Sněmovna podpořila v úterý v úvodním kole návrh nového zákona o evidenci skutečných majitelů. Podle kritiků nahrává premiéru Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. K předloze poslanci nevedli žádnou debatu, sporné ustanovení se ale možná změní. Návrh zákona, který vychází zejména z evropské směrnice, nyní posoudí ústavně právní výbor. Sněmovna dala šanci také zavedení náhradního výživného a podpořila zdražení cigaret i stravenkový paušál.
Sněmovna podpořila předlohu o evidenci skutečných majitelů i náhradní výživné
Premiér Babiš by byl podle předlohy o evidenci skutečných majitelů považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, nikoliv za majitele samotného holdingu. Podle kritiků mu ustanovení nahrává ve chvíli, kdy jeho střet zájmů řeší unijní orgány. Babiš označil výtky kritiků k předloze už dřív za nesmysl. Dlouhodobě tvrdí, že ve střetu zájmů není.
Poslanci STAN, Pirátů a KDU-ČSL už podali pozměňovací návrh, který by spornou výjimku vypustil. Vedle opozičních stran se pro takové řešení vyslovila také vládní ČSSD.
„Návrh, který přišel z vlády, nepodporujeme. Budeme se snažit, aby v rámci projednávání, předpokládám, že na ústavně právním výboru, dostál změn, aby ta výjimka vypadla a nikdo neměl dojem, že se tam udělaly změny, aby díky nim byl v komfortní situaci premiér Babiš,“ uvedl ještě před jednáním šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v úterý před poslanci uvedla, že nejde o výjimku, ale o zpřesnění. Pokud se ustanovení vypustí, výkladem se dojde ke stejnému závěru, zdůraznila ministryně.
Předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností, stojí v důvodové zprávě.
Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, píše se ve zdůvodnění.
Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným. Za současného stavu musí zaslat na rejstříkový soud formulář o své pozici skutečného majitele a uhradit poplatek 1000 korun. Směrnice měla být začleněna do českého právního řádu už v lednu.
Sněmovna dala šanci zavedení náhradního výživného
Za neplatiče alimentů možná bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna v úvodním kole podpořila navzdory kritice části opozice vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel nejvýše 3000 korun měsíčně. Pohledávky by po neplatiči vymáhal. Návrh zákona odolal snaze ODS na zamítnutí a nyní zamíří k posouzení do sociálního a do ústavně právního výboru.
Novou dávku by stát dával nejvýše dva roky. Podmínkou by bylo to, že rodič už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo u soudu. „Stát pomáhá tam, kde selhává vymahatelnost práva,“ zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Stát by podle ní měl být vůči neplatičům alimentů radikální a samoživitelkám a samoživitelům pomáhat.
Poslanci Jan Bauer (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i Pavla Golasowská (KDU-ČSL) zdůraznili, že stát by měl nejprve vymahatelnost práva zlepšit. „Vláda zákonem vzkazuje obyvatelům, že se budou skládat na dlužné výživné,“ uvedl Bauer. Podle Pekarové „bobtná armáda úředníků a sociální stát“, ale nevyřeší se vůbec nic. Podle Golasowské předloha vyžaduje širší debatu.
Sněmovna podpořila zdražení cigaret i stravenkový paušál
Sněmovna v úterý v úvodním kole podpořila také vládní daňový balík na rok 2021, který počítá mimo jiné s tříletým zvyšováním spotřební daně z cigaret i se zavedením stravenkového paušálu.
Tento paušál ministerstvo navrhuje zavést jako alternativu ke stravenkám a podnikovému stravování. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zdůrazňuje, že vláda stravenky neruší a že záleží jen na zaměstnavatelích, k čemu se přikloní.
Daňový balík dále umožní obcím stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce, takže výše daně z nemovitosti by mohla být v každé z nich odlišná. Vládní balík obsahuje i další změny a zasahuje do tří desítek zákonů. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor. Druhé čtení přijde na řadu zřejmě až po prázdninách.
