Pietu za oběti stalinského masakru v Rusku provázelo napětí

Nahrávám video
Události: Stovky lidí uctily památku obětí stalinského masakru v Karélii
Zdroj: ČT24

Navzdory nepřízni úřadů se i letos konala v Rusku vzpomínková akce na jeden z největších masakrů z dob stalinského teroru. U hromadných hrobů v Sandarmochu v Karélii se ve třetím roce od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu sešly stovky lidí. V letech 1937 až 1938 tu sovětská tajná služba zastřelila víc než šest tisíc politických vězňů včetně několika Čechoslováků. Kvůli válce na Ukrajině panovalo mezi účastníky piety napětí.

Lidskoprávní aktivisté tradičně četli jména politických vězňů postřílených během stalinských čistek. „Zastřelili tady podle seznamu prvního muže mojí babičky,“ říká příbuzná zastřeleného vězně v Sandarmochu Darja.

Sovětská tajná služba NKVD Darjina dědečka i ostatní vraždila v přísném utajení. Příbuzným obětí smrt jejich blízkých dosud nikdo oficiálně neoznámil. „Odpověděli mi z ústředí FSB, že jeho případ nemají. To ale není možné, protože vím, že ho zavřeli v Moskvě,“ podotkla Darja.

Několik set postřílených lidí, které se podařilo identifikovat, tu má na tabulkách svoje jméno, někdo i fotografii. Je mezi nimi i sedm Čechů. Celkem NKVD zavraždila přes šest tisíc lidí 56 národností, hlavně z Evropy.

Proto na místo přijeli jako každý rok diplomaté z Polska, Německa, Estonska nebo Norska. „Byl tady zastřelen také jeden Nor. V té době byl sovětským občanem,“ konstatoval norský konzul v Petrohradě Richard Skarboro.

Pieta v Karélii
Zdroj: ČT24

Spory mezi účastníky

Přítomnost západních činitelů se nelíbila kozákům a ruským radikálním nacionalistům, kterých na místo masakru dorazily v uniformách zhruba dvě desítky. Podle nich tu stříleli Finové zajaté sovětské vojáky.

„Proč jim posíláte tanky, aby bojovali proti Rusku. Komu se tady klaníte?“ tázal se kozácký ataman z Rostova na Donu.

Právnička z organizace Memorial Moskva Alexandra je přesvědčena, že jde o součást ruské propagandy. „Pro mě je podivné, proč se osmdesát let staré události snaží ruské úřady popřít,“ prohlásila advokátka.

Místo hromadné vraždy a jména tisíců obětí dohledal historik Jurij Dmitrijev, který v roce 2014 otevřeně odsoudil ruskou agresi na Ukrajině a po vykonstruovaném procesu skončil za mřížemi. „Dmitrijev je ve vězení za Sandarmoch. On byl obráncem tohoto místa paměti. Oni prostě našli způsob, jak ho obvinit,“ říká Anatolij Razumov z Ruské národní knihovny v Petrohradě.

Před vchodem na místo masakru v Sandarmochu je kamenný památník s výstižným nápisem „Lidé, nezabíjejte jeden druhého“. Je to prostá výzva, aby se tato tragická historie už nikdy neopakovala. „V současnosti je to tady také připomínka současných politických vězňů. Je to místo solidarity,“ míní ředitelka organizace Memorial Petrohrad Irina Flíge.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...