Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dál odmítá jakoukoliv odpovědnost za důsledky útoku teroristů Hamásu ze 7. října. O víkendu dokonce na sociální síti obvinil tajné služby, že ho nevarovaly. Status po kritice z řad opozice i vlastního válečného kabinetu smazal a všem bezpečnostním složkám vyjádřil podporu. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové ale nemůže Netanjahu současnou situaci dlouhodobě ustát a je jen otázkou času, než jeho politická kariéra definitivně skončí.
Už v uplynulých dnech bylo v Izraeli avizováno, že bezprostředně po skončení války proti teroristickému hnutí Hamás začne vyšetřování, které má odhalit, kdo nese politickou a bezpečnostní odpovědnost za útok ze 7. října, při kterém teroristé v Izraeli povraždili čtrnáct set lidí.
„Myslím, že politicky to Netanjahu nemůže ustát. Kromě vyšetřování, které se teprve povede, už teď Netanjahu ztrácí své voliče. Vidíme to na průzkumech, které jsou k dispozici. Osmdesát procent Izraelců jej viní z toho, co se 7. října stalo. Je to skoro sedmdesát procent jeho voličů,“ upozorňuje Irena Kalhousová s tím, že je Netanjahu pod ohromným tlakem a dělá chyby.
„Ta jeho nejdůležitější politická karta ‚Mistr Security‘ je pryč, je pošpiněná. Ukázalo se, že Netanjahu není schopen zabezpečit Izrael. Myslím, že je to začátek jeho konce. Kdy přesně přijde, to si netroufám odhadnout – jestli během války, po válce, nebo ve volbách, které budou následovat,“ nastínila v Horizontu ČT24.
Tlak poroste
„Zdá se, že izraelská politická a možná i ta vojenská elita mají pocit, že není dobré měnit ‚generála‘ uprostřed boje. (…) Ale myslím, že čím déle bude konflikt trvat, uvidíme větší a větší tlak na to, aby Netanjahu zodpovědnost vyvodil a možná i odstoupil,“ dodala analytička.
Osobní odpovědnost za to, že nedokázal zemi před teroristy uchránit, už dřív přijal šéf Šin Betu Ronen Bar. Izraelská vláda naopak odmítá tvrzení egyptských zdrojů, že zlehčovala jejich varování před bezprecedentní hrozbou ze strany Hamásu.
Netanjahu byl varován, ukazují dokumenty
Před možností rozsáhlého pozemního útoku z Gazy na jižní Izrael přitom už v roce 2016 varoval tehdejší ministr obrany Avigdor Lieberman, jak vyplývá z částí utajovaného dokumentu, které unikly do izraelských médií. Lieberman zároveň Netanjahua vyzýval k preventivní operaci proti Hamásu.
„Jsem přesvědčený, že důsledky takového útoku Hamásu by byly dalekosáhlé, a v jistém smyslu dokonce horší než výsledky jomkipurské války,“ řekl tehdy podle The Times of Israel Lieberman.
Netanjahu vedl Izrael nepřetržitě mezi lety 2009 a 2021. Do křesla premiéra se vrátil po rok a půl dlouhé pauze koncem loňského roku. Poslední roky zemi zmítala politická krize s pěti předčasnými volbami v řadě, poslední měsíce zase protesty proti justiční reformě a rostoucí napětí na okupovaném Západním břehu. Právě to podle prvních kritických hlasů po 7. říjnu odvedlo pozornost zpravodajců i Benjamina Netanjahua od hrozby, kterou představoval Hamás.
