Pieta strana 4 z 5

Hongkongské úřady v pátek uzavřely velkou část centrálního parku, kde se každoročně 4. června koná akce připomínající krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men čínskou armádou v roce 1989.

Od útoku na nacistického zločince Reinharda Heydricha v pražské Libni uplynulo 79 let. Heydrich při explozi bomby utrpěl zranění, kterému po osmi dnech podlehl. Výročí si u památníku parašutistů, kteří Heydricha zlikvidovali, připomněly desítky lidí. Upomíná na ně také výstava na zámku v Panenských Břežanech. Poblíž pražského památníku vznikla také nová nástěnná malba rekapitulující celou Operaci Anthropoid a připomíná také oběti heydrichiády.

Na nádvořích Pražského hradu se v pondělí večer postupně rozhořelo téměř 30 tisíc svíček – symbolicky jedna za každého člověka, který v Česku od loňského března s koronavirem zemřel. První svíčku zapálil prezident Miloš Zeman společně s manželkou Ivanou a dcerou Kateřinou. Po něm svíčky zapalovaly desítky dalších. S covidem-19 dosud v Česku zemřelo víc než 29 700 lidí.

V neděli přibylo 381 nových případů onemocnění covid-19, očkování dostalo 24 819 lidí. V další vlně rozvolňování otevírají od pondělí všechny obchody a další provozy služeb. Zmírňují se také pravidla nošení respirátorů a roušek venku. Do lavic se rotačně vracejí starší žáci základních škol v sedmi krajích. V omezeném režimu mohou otevřít památky, muzea či galerie tam, kde dosud nebyly otevřené. Na pondělním jednání vláda schválila otevření zahrádek restaurací od 17. května.

Marie Provazníková působila již od roku 1918 jako členka náčelnictva Československé obce sokolské. Po únoru 1948 se coby odpůrkyně komunistického převratu rozhodla emigrovat. Usídlila se ve Spojených státech, kde pracovala jako učitelka tělesné výchovy, a v roce 1950 se stala náčelnicí Ústředí československého Sokolstva v zahraničí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V tureckém městě Čanakale se v neděli za účasti tureckých, britských, francouzských a novozélandských vojáků konala pietní akce k uctění obětí bitvy o Gallipoli, jedné z nejkrvavějších v rámci první světové války. Trvala celkem devět měsíců a skončila neúspěchem spojenců. Nepominutelnou zásluhu na tom měl podplukovník osmanské armády a pozdější turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk. Na bitevním poli zůstalo přes 130 tisíc mrtvých různých národností, mezi nimi i 11 410 mužů australského a novozélandského expedičního sboru a 25 tisíc členů britských jednotek. Na druhé straně padlo na 86 tisíc tureckých vojáků.

Polsko si připomíná jedenácté výročí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Při pádu vládního letounu zahynulo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského. Oficiální pietní akce, mimo jiné kladení věnců a projevy nejvyšších představitelů, podle médií provázejí přísná bezpečnostní opatření. Současně jsou ohlášeny protesty, například podnikatelů nespokojených s vládní pomocí během pandemie covidu-19.

V pondělí uplynul rok ode dne, kdy v Česku zemřel první člověk s nemocí covid-19. Od té doby v souvislosti s nákazou zemřelo téměř 25 tisíc lidí. V celé zemi se v poledne rozezněly kostelní zvony na památku obětí. Oběti epidemie symbolicky připomněly i tisíce bílých křížů namalovaných na dlažbě pražského Staroměstského náměstí. Praha nechá na památku obětí zhasnout i Petřínskou rozhlednu.

Britští politici kritizují zákrok policie při pietní akci v Londýně. Starosta ho označil za nepřiměřený a chce vysvětlení. Zhruba tisíc lidí v sobotu večer přišlo uctít památku třiatřicetileté ženy, z jejíž vraždy je podezřelý člen metropolitní policie. Lidé se nakonec střetli s hlídkami a několik jich skončilo v poutech. Podle policistů byla akce vzhledem k protiepidemickým opatřením nebezpečná a nezákonná.

Pietní akce v pondělí připomněla výročí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince. Památku zavražděných uctila především hudba, pieta se konala on-line. Telemost propojil pražské nádraží Bubny, Černínský palác i místo někdejšího vyhlazovacího tábora. V první etapě likvidace rodinného tábora, v noci z 8. na 9. března 1944, nacisté zavraždili 3792 židovských mužů, žen a dětí. Jde o největší masovou vraždu Čechoslováků za druhé světové války. Většina obětí byla do Terezína odvezena z nádraží Bubny.

