Po krvavém útoku Hamásu změnil Izrael svou strategii. Teroristickou skupinu hodlá zcela zlikvidovat

Události: Měsíc od teroristického útoku Hamásu na Izrael (zdroj: ČT24)

Přesně měsíc uplynul od chvíle, kdy došlo k největšímu útoku na Židy od roku 1945. Palestinské teroristické hnutí Hamás zahájilo ráno 7. října operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý, izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Na 1400 Izraelců teroristé zabili a přes dvě stovky rukojmí drží v Pásmu Gazy. Izrael v odvetě spustil rozsáhlou vojenskou akci s cílem Hamás zcela zničit a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout. Izraelská armáda začala Pásmo Gazy ovládané Hamásem nejdřív masivně ostřelovat, později do něj vyslala i pozemní jednotky, které nyní hustě osídlenou enklávou postupují.

„Měsíc od masakru ukázal odhodlání Izraele uštědřit Hamásu takovou ránu, aby se z toho nebyl schopen vzpamatovat, což je poměrně nové v izraelské strategii,“ uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií FSV UK Irena Kalhousová.

Dosavadní strategie věřila v to, že Hamás už nemá zájem vyprovokovat akci, která by vedla k razantní odvětě Izraele. „To se ukázalo jako mylné. Ale i Hamás je překvapen izraelskou odpovědí a její mírou. Ukázalo se také, že konflikt je schopen zasáhnout celý Blízký východ a má dopad i na everopské země a na USA,“ dodala analytička.

Upozornila také na dopad situace na civilisty v Pásmu Gazy, kteří se ocitli uprostřed válečného konfliktu a nemají mnoho možností se schovat. „To je asi nejhorší zpráva celého konfliktu,“ dodala. Agentura AFP uvedla s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které kontroluje teroristické hnutí Hamás, že při izraelských úderech na Pásmo Gazy od začátku konfliktu zemřelo už nejméně 10 328 lidí. Podobné údaje však není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Kalhousová také upozorňuje, že útok Hamásu oddálil mírové soužití Izraelců a Palestinců o mnoho a mnoho let: „Je to strašně špatná zpráva pro lidi, kteří tam žijí.“

Irena Kalhousová shrnuje měsíc od útoku teroristického Hamásu na Izrael (zdroj: ČT24)

České ministerstvo zahraničí je podle šéfa diplomacie Jana Lipavského (Piráti) také dále ve spojení s jedenácti lidmi, kteří mají o evakuaci z Pásma Gazy zájem. „S osobami průběžně naši diplomaté jsou schopni být v kontaktu. Zároveň záleží na situaci na hraničním přechodu v Rafáhu, co se podaří domluvit s Egyptem. Situace není jednoduchá, je to složité vyjednávání i s celou řadou mezinárodních aktérů, kteří nějakým způsobem fungují v prostřednické roli,“ poznamenal Lipavský.  

Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého je repatriace občanů z Pásma Gazy „v zásadě sice možná, ale je potřeba zdůraznit, že záleží na konkrétní situaci v daném místě.“ „Pokud se ti lidé dostanou na přechod do Egypta, tak za určitých podmínek, (…) je možné je dostat z Pásma Gazy a repatriovat do České republiky. Ale myslím, že to nebude v žádném případě vůbec jednoduché. A co se týká našeho vlivu na to území, kde boje probíhají, případně na území Pásma Gazy, tak tam máme téměř nulové možnosti,“ uvedl v Devadesátce ČT24. 

90’ ČT24: Měsíc od útoku Hamásu na Izrael (zdroj: ČT24)

Prezident Českého červeného kříže Marek Jukl v Devadesátce ČT24 zmínil, že humanitární situace v Pásmu Gazy se rychle zhoršuje, přičemž poskytování zdravotní péče kolabuje. „Nedaří se dostatečně ochránit zdravotnická zařízení, ani je zásobovat,“ uvedl s tím, že chybí léky i pitná voda. Pozitiva jsou podle něj v tom, že se podařilo mezinárodnímu výboru Červeného kříže sjednat propuštění čtyř rukojmí a dopravit některý humanitární materiál.

Demonstrace v západních městech volají po zničení Izraele

Během uplynulého měsíce se konaly četné demonstrace v ulicích evropských velkoměst. Lidé pochodující Paříží, Berlínem, Vídní či Londýnem neměli jen propalestinské postoje, ale volali také po zničení Izraele.

Kalhousová se domnívá, že pro mnoho lidí, kteří podporují Palestince, je příliš složité oddělit boje za svobodu Palestiny a uvědomit si, že Hamás používá nelegitimní a problematické nástroje. Je pro ně obtížné odsoudit Hamás, a zároveň podporovat Palestinu. „V okamžiku, kdy se to zvrtne do antiizraelské a antisemitské demonstrace, tak je to problém,“ doplnila analytička s tím, že pro muslimy v západních státech je boj za svobodnou Palestinu součást jejich identity, „ale často je to na úkor existence Izraele“. 