Sněmovnu čeká spor o zálohování PET lahví
Schůze sněmovny začala ve 14 hodin odpoledne. Poslanci po schválení programu na úvod jednali ve druhém čtení o novele o obalech, která se věnuje například problematice jednorázových obalů, které nelze recyklovat.
Sněmovnu čeká při schvalování novely zákona o obalech spor o možné zálohování PET lahví. Povinné zálohování navrhli lidovečtí poslanci. Výbor pro životní prostředí už dřív doporučil snazší dobrovolné. Dolní komora bude o novele hlasovat pravděpodobně na zářijové schůzi.
Lidovci chtějí povinné zálohování PET lahví od roku 2025. Záloha by činila tři koruny, jako je tomu nyní u části skleněných lahví. Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky by tím byli lidé více motivováni k vracení plastových lahví k dalšímu využití. Naopak poslanec TOP 09 Vlastimil Válek varoval před hrozbou, že by stát musel nahrazovat zmařené investice do linek na zpracování PET lahví.
Sněmovna podpořila zákon na ochranu před rizikovými investory
Klíčové české firmy by mohly být v budoucnu lépe chráněny před nežádoucím převzetím ze strany rizikových zahraničních investorů. Má to umožnit nový zákon o prověřování zahraničních investic, který sněmovna v úvodním kole podpořila. Nyní ho posoudí sněmovní hospodářský výbor. Zákon vychází z nařízení Evropského parlamentu a přijímají ho i jiné země EU.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) před poslanci řekl, že zákon má sloužit jako záruka, že nebudou ohroženy strategické bezpečnostní zájmy Česka. Uvedl, že některé zahraniční investice mohou sloužit i jako nástroj pro prosazování politických zájmů, které nemusí být v souladu s českými národními zájmy.
Vláda poukazuje na to, že zahraniční kapitál může představovat i jiná rizika nad rámec rizik ekonomických. Jde o případy, kdy investice plyne do odvětví, která jsou z hlediska bezpečnosti strategická, a umožní třetím subjektům získat kontrolu nebo aspoň dostatečný vliv na klíčové prvky těchto odvětví, případně přístup ke klíčovým a citlivým informacím.
Lidovci ve čtvrtek svolají mimořádnou schůzi ke covidu a evropskému rozpočtu
KDU-ČSL svolá mimořádnou schůzi sněmovny ke zhodnocení koronavirové situace na Karvinsku nebo víceletému finančnímu rámci a fondu obnovy Evropské unie. Šéf lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek v úterý před schůzí dolní komory řekl, že na jednání grémia sněmovny všechny kluby garantovaly podporu svolání schůze.
Vláda by měla podle Bartoška vyhodnotit první vlnu epidemie koronaviru a informovat sněmovnu o tom, jak je připravena na případnou druhou vlnu, jak je ochrannými pomůckami vybavena Správa státních hmotných rezerv, a také podat informaci o situaci na Karvinsku. „Zajímá nás, jakým způsobem fungovalo ministerstvo zdravotnictví, jak postupovala krajská hygiena a jakým způsobem celou situaci komunikovalo ministerstvo financí,“ uvedl.
Druhým bodem bude informace premiéra o plánu obnovy EU. „Je důležité, aby premiér měl mandát od Poslanecké sněmovny a aby sněmovně a veřejnosti sdělil, jaké má vláda výhrady k navrženému plánu a s jakými cíli a představami bude jednat s dalšími lídry evropských vlád tak, aby tento balík peněz byl přerozdělen ve prospěch ekonomik Evropské unie a zejména ekonomiky České republiky, která pandemií koronaviru byla postižena také,“ řekl lidovecký předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík.
Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Tato částka, kterou si chce Komise bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má zvýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v neděli v České televizi řekl, že vláda si uvědomuje nutnost rychle nastartovat evropskou ekonomiku, zároveň má ale k fondu obnovy výhrady týkající se flexibility využití peněz nebo kritéria míry nezaměstnanosti z minulých let, podle kterého by se mimo jiné měly prostředky rozdělovat. Na nutnosti flexibilního využití peněz, například pro investice do infrastruktury, se shodli v pátek ve Varšavě také premiéři zemí Visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
