Pietu za oběti stalinského masakru v Rusku provázelo napětí

3 minuty
Události: Stovky lidí uctily památku obětí stalinského masakru v Karélii
Zdroj: ČT24

Navzdory nepřízni úřadů se i letos konala v Rusku vzpomínková akce na jeden z největších masakrů z dob stalinského teroru. U hromadných hrobů v Sandarmochu v Karélii se ve třetím roce od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu sešly stovky lidí. V letech 1937 až 1938 tu sovětská tajná služba zastřelila víc než šest tisíc politických vězňů včetně několika Čechoslováků. Kvůli válce na Ukrajině panovalo mezi účastníky piety napětí.

Lidskoprávní aktivisté tradičně četli jména politických vězňů postřílených během stalinských čistek. „Zastřelili tady podle seznamu prvního muže mojí babičky,“ říká příbuzná zastřeleného vězně v Sandarmochu Darja.

Sovětská tajná služba NKVD Darjina dědečka i ostatní vraždila v přísném utajení. Příbuzným obětí smrt jejich blízkých dosud nikdo oficiálně neoznámil. „Odpověděli mi z ústředí FSB, že jeho případ nemají. To ale není možné, protože vím, že ho zavřeli v Moskvě,“ podotkla Darja.

Několik set postřílených lidí, které se podařilo identifikovat, tu má na tabulkách svoje jméno, někdo i fotografii. Je mezi nimi i sedm Čechů. Celkem NKVD zavraždila přes šest tisíc lidí 56 národností, hlavně z Evropy.

Proto na místo přijeli jako každý rok diplomaté z Polska, Německa, Estonska nebo Norska. „Byl tady zastřelen také jeden Nor. V té době byl sovětským občanem,“ konstatoval norský konzul v Petrohradě Richard Skarboro.

Pieta v Karélii
Zdroj: ČT24

Spory mezi účastníky

Přítomnost západních činitelů se nelíbila kozákům a ruským radikálním nacionalistům, kterých na místo masakru dorazily v uniformách zhruba dvě desítky. Podle nich tu stříleli Finové zajaté sovětské vojáky.

„Proč jim posíláte tanky, aby bojovali proti Rusku. Komu se tady klaníte?“ tázal se kozácký ataman z Rostova na Donu.

Právnička z organizace Memorial Moskva Alexandra je přesvědčena, že jde o součást ruské propagandy. „Pro mě je podivné, proč se osmdesát let staré události snaží ruské úřady popřít,“ prohlásila advokátka.

Místo hromadné vraždy a jména tisíců obětí dohledal historik Jurij Dmitrijev, který v roce 2014 otevřeně odsoudil ruskou agresi na Ukrajině a po vykonstruovaném procesu skončil za mřížemi. „Dmitrijev je ve vězení za Sandarmoch. On byl obráncem tohoto místa paměti. Oni prostě našli způsob, jak ho obvinit,“ říká Anatolij Razumov z Ruské národní knihovny v Petrohradě.

Před vchodem na místo masakru v Sandarmochu je kamenný památník s výstižným nápisem „Lidé, nezabíjejte jeden druhého“. Je to prostá výzva, aby se tato tragická historie už nikdy neopakovala. „V současnosti je to tady také připomínka současných politických vězňů. Je to místo solidarity,“ míní ředitelka organizace Memorial Petrohrad Irina Flíge.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
22:26Aktualizovánopřed 2 mminutami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
09:51Aktualizovánopřed 13 mminutami

Skupinu Bulharů usvědčených ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
21:46Aktualizovánopřed 59 mminutami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Armáda židovského státu později informovala, že muž byl následně předán izraelským silám. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
18:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
08:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 2 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
05:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
08:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...