Před třiasedmdesáti lety, 25. února 1948, převzala moc ve státě Komunistická strana Československa a nasměrovala zemi ke stalinistické totalitě. Bolševický puč, dobové studentské protesty i oběti nastoleného režimu si ve čtvrtek připomínají Češi na pietních akcích v Praze i v Brně.

Stovky metrů dlouhý řetěz ze svíček ve Zlíně připomíná 52. výročí smrti studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa. V Klatovech zase mohou lidé obdivovat sedmimetrovou abstraktní sochu nazvanou Věž pro Jana Palacha sochaře Václava Fialy.

Na pietní území Památníku Lidice zamířily o uplynulém víkendu desítky sáňkařů a bobistů, někteří jezdili i po starém hřbitově a po místech, kde stály nacisty zdemolované domy. Ředitel památníku Eduard Stehlík apeluje na dodržování piety a chování, které určuje návštěvní řád památníku. Lidé by si podle něj měli uvědomit, na jakém místě jsou a že pietní území není jen část poblíž silnice.

Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.

Na Ústředním hřbitově v Brně vzniklo místo pro nenarozené zesnulé děti. Od jara bude možné rozprášit zpopelněné ostatky, uložit urnu nebo si zvolit hrobové místo. Podobných míst je v České republice málo, pro rodiče je přitom ztráta nenarozeného dítěte velkou bolestí, řekl náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Náklady na vznik místa přesáhly 400 tisíc korun a zaplatila je Správa hřbitovů města Brna.

Vojenský speciál přivezl na kbelské letište v Praze tělo české vojačky, štábní praporčice Michaely Tiché, která zemřela při čtvrtečním pádu vrtulníku mnohonárodnostních sil na egyptském Sinajském poloostrově. Její památku připomněla pieta za účasti rodiny a nejvyšších představitelů ministerstva obrany a Armády ČR.  Tichá je první českou vojačkou, která zahynula při zahraniční misi.

Řada měst ruší kvůli opatřením proti šíření koronaviru tradiční akce k oslavám 28. října. Někde jsou zrušeny úplně, jinde se uskuteční pietní akty bez hudebního doprovodu i účasti veřejnosti. Jen výjimečně může veřejnost doufat, že se slavnost plánovaná na Den vzniku samostatného československého státu uskuteční jindy, protože ji přesunula.

Minutou ticha a apelem na japonskou vládu k podepsání dohody OSN o zákazu jaderných zbraní si zhruba tisícovka lidí v japonské Hirošimě připomněla 75 let od výbuchu atomové bomby. Vzpomínková akce musela být drasticky omezena kvůli současné koronavirové krizi, připomínají zahraniční média.

Před 76 lety spáchali nacisté druhou z dvojice největších hromadných vražd československých občanů, když se rozhodli nadobro zrušit rodinný tábor v Osvětimi-Březince. Událost připomněly dvě piety v pražských Holešovicích, odkud za druhé světové války odjížděly židovské transporty.

Německo si připomnělo 75. výročí osvobození koncentračního tábora Dachau nedaleko Mnichova. Bavorský premiér Markus Söder při této příležitosti řekl, že pravicově extremistickým tendencím je třeba se postavit včas. Dachau je podle něj připomenutím toho, že je třeba odporovat nenávisti, fanatismu a antisemitismu.

Pietní shromáždění v pražském Rudolfinu se rozloučilo se zesnulným předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou. Doyena občanské demokracie a bývalého teplického primátora připomnělo v pondělí v pravé poledne taky houkání sirén. Kuberu si lidé mohli připomenout i v teplickém divadle, kde byla vystavena jeho rakev.

V polském Gdaňsku si připomněli rok od násilné smrti dlouholetého starosty Pawla Adamowicze. Během charitativního koncertu politika pobodal psychicky nemocný muž. Podle pozůstalých ho k činu vyprovokovala útočná kampaň konzervativních médií. Ty v poslední době útočí zejména na nového opozičního předsedu senátu Tomasze Grodzského.

Napříč Asií si lidé připomínají více než 230 tisíc obětí na životech, které si před 15 lety vyžádala vlna tsunami v Indickém oceánu. Severně od indonéského ostrova Sumatra udeřilo 26. prosince 2004 zemětřesení o síle 9,1 stupně. Ničivé vlny pak zasáhly pobřeží Indonésie, Srí Lanky, Thajska a řady dalších států. Vlny byly místy vysoké až 17,4 metru. O život tehdy přišlo také osm Čechů. Šlo o jednu z největších přírodních katastrof lidstva.

Chod ostravské nemocnice se během středy pozvolna vracel do normálu. Památku šesti obětí, které v úterý ráno na místní poliklinice zastřelil osamělý útočník, uctila mše i pietní svíčky. Dva zranění jsou mimo ohrožení života, třetí ale zůstává v kritickém stavu, který se během dne ještě zhoršil.