Pieta strana 4 z 5

Japonská Hirošima si minutou ticha připomněla 76 let od okamžiku, kdy američtí letci koncem druhé světové války na město svrhli atomovou bombu. Pietní akci stejně jako loni poznamenala pandemie covidu-19, byla menší než v minulosti. Zástupci Hirošimy prosili, aby minutu ticha drželi i účastníci olympijských her v Tokiu, Mezinárodní olympijský výbor (MOV) to ale odmítl, napsala agentura DPA.

Olomoučané si ve středu pietním průvodem v centru města připomněli 715 let od vraždy posledního panovníka z dynastie Přemyslovců Václava III. Průvod s historickými postavami v čele v podobě vojáka, bosého mnicha, měšťana a za doprovodu bubeníka došel ke katedrále svatého Václava, kde byl tento český, polský a uherský král v roce 1306 ve svých 16 letech zavražděn. Na jeho památku se na tři minuty rozezněly také katedrální zvony – vyzvánět začaly ve 13:06, ve stejný čas byl údajně Václav III. zavražděn.

V Letech u Písku si lidé připomínají romské oběti druhé světové války. Akce se tradičně koná v místě bývalého pracovního tábora. Podle historiků jím do roku 1943 prošlo více než 1300 Romů, přes tři sta z nich v něm zemřelo a pět set lidí skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu na místě vznikl vepřín, státu se ho před třemi lety po dlouhých jednáních podařilo odkoupit. Muzeum romské kultury, které teď areál spravuje, plánuje na místě postavit památník.

Desítky lidí si ve středu v Havířově připomněly 60. výročí nejtragičtějšího poválečného důlního neštěstí v Česku, při kterém v Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Pamětníci události, příbuzní zemřelých, bývalí horníci, zástupci města i těžební společnosti OKD se sešli u památníku se jmény všech obětí na hřbitově v Šumbarku. Pietní akt poté pokračoval ve smuteční síni.

V Praze stojí první hřbitovní poesiomat. Nachází se na Malvazinkách. V jukeboxu na texty si zájemci mohou přehrát písně od Mejly Hlavsy i Karla Gotta nebo verše Charlese Baudelaira. Projekt chce spojením piety a kultury přivést na místa posledního odpočinku více lidí.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

Před 79 lety vypálili a částečně vyvraždili příslušníci německých jednotek SS středočeskou obec Lidice. Široká veřejnost si bude moci tragédii v lidickém památníku připomenout celé odpoledne. Dopoledne položili na pietní místo květiny a věnce pamětníci, zástupci vlády a parlamentu či Středočeského kraje.

Hongkongské úřady v pátek uzavřely velkou část centrálního parku, kde se každoročně 4. června koná akce připomínající krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men čínskou armádou v roce 1989.

Od útoku na nacistického zločince Reinharda Heydricha v pražské Libni uplynulo 79 let. Heydrich při explozi bomby utrpěl zranění, kterému po osmi dnech podlehl. Výročí si u památníku parašutistů, kteří Heydricha zlikvidovali, připomněly desítky lidí. Upomíná na ně také výstava na zámku v Panenských Břežanech. Poblíž pražského památníku vznikla také nová nástěnná malba rekapitulující celou Operaci Anthropoid a připomíná také oběti heydrichiády.

Na nádvořích Pražského hradu se v pondělí večer postupně rozhořelo téměř 30 tisíc svíček – symbolicky jedna za každého člověka, který v Česku od loňského března s koronavirem zemřel. První svíčku zapálil prezident Miloš Zeman společně s manželkou Ivanou a dcerou Kateřinou. Po něm svíčky zapalovaly desítky dalších. S covidem-19 dosud v Česku zemřelo víc než 29 700 lidí.

V neděli přibylo 381 nových případů onemocnění covid-19, očkování dostalo 24 819 lidí. V další vlně rozvolňování otevírají od pondělí všechny obchody a další provozy služeb. Zmírňují se také pravidla nošení respirátorů a roušek venku. Do lavic se rotačně vracejí starší žáci základních škol v sedmi krajích. V omezeném režimu mohou otevřít památky, muzea či galerie tam, kde dosud nebyly otevřené. Na pondělním jednání vláda schválila otevření zahrádek restaurací od 17. května.

