Pietu za oběti stalinského masakru v Rusku provázelo napětí

Události: Stovky lidí uctily památku obětí stalinského masakru v Karélii (zdroj: ČT24)

Navzdory nepřízni úřadů se i letos konala v Rusku vzpomínková akce na jeden z největších masakrů z dob stalinského teroru. U hromadných hrobů v Sandarmochu v Karélii se ve třetím roce od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu sešly stovky lidí. V letech 1937 až 1938 tu sovětská tajná služba zastřelila víc než šest tisíc politických vězňů včetně několika Čechoslováků. Kvůli válce na Ukrajině panovalo mezi účastníky piety napětí.

Lidskoprávní aktivisté tradičně četli jména politických vězňů postřílených během stalinských čistek. „Zastřelili tady podle seznamu prvního muže mojí babičky,“ říká příbuzná zastřeleného vězně v Sandarmochu Darja.

Sovětská tajná služba NKVD Darjina dědečka i ostatní vraždila v přísném utajení. Příbuzným obětí smrt jejich blízkých dosud nikdo oficiálně neoznámil. „Odpověděli mi z ústředí FSB, že jeho případ nemají. To ale není možné, protože vím, že ho zavřeli v Moskvě,“ podotkla Darja.

Několik set postřílených lidí, které se podařilo identifikovat, tu má na tabulkách svoje jméno, někdo i fotografii. Je mezi nimi i sedm Čechů. Celkem NKVD zavraždila přes šest tisíc lidí 56 národností, hlavně z Evropy.

Proto na místo přijeli jako každý rok diplomaté z Polska, Německa, Estonska nebo Norska. „Byl tady zastřelen také jeden Nor. V té době byl sovětským občanem,“ konstatoval norský konzul v Petrohradě Richard Skarboro.

Pieta v Karélii
Zdroj: ČT24

Spory mezi účastníky

Přítomnost západních činitelů se nelíbila kozákům a ruským radikálním nacionalistům, kterých na místo masakru dorazily v uniformách zhruba dvě desítky. Podle nich tu stříleli Finové zajaté sovětské vojáky.

„Proč jim posíláte tanky, aby bojovali proti Rusku. Komu se tady klaníte?“ tázal se kozácký ataman z Rostova na Donu.

Právnička z organizace Memorial Moskva Alexandra je přesvědčena, že jde o součást ruské propagandy. „Pro mě je podivné, proč se osmdesát let staré události snaží ruské úřady popřít,“ prohlásila advokátka.

Místo hromadné vraždy a jména tisíců obětí dohledal historik Jurij Dmitrijev, který v roce 2014 otevřeně odsoudil ruskou agresi na Ukrajině a po vykonstruovaném procesu skončil za mřížemi. „Dmitrijev je ve vězení za Sandarmoch. On byl obráncem tohoto místa paměti. Oni prostě našli způsob, jak ho obvinit,“ říká Anatolij Razumov z Ruské národní knihovny v Petrohradě.

Před vchodem na místo masakru v Sandarmochu je kamenný památník s výstižným nápisem „Lidé, nezabíjejte jeden druhého“. Je to prostá výzva, aby se tato tragická historie už nikdy neopakovala. „V současnosti je to tady také připomínka současných politických vězňů. Je to místo solidarity,“ míní ředitelka organizace Memorial Petrohrad Irina Flíge.