S Babišem poletí do Turecka i čeští podnikatelé. Příležitosti vidí například v energetice

Zástupci 40 českých firem odletí v pondělí na podnikatelskou misi do Turecka. Je součástí státní návštěvy, kterou vede předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Turecko nabízí českým výrobcům a dodavatelům obchodní příležitosti zejména v oblasti energetiky, obranného průmyslu, důlních technologií, automobilového průmyslu či dopravně-strojírenského komplexu. Mise potrvá do 4. září.

Hospodářská komora během mise organizuje dvě podnikatelská fóra, v Ankaře a v Istanbulu. Zastoupení v podnikatelské delegaci mají jak firmy zabývající se dodávkami energetických celků na klíč či komponent pro jadernou a klasickou energetiku, tak i společnosti působící v oblastech obranného průmyslu a bezpečnostní techniky.

Do Turecka tak míří kupříkladu tradiční český výrobce lehkých bojových letounů, výrobce nákladních vozidel pro armádu, firma zabývající se výstavbou optických datových sítí pro armádu nebo ostravská firma zajišťující servis obslužné techniky pro všechna vojenská letiště v tuzemsku, uvedla komora. Ta doplnila, že exportní příležitosti představují také potravinářské technologie v oblasti zařízení pro mlékárny, pekárny, jatka, konzervárny a mražené potraviny.

„Turecká republika rovněž významně investuje do vysokorychlostních železničních tratí, nákladní železniční dopravy a městské osobní železniční dopravy ve velkých tureckých městech, což skýtá příležitosti pro české výrobce železničních vozů a lokomotiv,“ dodala.

Státní návštěvy se účastní i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podnikatelskou misi vede prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

V celkovém objemu českého exportu mimo země EU byl v roce 2018 vývoz do Turecka na 5. místě, za USA, Ruskem, Švýcarskem a Čínou.

V loňském roce dominovaly českému vývozu do Turecka především automobily a náhradní díly k nim, traktory, zařízení pro automatické zpracování dat a různé stroje a zařízení. 

Významný obchodní partner

Turecký trh s více než 80 miliony spotřebiteli patří k významným obchodním partnerům Česka, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Vzájemný obchodní obrat v roce 2018 zaznamenal mírný propad a přesáhl 85,2 miliardy korun (meziročně minus 4,8 procenta), z toho export 47,7 miliardy korun (minus 10,3 procenta). Vyplývá to z databáze Českého statistického úřadu o zahraničním obchodu v přeshraničním pojetí.   

Oficiální portál státní agentury CzechTrade Businessinfo.cz k tomu uvedl, že Česko si v posledních pěti letech udržuje pozitivní saldo vzájemné obchodní bilance. Dodal, že v oblasti služeb je obchodní výměna mezi Tureckem a ČR zatím omezena pouze na turistický ruch prostřednictvím českých a tureckých cestovních kanceláří a dále pak na silniční dopravu (tranzitní nákladní dopravu). „Začíná se rozvíjet oblast stavebního sektoru a zakázek, kde se projektů tendrů v druhé zemi účastní firmy Metrostav-Ankara Inšaat, respektive BRC International,“ uvádí agentura.

Zájem Turecka o vodní energii

Čeští investoři se snaží také využít rostoucí zájem Turecka o vodní energii. V červnu vyšla zpráva, že skupina Energo-Pro v Ankaře oficiálně otevřela továrnu, která bude dodávat klíčové díly do dvou vodních elektráren vznikajících na východě země.

V nově otevřeném závodě, provozovaném dceřinou společností Litostroj Turkey, se vyrábějí  turbíny, generátory a další zařízení pro vodní elektrárny. Prvním zákazníkem továrny je sám její český majitel, který v zemi staví přehradní elektrárnu Karakurt. 

Vedle společnosti Energo-Pro je dalším významným českým investorem do turecké energetiky polostátní společnost ČEZ. Do země vstoupila v roce 2008. Prostřednictvím Akcez Enerji, společného podniku s tureckými partnery, vlastní ČEZ podíl v distribuční společnosti Sakarya Elektrik Dagıtım AS (SEDAS) a v prodejní společnosti Sakarya Elektrik Perakende Satis AS (SEPAS). Další společný podnik, Akenerji Elektrik Üretim, provozuje několik vodních elektráren, větrný park Ayyildiz a paroplynovou elektrárnu Egemer na východě Turecka.

Nahrávám video

Průšvih má jméno Adularya

V září 2010 začalo konsorcium společnosti Vítkovice Power Engineering (VPE) z vítkovického holdingu a firmy BTG Energy s výstavbou hnědouhelné elektrárny Adularya v Turecku. Výše zakázky tehdy činila 300 milionů eur (zhruba 7,6 miliardy korun). Projekt však byl jedním z důvodů, které VPE přivedly do úpadku.

Uhlí údajně neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Dostavba by mohla přijít až na více než tři miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu. Nedokončený projekt Adularya se letos správcovský fond TMSF třikrát snažil prodat, do tendru se ale nikdo nepřihlásil, uvedla agentura ČTK. 

Dubnový veletrh s českou expozicí

Na dubnovém veletrhu Eurasia Rail , který se konal na mezinárodním výstavišti Fuar Izmir, se představila i česká společná expozice o velikosti 120 metrů čtverečních. Připravilo ji ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Asociací podniků českého železničního průmyslu. Celkem se v českém pavilonu představilo deset firem z oblasti železničního průmyslu.

„Turecko je pro nás již několik let velmi důležitý a zajímavý trh. V současné době se daří nacházet nové partnery právě díky účastem na veletrzích Euro Asia. Rádi bychom si udrželi stabilní pozici v regionu, protože zde vidíme velký potenciál. Průmysl v Turecku se neustále rozvíjí a my bychom rádi u toho asistovali,“ uvedl tehdy předseda výzkumné společnosti SVÚM Ivo Hain. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 8 hhodinami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 14 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
včera v 16:43

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánovčera v 14:48

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včera v 14:14

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Evropský pohled