Na demonstrace v evropských zemích upozornil v pondělním Interview ČT24 také náčelník českého generálního štábu Karel Řehka. Poukázal přitom na nepředstavitelná zvěrstva, kterých se teroristé z Hamásu 7. října dopustili na izraelských civilistech. „Představa, že v evropských ulicích kráčí lidé, kteří toto podporují, a my na to koukáme… Probuďme se, fakt si zaděláváme na vážný problém,“ zdůraznil.

Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.) řekl, že odporný, strašlivý teror Hamásu je připomínkou toho, že i armáda či tajná služba Izraele, které měly mimořádnou pověst, byly zaskočeny. Má to dopad nejen na vnitřní bezpečnost Izraele, ale na celý region. 

K protižidovským demonstracím v Evropě řekl, že je nutno pečlivě hlídat prostor, ve kterém se tyto síly aktivují a koordinují, a hlídat, kde končí svoboda projevu a shromažďování a kde začíná propagace terorismu nebo nenávisti. Představuje to totiž bezpečnostní hrozbu, která může „přeskočit“ i do Česka.

Pavel Fischer komentuje uplynulý měsíc od teroristického útoku na Izrael (zdroj: ČT24)

Připomínkové akce v Izraeli

Izrael si v úterý minutou ticha připomněl měsíc od útoku Hamásu. V 11 hodin místního času (10:00 SEČ) se zastavil chod úřadů i výuka ve školách. Mnozí lidé pak zazpívali i izraelskou hymnu. Vlajky jsou na veřejných budovách na půl žerdi. 

V Jeruzalémě se večer stovky lidí shromáždily nedaleko budovy Knesetu, tedy izraelského parlamentu. Shromáždění se neslo v poklidném a pochmurném duchu, bez vystoupení a trvalo zhruba půl hodiny. Dav po celou dobu stál mlčky, popisuje The Times of Israel. Krátké projevy si připravili dva řečníci, jejichž příbuzní byli zabiti při útoku Hamásu. Oba z událostí 7. října obvinili premiéra Benjamina Netanjahua a jeho vládu. 

Připomínková akce se konala také v Česku. Izraelci a příznivci židovského státu se v úterý vpodvečer sešli v dolní části pražského Václavského náměstí. Účastníci měli izraelské vlajky nebo letáky, na nichž byly fotografie unesených občanů Izraele. Asi dvacítka lidí seděla v tichém protestu se zavázanýma očima na zemi kolem rozprostřených izraelských vlajek.

Na akci dohlíželi policisté a obešla se bez incidentů. Kritici izraelských odvetných útoků, kteří v Praze v poslední době uspořádali několik demonstrací, se na náměstí neobjevili.

Šokující útok

Útok Hamásu proti Izraeli oznámil v sobotu dopoledne 7. října vůdce jeho ozbrojeného křídla Muhammad Díf. „Tohle je den největší bitvy, která ukončí poslední okupaci na zemi,“ uvedl Díf, který veřejně vystupuje jen zřídka. Na Izrael podle něj mířilo pět tisíc raket. Mnohem horší však byl průnik palestinských teroristů.

Díf podle agentury AP o událostech hovořil jako o „operaci bouře al-Aksá“, což je odkaz na název mešity na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Útok byl podle něj odvetou za izraelské „znesvěcování“ mešity. „Rozhodli jsme se, že co je moc, to je příliš,“ uvedl muž, který přežil několik izraelských pokusů o atentát.

Mezi oběťmi je i český občan

Při vpádu palestinských teroristů na území Izraele zahynul i mladík s českým občanstvím Oran Elfasi. Když z Pásma Gazy zaútočili teroristé, nacházel se na jihu Izraele u své přítelkyně v kibucu Nirim. „Jen se snažil mi říct, že až to skončí, že mi všechno popíše. Ale já jsem věděla, co se děje, od jeho sestry,“ vzpomíná mladíkova matka, která si se synem během útoku psala.

„Ano, jsem vyděšený, máme teroristy z Hamásu v našem obývacím pokoji. Sedí tu, jí naše sušenky, popíjí, dobře se baví a vymýšlejí, jak zapálit náš dům,“ reprodukovala slova, která její syn napsal přátelům. Později ho útočníci zabili, stejně jako stovky dalších civilistů v kibucech.

Například při masakru v izraelském kibucu Kfar Aza zabili teroristé z Hamásu přibližně stovku tamních obyvatel. Při odchodu pak vesnici vyrabovali, sebrali auta a další věci a vše si odvezli do Gazy.

Generální tajemník společenství kibuců Nir Meir hovořil pro web The Times of Israel také o 71 zabitých v kibucu Nir Oz a více než 120 v kibucu Be'eri. „Nejsou to jen čísla, jsou to přátelé, je to rodina,“ řekl Meir. „Nemůžeme přivést zpět ty, kteří byli zabiti, ale rukojmí neopustíme.“

Žádné zprávy o osudu rukojmí

„Podmínkou Izraele pro klid zbraní je to, aby Hamás propustil držená rukojmí,“ popsal v úterý aktuální situaci zpravodaj ČT Václav Černohorský, který informoval právě z místa, na němž si lidé připomínali své blízké držené Hamásem v Pásmu Gazy.

