Dotace z Evropské unie vyvolávají ve vládě spor. Ministři za hnutí ANO v týdnu schválili jejich rozdělení mezi operační programy do roku 2027, a to navzdory výhradám sociálních demokratů. Podle ČSSD dostanou málo peněz sociální projekty.
Česko má v následujících sedmi letech dostat z dotací Evropské unie 960 miliard korun, 550 miliard jde do kohezních fondů, tedy do konkrétních operačních programů. Nejvíc peněz poputuje do dopravy, regionů nebo na technologie. Právě to ale rozdělilo vládu. Podle sociálních demokratů se počítá víc s podporou investic než sociálních programů.
„Narůstá nám nezaměstnanost, stárne nám populace, nedaří se nám řešit problém vyloučených lokalit,“ upozornila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je potřeba, aby se investice utrácely strategicky.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) zase zastává názor, že z krize je třeba se proinvestovat. „Měkké peníze na rekvalifikace budou, ale nemusí být do toho počátku v takovém objemu,“ uvedla.
Různé názory na rozdělení peněz má i opozice. „Je to věc na dlouhou dobu. V tomto smyslu vládě vyčítám, že nekomunikovala a rozhodovala jenom na základě svého vlastního názoru. Svého vlastního rozhodnutí, přesto, že jí mandát končí už v říjnu tohoto roku,“ kritizoval poslanec Jan Skopeček (ODS).
„Mají pamatovat jak na tvrdou infrastrukturu, tvrdé projekty, typu dálnice, silnice. Ale mají pamatovat taktéž na rozvoj lidského kapitálu. Myslím si, že v tomto ohledu je ten rozvoj lidského kapitálu braný na hůl,“ uvedl lidovecký poslanec Ondřej Benešík.
Peníze mají pomoci sociálně slabým žákům
Jedním z programů, na který by měly peníze jít, je Jan Amos Komenský. Pomoci má například nákupům tabletů pro sociálně slabší žáky. „Dokonce je i doplněno usnesení z ministerstva školství, které akcentuje tuto potřebu investičních peněz. Na přesně tato řešení sociálních nerovností mezi žáky v rámci pandemie,“ informovala Dostálová.
Peníze by rádi využili například na základní škole ve Velvarech. Chodí tam asi 530 žáků. Pro distanční výuku museli půjčit tablet asi 50 dětem. „Technicky jsme na to vybavení byli, protože hodně pracujeme s různými dotacemi a evropskými penězi,“ řekl ředitel ZŠ Velvary Petr Došek.
Do budoucna by z unijních peněz také rádi zaplatili jejich nejnovější projekt – propojení distanční a prezenční výuky. K tomu je potřeba technika zhruba za 150 tisíc korun. „V současné době testujeme zařízení, kde je propojena distanční výuka s výukou prezenční. To znamená, paní učitelka je ve škole, část dětí je ve škole, část dětí je doma a přes tuto techniku se v podstatě děti, které jsou doma, dokáží zapojit do výuky tak, jako by byly v té třídě,“ vysvětlil Došek.
Jednotlivé resorty nyní mají několik měsíců na to, aby programy kompletně připravily pro závěrečné schvalování vládou. Ta se k unijním penězům vrátí v září.