Marie Provazníková působila již od roku 1918 jako členka náčelnictva Československé obce sokolské. Po únoru 1948 se coby odpůrkyně komunistického převratu rozhodla emigrovat. Usídlila se ve Spojených státech, kde pracovala jako učitelka tělesné výchovy, a v roce 1950 se stala náčelnicí Ústředí československého Sokolstva v zahraničí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V tureckém městě Čanakale se v neděli za účasti tureckých, britských, francouzských a novozélandských vojáků konala pietní akce k uctění obětí bitvy o Gallipoli, jedné z nejkrvavějších v rámci první světové války. Trvala celkem devět měsíců a skončila neúspěchem spojenců. Nepominutelnou zásluhu na tom měl podplukovník osmanské armády a pozdější turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk. Na bitevním poli zůstalo přes 130 tisíc mrtvých různých národností, mezi nimi i 11 410 mužů australského a novozélandského expedičního sboru a 25 tisíc členů britských jednotek. Na druhé straně padlo na 86 tisíc tureckých vojáků.

Polsko si připomíná jedenácté výročí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Při pádu vládního letounu zahynulo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského. Oficiální pietní akce, mimo jiné kladení věnců a projevy nejvyšších představitelů, podle médií provázejí přísná bezpečnostní opatření. Současně jsou ohlášeny protesty, například podnikatelů nespokojených s vládní pomocí během pandemie covidu-19.

V pondělí uplynul rok ode dne, kdy v Česku zemřel první člověk s nemocí covid-19. Od té doby v souvislosti s nákazou zemřelo téměř 25 tisíc lidí. V celé zemi se v poledne rozezněly kostelní zvony na památku obětí. Oběti epidemie symbolicky připomněly i tisíce bílých křížů namalovaných na dlažbě pražského Staroměstského náměstí. Praha nechá na památku obětí zhasnout i Petřínskou rozhlednu.

Britští politici kritizují zákrok policie při pietní akci v Londýně. Starosta ho označil za nepřiměřený a chce vysvětlení. Zhruba tisíc lidí v sobotu večer přišlo uctít památku třiatřicetileté ženy, z jejíž vraždy je podezřelý člen metropolitní policie. Lidé se nakonec střetli s hlídkami a několik jich skončilo v poutech. Podle policistů byla akce vzhledem k protiepidemickým opatřením nebezpečná a nezákonná.

Pietní akce v pondělí připomněla výročí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince. Památku zavražděných uctila především hudba, pieta se konala on-line. Telemost propojil pražské nádraží Bubny, Černínský palác i místo někdejšího vyhlazovacího tábora. V první etapě likvidace rodinného tábora, v noci z 8. na 9. března 1944, nacisté zavraždili 3792 židovských mužů, žen a dětí. Jde o největší masovou vraždu Čechoslováků za druhé světové války. Většina obětí byla do Terezína odvezena z nádraží Bubny.

Před třiasedmdesáti lety, 25. února 1948, převzala moc ve státě Komunistická strana Československa a nasměrovala zemi ke stalinistické totalitě. Bolševický puč, dobové studentské protesty i oběti nastoleného režimu si ve čtvrtek připomínají Češi na pietních akcích v Praze i v Brně.

Stovky metrů dlouhý řetěz ze svíček ve Zlíně připomíná 52. výročí smrti studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa. V Klatovech zase mohou lidé obdivovat sedmimetrovou abstraktní sochu nazvanou Věž pro Jana Palacha sochaře Václava Fialy.

Na pietní území Památníku Lidice zamířily o uplynulém víkendu desítky sáňkařů a bobistů, někteří jezdili i po starém hřbitově a po místech, kde stály nacisty zdemolované domy. Ředitel památníku Eduard Stehlík apeluje na dodržování piety a chování, které určuje návštěvní řád památníku. Lidé by si podle něj měli uvědomit, na jakém místě jsou a že pietní území není jen část poblíž silnice.

Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.

Na Ústředním hřbitově v Brně vzniklo místo pro nenarozené zesnulé děti. Od jara bude možné rozprášit zpopelněné ostatky, uložit urnu nebo si zvolit hrobové místo. Podobných míst je v České republice málo, pro rodiče je přitom ztráta nenarozeného dítěte velkou bolestí, řekl náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Náklady na vznik místa přesáhly 400 tisíc korun a zaplatila je Správa hřbitovů města Brna.

Vojenský speciál přivezl na kbelské letište v Praze tělo české vojačky, štábní praporčice Michaely Tiché, která zemřela při čtvrtečním pádu vrtulníku mnohonárodnostních sil na egyptském Sinajském poloostrově. Její památku připomněla pieta za účasti rodiny a nejvyšších představitelů ministerstva obrany a Armády ČR.  Tichá je první českou vojačkou, která zahynula při zahraniční misi.

Řada měst ruší kvůli opatřením proti šíření koronaviru tradiční akce k oslavám 28. října. Někde jsou zrušeny úplně, jinde se uskuteční pietní akty bez hudebního doprovodu i účasti veřejnosti. Jen výjimečně může veřejnost doufat, že se slavnost plánovaná na Den vzniku samostatného československého státu uskuteční jindy, protože ji přesunula.