Černohorský podotkl, že podpora pozemní ofenzivy do Gazy podle průzkumu veřejného mínění dosahuje v Izraeli padesáti procent. „Řada lidí se pozemní ofenzivy obávala právě kvůli osudu rukojmí. Ze strany příbuzných, přátel a rodin rukojmí je obrovský tlak na vládu Benjamina Netanjahua, aby udělala vše, co je v jejích silách, k jejich osvobození.“

Podobně se vyjádřila v pořadu 90' i Kalhousová. „Izraelcům jde o to, aby rukojmí byla propuštěna, a pokud vojenská operace neskončí alespoň záchranou některých rukojmí, tak nebude považována za úspěšnou,“ uvedla s tím, že Netanjahu chce vytvořit velký tlak na Hamás s tím, že je údajně připraven na zastavení bojů. „Já si ale myslím, že na to bude Hamás velmi těžko přistupovat.“ Dodala, že to pro Izraelce jde skutečně o prioritu.  

Podle Černohorského je zprostředkovatelem jednání o osudu rukojmí už tradičně Egypt. Zpravodaj dodal, že v této roli může působit i Katar, který je podpůrcem Hamásu. Hovoří se o eventuálním přerušení bojů či posílení humanitárních dodávek. „Z veřejně známých informací však vyplývá, že tato jednání zatím žádné plody nenesou,“ dodal. Připomenul, že Hamás zatím propustil dvě rukojmí a jednu vojačku osvobodily izraelské síly.

Zpravodaj ČT hovořil rovněž o tom, že šíře útoku Hamásu byla ve své brutalitě bezprecedentní a bezprecedentně silná a tvrdá je nyní i vojenská odveta Izraele. Bombarduje a ostřeluje velká území Pásma Gazy. 

Zpravodaj Černohorský o situaci v Izraeli měsíc po útoku Hamásu (zdroj: ČT24)

Americké odstrašování a další krize na obzoru

Do oblasti Blízkého východu v těchto dnech připlula americká jaderná ponorka třídy Ohio. Izraelská armáda uvítala nasazení americké jaderné ponorky v regionu, což je podle agentury Reuters všeobecně považováno za snahu Washingtonu zabránit rozšíření války v Pásmu Gazy na další fronty.

Identitu ponorky velitelství neupřesnilo a není jasné, zda jde o jednu ze čtyř ponorek schopných nést střely Tomahawk, nebo jedna ze 14 ponorek nesoucích balistické střely Trident-II. Jde však o významné navýšení americké odstrašující síly v regionu a schopnosti zaútočit, pokud to bude nezbytné, poznamenal k tomu izraelský deník The Jerusalem Post.

Po útoku Hamásu vyslal Washington do oblasti dvě námořní skupiny s letadlovými loděmi. Kromě toho uvedl do pohotovosti dva tisíce vojáků a avizoval vyslání dodatečných stovek vojáků do regionu.

Také zpravodaj Černohorský to přisuzuje snaze Spojených států zabránit tomu, aby se konflikt ještě rozšířil na další země. Připomenul dění na izralsko-libanonské hranici, kde Hamás a libanonské teroristické hnutí Hizballáh ostřeluji izraelské území a Izrael pak v reakci ostřeluje území Libanonu. Na Západním břehu Jordánu pak eskaluje násilí, když izralští osadníci stupňují útoky na arabské obyvatele.

Po válce se bude vyšetřovat

Vedoucí izraelští představitelé několikrát za uplynulý měsíc uvedli, že se musí podrobně vyšetřit, proč země nebyla na rozsáhlý útok Hamásu připravena. Zdůraznili však, že se tak musí stát až po válce, zatímco nyní je důležitá jednota země. 

Svou část zodpovědnosti už například přijal ředitel tajné služby Šin Bet, naopak premiér Benjamin Netanjahu opakovaně odmítá, že by měl na útocích teroristů svůj podíl viny. Přesto se od něj jeho voliči začínají odvracet a Netanjahuova další politická kariéra je v tuto chvíli minimálně nejistá.

I média před měsícem zdůrazňovala, jak je útok překvapivý. „Nepředcházela mu postupná zahřívající eskalace, která předcházela některým předchozím konfrontacím. Navíc to bylo načasované na padesáté výročí jomkipurské války, která byla také překvapivým útokem Arabů na židovský stát, a zároveň to bylo načasováno na sváteční ráno. Je šabat, do toho ještě končí svátky Sukot a začíná svátek Simchat Tóra,“ uvedl tehdy zpravodaj ČT David Borek.

„To není nic menšího než zahájení války ze strany palestinských teroristů,“ dodal před měsícem bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.