Po přezbrojení armády budeme chtít referendum o NATO, říká Koten. Hazard a fantasmagorie, reagují Němcová i Benešík

30 minut
Události, komentáře: Politická debata k 25. výročí vstupu Česka do NATO
Zdroj: ČT24

NATO funguje jako záruka naší bezpečnosti a jiná možnost před čtvrtstoletím pro Česko nebyla a není, uvedli politici v Událostech, komentářích Speciál u příležitosti 25 let Česka v Alianci. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) mluvil o referendu o členství v NATO, které by mělo přijít, až bude mít Česká republika přezbrojenou armádu. Kriticky se k tomu staví jak senátorka Miroslava Němcová (ODS), tak předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Němcová kvituje tehdejší vstup Česka do Severoatlantické aliance. „Já řeknu stokrát zaplaťpánbůh, že ano. Skončila i pro mě jako pro občana, nejenom jako pro politika, ta hlavní fáze transformace naší společnosti z té totalitní, komunistické do té prozápadně směřující svobodné demokratické země. Takže pro mě ohromný svátek tehdy i dnes,“ řekla Němcová.

Koten při této příležitosti uvedl, že vstup České republiky do NATO byl poměrně dramatický, protože zhruba během čtrnácti dnů byla požádána česká vláda o povolení přeletu letounů NATO. „A tehdy NATO bombardovalo bývalou Jugoslávii. Takže já to mám spojeno v podstatě i tady s těmi negativními věcmi, které se mi pořád vracejí,“ sdělil poslanec.

Aliance je podle předsedy sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara (za ANO) vytvořena z lidí, kteří řídí dané kroky a kteří ale také dělají chyby, což označuje za přirozené. Zmínil například ukončení mise v Afghánistánu. „Nemůžeme se na to dívat, že všechny kroky byly bezchybné, to bychom si nalhávali a o tom přece NATO není,“ podotkl.

Benešík hodnotí připojení Česka do NATO tak, že to byla nejlepší varianta z těch možných, či dokonce, že to byla jediná dobrá varianta. „Česká republika, potažmo Československo vždy muselo hledat spojence, vždy muselo hledat aliance a myslím si, že když je naše bezpečnost zajištěna Severoatlantickou aliancí, tak je to ta nejlepší možnost. Je to nejsilnější důvěryhodná aliance kolektivní obrany a myslím si, že bylo štěstí pro Českou republiku, že dokázala využít té skulinky v běhu dějin a vstoupit do NATO v podstatě bez problémů,“ zhodnotil.

Referendum

SPD podle Kotena bude chtít referendum o členství v NATO, až bude kompletně přezbrojená česká armáda. „V této chvíli si myslím, že vystupovat z NATO není na stole, protože my si napřed musíme vybudovat svoji silnou armádu s tím, že naše armáda musí mít i dostatečné vybavení, co se týká materiálového zabezpečení, musí mít zbraňové systémy, musí mít protivzdušnou obranu,“ vysvětlil.

„Je to postoj vaší politické strany. Vystupování, jakákoliv úvaha o vystupování z NATO je hazardování s bezpečností české společnosti, České republiky. Ve světle toho, kdy například dva neutrální státy jako Švédsko a Finsko, které si dlouhodobě zachovávaly svou neutralitu, lpěly na ní, měly to jako svou výkladní skříň a teď pochopily, co se děje, pochopily, kdo je Putin, umí si domyslet, čeho všeho je schopen, a vstoupí do NATO. A v tuhle chvíli toho opravdu vážného ohrožení vy přicházíte s nápady, které nemáte vůbec promyšlené,“ reagovala Němcová.

„Každý stát v rámci NATO se specializuje a buduje určité kapacity, které potom poskládají společnou obranu. A právě proto je to daleko levnější, než kdybychom měli být úplně soběstační. A ruku na srdce. Jako desetimilionová Česká republika bychom si nezajistili takovou míru ochrany a bezpečí a obranyschopnosti jako v rámci NATO. Takže jako další diskuze prostě jsou možné, vhodné v akademické sféře, ale v praktickém životě prostě momentálně nemají vůbec místo, protože jsou to opravdu jenom fantasmagorie,“ poznamenal Benešík.

Metnar v této souvislosti vzpomenul, že hnutí ANO také prosazuje zákon o referendu vyjma jakýchkoliv diskuzí o vystoupení z NATO a z Evropské unie. „Ano, není lepší a není alternativa jiná a řekněme efektivnější než kolektivní obrana,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a právě Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 5 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...