Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne evropským lídrům, aby Unie přijala společná opatření vůči Turecku kvůli postupu Ankary vůči Kurdům v severní Sýrii, jak ho k tomu v úterý vyzvalo poslanecké plénum. Ujistil o tom poslance z výboru pro evropské záležitosti, se kterými se sešel před nadcházejícím summitem EU. Zároveň však připustil, že pochybuje, že se podaří unijním zemím najít společnou pozici.
Babiš navrhne EU společná opatření proti Turecku. Pochybuje však, že je dokáže prosadit
Podle úterního usnesení Poslanecké sněmovny má premiér Babiš na evropském summitu navrhnout, „aby Evropská rada uložila Evropské komisi vypracovat návrh ekonomicko-politických opatření, jejichž cílem by bylo donutit Turecko k zastavení vojenských operací“. Usnesení prošlo jednomyslně a Babiš nyní ujistil poslance evropského výboru, že výzvě vyhoví.
Přesto však zapochyboval, zda takovým krokem skutečně něčeho dosáhne. „Evropská rada rozhoduje konsenzem, všichni musí souhlasit,“ upozornil poslance. Například Německo by podle něj mohlo váhat. Babiš považuje Turecko za klíčový exportní trh pro německý zbrojní průmysl.
Členové výboru premiéra kritizovali za jednání s Erdoganem
Na jednání evropského výboru ovšem čelil předseda vlády i opoziční kritice kvůli svému zářijovému jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jménem zemí Visegrádské skupiny podpořil plán na vytvoření bezpečnostní zóny v Sýrii, kam by Turecko přesunulo uprchlíky, které má na svém území.
Podle předsedy sněmovního výboru Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) ale bylo od počátku zřejmé, že plán na přesídlení milionů lidí vyvolá konflikty a že cílem Ankary od počátku bylo zasáhnout proti kurdským jednotkám, které pokládá za teroristy.
„Pokud Erdogan otevřeně na půdě OSN mluvil o velkých etnických přesunech, aby rozředil kurdskou populaci v severní Sýrii, tak bylo naprosto jasné, že pokud nemá nějakou tajnou dohodu, o které nikdo nevěděl, s kurdskou samosprávou v této oblasti, tak bude muset ten plán realizovat silou,“ podotkl předseda výboru.
Poslanec Jan Farský (STAN) míní, že Babiš Erdogana přímo podpořil v záměru zahájit ofenzivu vůči Kurdům.
Babiš ale takovou interpretaci odmítl, z Erdoganových slov podle něj nevyplývalo, že vytvořením bezpečné zóny má na mysli vojenskou operaci. Před výborem také citoval ze zápisu z jednání s tureckým prezidentem.
Benešík následně připustil, že z něj vyplývá, že nešlo o ujištění Erdogana o bezvýhradné podpoře ze strany V4. „Je to trochu jinak,“ poznamenal Benešík.
Přesto i další člen výboru – a zároveň nově zvolený předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny – Ondřej Veselý (ČSSD) je k Babišovu postupu kritický. „Evidentně se s nikým neporadil, nekontaktoval zamini, už v tu dobu ministerstvo zahraničí vyhodnocovalo, že je to riziková operace, že bychom ji neměli podporovat,“ poukázal. Podle Veselého je přitom postup Turecka obzvláště tvrdý. „To, co se děje v severní Sýrii, je naprosto nehumánní postup,“ soudí poslanec.
Český premiér ze současné situace viní Evropskou unii, která se podle něj od začátku málo angažovala v řešení syrského konfliktu a nevyjednávala dost intenzivně s Tureckem.
Výbor nakonec nepřijal žádné vlastní usnesení vzhledem k tomu, že je na světě již úterní plenární usnesení.
GALERIE
Reakce na Babiše k Turecku
Tureckou operaci odsoudili i senátoři
Sněmovní výbor pro evropské záležitosti zdaleka není jediný, který se turecké operaci v Sýrii věnoval. Jednali o ní i senátoři na zasedání svého zahraničního výboru. Tureckou invazi na syrské území odsoudili, ve svém usnesení vyzvali k dodržování mezinárodního práva a členské státy EU vyzvali, aby postupovaly jednotně.
O situaci na turecko-syrské hranici informovali senátory zástupci ministerstev obrany a zahraničí, a to za zavřenými dveřmi bez přítomnosti veřejnosti či novinářů.
Turecko zahájilo vojenskou operaci v severovýchodní Sýrii před týdnem – poté, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americké vojáky. Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Chce v syrském příhraničí vytvořit pásmo, kam hodlá dopravit z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.