Pieta strana 3 z 5

Před osmdesáti lety, 24. června 1942, nacisté vypálili obec Ležáky na Chrudimsku jako pomstu za útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Památník Ležáky připravil na pátek celodenní pietní program. U bývalého Švandova mlýna se také uskuteční první klapka natáčení nového filmu Ležáky.

Seskok výsadkářů z velitelství vzdušných sil české armády a také bohoslužba a pietní akt připomněly hrdiny z operace Anthropoid. Středobodem připomínek se stal pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje. Právě v tomto kostele před osmdesáti lety podlehli nacistické přesile českoslovenští výsadkáři, včetně těch, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jejich památku připomínají v sobotu i další akce pro veřejnost. Tradiční piety se poprvé zúčastnil i německý velvyslanec v České republice.

Před osmdesáti lety provedli nacisté odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V den jeho pohřbu padlo v Berlíně rozhodnutí vyhladit středočeské Lidice. V noci na 10. června gestapo a policie Lidice obklíčily a začaly se zatýkáním a vražděním obyvatel i s vypalováním domů. Krutost, s jakou si německé jednotky počínaly, vzbudila vlnu rozhořčení po celém světě.

Americký prezident Joe Biden s manželkou položili květiny u základní školy v texaském městě Uvalde, kde 18letý útočník v místní základní škole zastřelil 19 dětí a dvě učitelky. Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že prošetří postup zasahujících složek při útoku ve škole.

Česko si v pátek připomnělo 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nejmocnějšího muže tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. V pražské Libni se odehrála rekonstrukce útoku, který 27. května 1942 provedli s pomocí domácího odboje dva výsadkáři vyslaní z Británie – Čech Jan Kubiš a Slovák Josef Gabčík. Čeští i zahraniční politici při následné pietě mluvili i o aktuální ruské invazi na Ukrajinu.

„Stálo to za to. Atentát na Heydricha nebyl jen událostí českých dějin, ale i klíčovou událostí evropských a celosvětových dějin,“ prohlásil  český prezident Miloš Zeman. Osmdesáté výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha si v Národním muzeu připomněl společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Během pietní akce slavnostně otevřeli výstavu Nikdy se nevzdáme!, kterou připravily Národní muzeum a Vojenský historický ústav.

V malé pevnosti Terezín se v neděli konal pietní akt k uctění obětí nacistické perzekuce. Hlavní projev přednesl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Řekl, že lživá obvinění nejvyšších ruských představitelů vůči Ukrajině se čím dál víc podobají nacistické propagandě před osmdesáti lety. Dále se akce účastnil premiér Petr Fiala (ODS) nebo předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Nacisté převezli do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy, podle odhadů zde zemřelo 35 tisíc z nich.

U nouzového pohřebiště v místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku v neděli po poledni proběhlo pietní shromáždění k uctění památky romských a židovských obětí nacismu.  Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) během piety uvedl, že připomínka romského holocaustu je i výzvou k tomu, aby se lidé chovali férově k menšinám. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil vepřín, který se v Letech nachází, za místo české hanby a omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali.

Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.

Vojenský speciál přepravil do České republiky ostatky brigádního generála Františka Moravce, bývalého velitele československé rozvědky a iniciátora útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Urna byla za doprovodu čestné stráže dopravena na čáslavský hřbitov a uložena v kolumbáriu. Ukládání ostatků se účastnili politici, armáda i veřejnost, provázely ho salvy čestné stráže a modlitba.

Stovky lidí si v severoirském Londonderry připomněly padesát let od chvíle, kdy ve městě britští vojáci zastřelili třináct neozbrojených katolických demonstrantů. Lidé v pietním pochodu nesli fotografie zemřelých a bílé růže.

Mexiko potvrzuje pověst jedné z nejrizikovějších zemí pro média. Reportéři často umírají rukou drogových gangů. Podle veřejnosti vláda dělá pro jejich ochranu málo. Státem naposledy otřásl osud ženy, která kdysi osobně žádala prezidenta o pomoc s tím, že jí hrozí smrt kvůli jejímu povolání. Před pár dny se přitom ještě zúčastnila piety za mrtvého kolegu, nyní se lidé scházejí, aby uctili ji.

