Budoucnost není příliš optimistická, připouštějí evropští politici. Pandemie covidu rozhodně není na ústupu, očkovací kampaně přestávají zabírat, rostou ceny, vázne výroba a do toho se promítají politické odstředivé tendence v soudržnosti Evropské unie. O stavu EU mluvili v Událostech, komentářích eurokomisařka Věra Jourová (ANO) a poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL).
Nikdo nezpochybňuje legitimní vlády, tvrdí Jourová. Důležitou věcí v EU je ale podle ní jednota
Události, komentáře: Věra Jourová a Ondřej Benešík ke stavu EU (zdroj: ČT24)
Spor ale vzniká i v samotném Bruselu, a to mezi europoslanci a eurokomisaři. Evropský parlament v pátek totiž podal u Soudního dvora EU žalobu na Evropskou komisi kvůli nečinnosti, protože zatím nezasáhla proti státům porušujícím principy právního státu. Řízení pro porušení vlády práva nyní Komise vede s Polskem a Maďarskem.
„Je to vzkaz Evropské komisi a potažmo i mně, která má tuto agendu na stole, abychom byli tvrdší a rychlejší v uplatnění nového pravidla, že bychom měli peníze posílat jen státům, kteří plně dodržují principy právního státu,“ sdělila místopředsedkyně Evropské komise Jourová.
EK podle ní bude konat, ale musí postupovat podle pravidel a udělat velmi precizní vyhodnocení toho, zda míra porušení právního státu může ohrožovat evropský rozpočet. Europoslanci podle Jourové proceduru znají, ale mnozí z nich si myslí, že se měla spustit hned 1. ledna. Evropská komise ale podle ní už vykonala řadu kroků v této oblasti.
„Nikdo nezpochybňuje, že vlády ve Varšavě a v Budapešti jsou legitimně zvolené vlády, ale jsou to zároveň vlády členských zemí, které se dobrovolně přihlásily k tomu, že pro ně budou platit stejná pravidla jako pro všechny ostatní země, proto to znepokojení,“ přiblížila Jourová.
Politická aktivita parlamentu?
Podle Benešíka je strážkyní smluv právě Evropská komise. Vláda práva a principy právního státu jsou podle něj zakotveny jako nezbytně nutná podmínka pro členství v Evropské unii. „Pokud má Evropská komise dojem, že to některý ze států nedodržuje, tak je samozřejmě její povinností konat a Evropská komise tak činí,“ uvádí.
Podle něj v Maďarsku a v Polsku dochází k věcem, které se jemu osobně nelíbí, zatím ale není k dispozici jejich analýza. Aktivitu Evropského parlamentu tak vnímá jako politickou i jako důsledek boje jednotlivých jeho frakcí.
Odchod Polska z Evropské unie je podle Benešíka těžko představitelný. Podle něj je paradox, že v zemích, které jsou nejvíce kritizované kvůli opuštění hodnot EU či rétorice jejich lídrů, naopak občané oceňují členství v Unii a nevidí to tak. „V Polsku i v Maďarsku brzy proběhnou demokratické volby a já věřím tomu, že většinová vůle lidu se odrazí i ve výsledku voleb,“ doufá Benešík.
Důvěra v demokratické instituce
Podle Jourové nyní procházíme velice náročným obdobím, je ale třeba si udržet důvěru v demokratické instituce, chránit demokratické hodnoty, právní stát a lidská práva. Benešík uvedl, že silně vnímá vnější ohrožení skrze „naprosto brutální“ dezinformační kampaně.
„Samozřejmě že nikdo neočekává, že všichni budou souhlasit s EU se vším,“ sdělila Jourová s tím, že každý má právo vyjádřit svůj názor a chránit národní zájmy, je ale důležitá i jednota a důraz na společné řešení.