Vláda v pondělí schválila návrh zákona o náhradním výživném, oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle přijatého návrhu, který kabinet zveřejnil na webu, by děti neplatičů mohly dostávat novou dávku. Úřad práce by jim poskytoval stanovené výživné, ale nejvýš 3000 korun. Podporu by vyplácel nejdéle dva roky. Podmínkou by bylo to, že rodič nedostal peníze za čtyři měsíce a po dlužníkovi už je začal vymáhat v exekuci či u soudu. Aby zákon začal platit, musí ho schválit parlament a podepsat prezident.
Ministerstvo práce pod vedením Jany Maláčové předložilo zákon „o zálohovaném výživném“ loni začátkem roku. Od té doby se norma několikrát zásadně změnila. Naposledy se upravil název. Nyní se předloha týká „náhradního výživného“.
Dva návrhy dostala sněmovna před časem už od poslanců, konkrétně o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. O předlohách začal jednat sněmovní sociální výbor. Jednání přerušil kvůli chystané vládní novele, která nyní zamíří před poslance - a ministryně očekává bouřlivou debatu.
Přestalo být normální nést odpovědnost za své děti, říká Maláčová
Podle plánu by norma měla začít platit v polovině příštího roku. Rodič, který výživné od neplatiče nedostává, nebo dostává jen část, by měl o náhradní alimenty požádat krajský úřad práce. Ten by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal jen část peněz, stát by doplatil zbytek. Nejvýš by ale poskytl 3000 korun.
„Snažíme se sociální dávkou řešit společenskou situaci. V naší společnosti přestalo být normální nést odpovědnost za své děti (…) Cílem je, aby začalo platit to, že se alimenty platí. Abychom dlužnou částku z dlužníka dostali,“ uvedla Maláčová. Řekla ale, že návrh je postavený na „hašení škod“, neřeší příčiny problému.
Příjemce by každé čtyři měsíce dokládal, že má na pomoc dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Přeplatky by bylo nutné vrátit. Pohledávky na výživném by po neplatiči vymáhal úřad práce.
Ročně se čeká 24 tisíc žádostí
Ministerstvo práce v podkladech k zákonu uvedlo, že by úřady mohly ročně dostat asi 24 tisíc žádostí o náhradní výživné a vyplatit by na něm mohly asi 861,31 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky.
Dalších zhruba 115,48 milionu korun by bylo potřeba v prvním roce na přijetí 155 úředníků, kteří by agendu vyřizovali. Resort by za 38 milionů korun pořídil pak ještě nový informační systém o výživném, jeho provoz by ročně mohl stát 12 milionů korun, uvedli autoři ve zprávě k normě.
Závazek z programového prohlášení
Podle původní verze zákona ze začátku loňského roku měly zálohované výživné dostávat děti neplatičů z rodin s příjmem pod 2,7násobek životního minima, nebo všechny děti. Dávka měla činit nejvýš 2500 korun.
Podzimní verze počítala s tím, že by stát vyplácel soudem stanovené alimenty, ale nejvýš do 15 až 25 procent průměrné mzdy podle věku dítěte. Teď by to tedy bylo do 5119 až 8531 korun. Měnil se i čas, po kterém rodiče mohli stát o peníze žádat. V jednom z návrhů to bylo po dvou měsících, v jiném po čtyřech.
Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slibuje, že prosadí zákonnou úpravu, podle které by výživné za jasných podmínek poskytoval stát. Podobný plán měla v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Shodnout se ale nedokázala. Proti nové dávce se stavělo ANO, chtělo posílit vymahatelnost.