Odkaz činu Jana Palacha upozorňuje, že hájit svobodu a nezávislost je velmi důležité. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to řekl na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 53 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Palach se v lednu 1969 zapálil, aby vyburcoval společnost z letargie, do níž upadala po zděšení z okupace země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Těžce popálený mladík zemřel 19. ledna 1969.

Řada politiků a dalších osobností v sobotu v centru Prahy u příležitosti deseti let od úmrtí Václava Havla uctila památku a připomněla osobnost prvního českého prezidenta. Po setkání v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno.

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.

Výročí 17. listopadu si připomene celé Česko, ale zvlášť Praha, která byla místem událostí z roku 1939 i 1989. Na zajištění bezpečnosti oslav se bude podílet magistrát, který představil program i koronavirová opatření. Centrem oslav bude opět Národní třída – řidiči i cestující ve veřejné dopravě proto musí počítat s dopravním omezením. Pietní akce zaštiťují platforma Festival svobody a Korzo Národní. Na tiskové konferenci o tom informovali pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), ředitel Korzo Národní Jan Hlaváček a za Festival svobody Jan Gregar.

Před třiapadesáti lety vtrhla do tehdejšího Československa vojska Varšavské smlouvy, a násilně tak ukončila liberalizační proces v tuzemské společnosti i politice. Výročí událostí 21. srpna 1968 připomínají vzpomínkové akce v Praze i regionech, nové knižní publikace i projekce na karlovarském filmovém festivalu.

Japonská Hirošima si minutou ticha připomněla 76 let od okamžiku, kdy američtí letci koncem druhé světové války na město svrhli atomovou bombu. Pietní akci stejně jako loni poznamenala pandemie covidu-19, byla menší než v minulosti. Zástupci Hirošimy prosili, aby minutu ticha drželi i účastníci olympijských her v Tokiu, Mezinárodní olympijský výbor (MOV) to ale odmítl, napsala agentura DPA.

Olomoučané si ve středu pietním průvodem v centru města připomněli 715 let od vraždy posledního panovníka z dynastie Přemyslovců Václava III. Průvod s historickými postavami v čele v podobě vojáka, bosého mnicha, měšťana a za doprovodu bubeníka došel ke katedrále svatého Václava, kde byl tento český, polský a uherský král v roce 1306 ve svých 16 letech zavražděn. Na jeho památku se na tři minuty rozezněly také katedrální zvony – vyzvánět začaly ve 13:06, ve stejný čas byl údajně Václav III. zavražděn.

V Letech u Písku si lidé připomínají romské oběti druhé světové války. Akce se tradičně koná v místě bývalého pracovního tábora. Podle historiků jím do roku 1943 prošlo více než 1300 Romů, přes tři sta z nich v něm zemřelo a pět set lidí skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu na místě vznikl vepřín, státu se ho před třemi lety po dlouhých jednáních podařilo odkoupit. Muzeum romské kultury, které teď areál spravuje, plánuje na místě postavit památník.

Desítky lidí si ve středu v Havířově připomněly 60. výročí nejtragičtějšího poválečného důlního neštěstí v Česku, při kterém v Dole Dukla zahynulo 108 horníků. Pamětníci události, příbuzní zemřelých, bývalí horníci, zástupci města i těžební společnosti OKD se sešli u památníku se jmény všech obětí na hřbitově v Šumbarku. Pietní akt poté pokračoval ve smuteční síni.

V Praze stojí první hřbitovní poesiomat. Nachází se na Malvazinkách. V jukeboxu na texty si zájemci mohou přehrát písně od Mejly Hlavsy i Karla Gotta nebo verše Charlese Baudelaira. Projekt chce spojením piety a kultury přivést na místa posledního odpočinku více lidí.

Hrdinství československých parašutistů, kteří před 79 lety zahynuli v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje, v pátek u místa jejich posledního boje připomněl pietní akt. Zúčastnili se ho politici, vojáci i zástupci spolků nebo církví. Uctít památku výsadkářů, mezi nimiž byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, přišla také veřejnost. Sedm parašutistů bojovalo se stonásobnou přesilou sedm hodin.

Před 79 lety vypálili a částečně vyvraždili příslušníci německých jednotek SS středočeskou obec Lidice. Široká veřejnost si bude moci tragédii v lidickém památníku připomenout celé odpoledne. Dopoledne položili na pietní místo květiny a věnce pamětníci, zástupci vlády a parlamentu či Středočeského kraje.