Český kabinet se chce dohodnout s tureckou stranou na minimalizaci škod z nedokončeného miliardového projektu stavby elektrárny Yunus Emre, na který poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a pojistila ho státní pojišťovna EGAP. Po jednání kabinetu to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Stavba stále není dokončena. Celková pojistná angažovanost EGAP je 16,1 miliardy korun, nesplacená výše jistiny úvěru ČEB 11,7 miliardy korun.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) pojede v polovině prosince do Turecka, kde by měl o projektu stavby turecké elektrárny jednat. „Chceme, aby byli součástí delegace i experti, cílem je minimalizovat škody a rizika pro rozpočet. Cílem je dohodnout se s Turky a to tak aby byly minimální dopady,“ uvedl premiér. Podle Sobotky je neuvěřitelné, že ČEB neměla limity na úvěrovou angažovanost.
V případě, že se problém nepodaří vyřešit, může se výrazně negativně promítnout do státního rozpočtu. „Pro českého daňového poplatníka v konečné fázi hrozí riziko až do výše úvěru,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Jde podle něj zhruba o 15 miliard korun.
Hlavním dodavatelem je česká společnost Vítkovice Power Engeneering, jež je ale v insolvenci. Dlužníkem je turecká společnost Adularya, součást holdingu Naksan. Po zmařeném pokusu o státní převrat Naksan Holding převzal státní fond pojištění vkladů (TMSF), který je podřízen úřadu předsedy turecké vlády.
Oba bloky elektrárny jsou stavebně a montážně prakticky dokončeny. Během testování se ale objevily technické problémy, jejichž odstranění představuje dodatečné náklady 80 až 100 milionů eur (až 2,7 miliardy korun). Ty zůstávají nedořešeny kvůli politickým událostem a kvůli neshodám o původu těchto problémů. Po pokusu o státní převrat byli majitelé a členové managementu skupiny Naksan Holding zadrženi nebo emigrovali.
Ve hře je podle zprávy ministerstva průmyslu pět variant řešení splácení úvěru. Jde o navýšení úvěru ČEB o 40 až 60 milionů eur nad rámec nynějšího úvěru na dokončení projektu a prodej až po dokončení stavby. Dále převzetí projektu ze strany ČEB. Třetí variantou je urychlený prodej projektu ze strany turecké státní firmy před jeho dokončením a částečné splacení úvěru ČEB z výtěžku. Další zvažovanou možností je zahájení právních kroků vůči tureckému státu. Poslední varianta zahrnuje nahlášení pojistné události na EGAP, což představuje negativní dopad do státního rozpočtu 16 miliard korun.
Podle Mládka byl první blok elektrárny již spuštěn a dokonce několik měsíců úspěšně dodával elektřinu do turecké sítě. Pak se ale ukázalo, že uhlí dodávané do elektrárny je jiné, než se předpokládalo, a blok tak na něj nemůže fungovat. „Jsou dvě řešení. Buď bude jiné uhlí, nebo bude jiný kotel,“ dodal ministr.
Komunikace vázne
Turecká společnost Adularya (ADU) i státní fond s českou stranou podle předkládací zprávy příliš nekomunikují. „ADU přes opakované urgence ČEB nepředkládala plně věcné administrativní, právní, technické, finanční či komerční informace o stavu projektu,“ uvádí zpráva. Exportní banka tak například dosud nemohla posoudit realizovatelnost alternativ financování nákladů na dokončení projektu.
ČEB nyní jedná se Škodou Praha ohledně jejího angažmá v roli technického poradce mimo jiné pro řešení technických otázek zprovoznění elektrárny. V případě konkurzu Vítkovice Power Engeneering či neshod firmy s tureckou stranou by se mohla Škoda stát hlavním kontraktorem či subkontraktorem.
