Premiér Petr Fiala (ODS) považuje fakt, že je Česko již 25 let členem Severoatlantické aliance, za obrovský úspěch. Podotýká však, že nejen Česká republika, ale celá Evropa by měla dělat pro svoji obranu více. Mimo jiné také zmínil, že není příznivcem povinné vojenské služby nebo vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, která čelí agresi Ruska. Premiér byl hostem Událostí, komentářů Speciál.
„Stejně jako řada dalších evropských států jsme se v poslední době dost nestarali o naši bezpečnost a obranyschopnost. Třeba Česká republika nedávala dvě procenta HDP do obrany,“ prohlásil Fiala. Dodal, že Česko by mělo do obrany investovat především kvůli sobě, ne jen proto, že to požadují spojenci v NATO. Zdůraznil, že Česko je v současnosti aktivní člen Aliance. „Velíme bojovému uskupení na Slovensku, jsme aktivní v Pobaltí a třeba teď jsme jednou ze zemí, která stojí v čele úsilí na podporu Ukrajiny,“ vyjmenoval přínosy Česka Alianci.
„NATO nám garantuje naši bezpečnost, NATO je zárukou naší obranyschopnosti a NATO také znamená (...) prostor stability,“ zmínil naopak přínosy členství v Alianci. Stabilita má příznivý vliv nejen na bezpečnost, ale i na ekonomiku, dodal.
Mnoho lidí nyní smysl Aliance chápe po útoku Ruska na Ukrajinu, řekl Fiala. V tomto světle odsoudil slova a kroky některých slovenských vládních představitelů v čele se současným premiérem Robertem Ficem ohledně Ukrajiny. „To je něco, s čím nemůžu souhlasit, a dávám to slovenským přátelům přátelsky, ale kriticky najevo,“ uvedl. Podle něj je v sázce i mezinárodní řád. „Ta politika je taková, že nepřispívá k posílení jednoty a jasného postoje evropských států a svým způsobem může napomáhat zájmům Vladimira Putina,“ je přesvědčen Fiala. Za nebezpečné a nemožné má pokusy relativizovat to, co je jasné, například to, kdo je agresor a kdo zabíjí na Ukrajině civilisty.
Podpora Ukrajiny
Dále prohlásil, že jedinou cestou, jak podle něj konflikt skončí, je to, že Moskva nenaplní své agresivní cíle, že se Ukrajina ubrání a Rusko pochopí, že cesta, po které jde, nikam nevede a poškozuje ho. „Ono se ukazuje, že Vladimir Putin nenaplňuje ty cíle,“ podotkl a zmínil vstup Švédska a Finska do NATO, což podle něj donedávna nebylo zrovna představitelné.
„Nechápu ty návrhy na to, aby si Ukrajina řekla: ‚Dobře, tak část našeho území je pryč, Rusko ho bude mít a tak se nějak domluvíme,‘“ prohlásil. Dohoda tohoto rázu nepovede podle něho k trvalému míru.
Forma české podpory Kyjevu se v poslední době projevuje iniciativou nákupu dělostřelecké munice ze zemí mimo EU. Fiala v úterý prohlásil, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300 tisíc kusů munice má Česko nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200 tisíc kusů. Ozývají se ale i kritické hlasy, že celý projekt měl možná zůstat neveřejný. Fiala to odmítl s tím, že iniciativa do jisté míry neveřejná je, třeba tím, že není známo, odkud munice pochází.
Ve světle stupňující se ruské agrese se také hovoří v mnoha zemích o obnovení povinné vojenské služby. „Já jsem stoupenec profesionální armády. Myslím si, že to je ta správná cesta. Ty povinné vojenské služby už máme vyzkoušeny. Pro mě je zárukou bezpečnosti profesionální armáda,“ prohlásil Fiala. Úkolem vlády je podle něj se o armádu starat a finančně ji podporovat, například i nákupem stíhaček F-35 z USA.
Podobně odmítavě se staví k vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, a to i na výcvikovou misi. „Ta debata určitě běžet může, ale moje přesvědčení je, že se spíš máme věnovat cestám, které jsme už vyzkoušeli a které máme zintenzivnit, zaktivnit a zlepšit,“ myslí si.
Celkově je podle Fialy klíčové v Evropě přispívat více na obranu a starat se o svou bezpečnost. Spoléhání se na Spojené státy v tomto prý končí. „Je potřeba v Evropě více spolupracovat na vojenských akvizicích, je potřeba ty věci propojovat, rozvíjet obranný průmysl,“ uzavřel.
