Česko má od Turecka nabídku získat problémovou elektrárnu Adularya, uvedl Babiš

Česká republika má od turecké strany de facto nabídku převzít celá aktiva projektu Adularya, který zahrnuje nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu a na kterém se podílely české firmy. Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to v úterý řekl premiér Andrej Babiš (ANO). 

Video Události
video

Události: Babiš jednal s Erdoganem o elektrárně i vězněných Češích

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) přitom odpoledne uvedl, že ztráta pro český stát bude v každém případě velká. Babiš a Havlíček jsou s podnikatelskou delegací na třídenní návštěvě Turecka.

V tuto chvíli Česko hraje nejen o výši ztráty, ale také o další zakázky v Turecku a o spolupráci s tureckými organizacemi, řekl Havlíček po jednání s tureckou ministryní obchodu Ruhsar Pekcanovou. 

Česko by problematickou elektrárnu mohlo získat

Nákladný turecký projekt, který zahrnuje nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu Yunus Emre a sousední lignitový důl, byl jedním z důvodů, které přivedly k úpadku firmu Vítkovice Power Engineering, jež byla hlavním dodavatelem stavby.

Situaci navíc zkomplikovala skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do kterého elektrárna Adularya patří, skončil v rukou státu. V srpnu se uskutečnilo třetí kolo tendru na prodej elektrárny, opět se ale nepřihlásil žádný zájemce. Druhý pokus o prodej se uskutečnil na začátku července, první v lednu.

„Řešili jsme i případ Adularye, kde víceméně došlo k zásadní pozitivní změně pozice z turecké strany. Máme de facto nabídku převzít celá aktiva. V rámci ČEB a EGAP to budeme analyzovat, ale je to samozřejmě zásadní obrat v této kauze. Jsem tomu velice rád, že tu máme konkrétní návrh na řešení,“ řekl Babiš.

Jednalo se i o uvězněných českých občanech

Česká delegace dopoledne jednala také s prezidentem tureckého obranného průmyslu. Představila mu pět českých společností, které působí v oblasti letectví, ale i výroby automobilů nebo vývoje informačních systémů. „Jsme členy NATO, Turecko má druhou největší armádu v NATO a investuje obrovské prostředky do obranného průmyslu,“ uvedl Havlíček.

S Erdoganem Babiš hovořil například o podpoře vzájemné obchodní výměny, spolupráci v oblasti migrace či boji s terorismem.

„S panem prezidentem Erdoganem budu jednat o všech oblastech našich bilaterálních vztahů a samozřejmě otevřeme i konzulární témata,“ napsal Babiš na dotaz, zda bude v Ankaře řešit také situaci dvojice českých občanů Markéty Všelichové a Miroslava Farkase. Ti byli odsouzeni za spolupráci s bojovníky milic syrských Kurdů YPG, které jsou v Turecku považovány za teroristickou organizaci.

Video Zprávy ve 23
video

Babiš jednal s tureckým prezidentem

Babiš navštívil Atatürkovo mauzoleum

Společně s podnikatelskou misí vedenou prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým předseda vlády mimo jiné navštívil i mauzoleum zakladatele Turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka.

Mustafa Kemal, kterému parlament udělil oficiální přezdívku Atatürk (Otec Turků), usiloval ve funkci prvního tureckého prezidenta, kterým se stal v roce 1923, o vytvoření moderního tureckého světského státu. Zasloužil se také o industrializaci země, emancipaci tureckých žen a zavedení latinky. Autokratickými metodami vládl až do své smrti v listopadu 1938.