnosti. „Mám smíšený pocit. Raduji se, že veřejnost našeho nejbližšího souseda má v této otázce většinově jasno. Leč už zase musím Slovákům závidět,“ napsal na Facebooku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...