Izrael bombardoval teroristické cíle v Pásmu Gazy. Oznámil zásah skladů zbraní a velicích středisek

Izraelské síly v noci na neděli bombardovaly pozice teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle listu The Times of Israel židovský stát podnikl letecké útoky, které podle armádních zdrojů cílily na infrastrukturu islamistů, a to například na skladiště zbraní, pozorovatelny a velitelská stanoviště. Palestinská tisková agentura Wafa spadající pod orgány samosprávy vedené Fatahem oznámila, že při sobotních leteckých úderech zahynulo v uprchlickém táboře Maghází 51 lidí, převážně žen a dětí. Informace nicméně nelze nyní nezávisle ověřit.

Katarská stanice al-Džazíra v sobotu informovala o úderu izraelských ozbrojených sil na tábor Maghází, kde podle ní byly se zemí srovnány dvě obytné budovy. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá hnutí Hamás, uvedl, že v táboře zemřely nejméně tři desítky lidí. Informaci o bilanci mrtvých nicméně nelze nezávisle ověřit.

Agentura AFP citovala fotoreportéra turecké agentury Anadolu, který řekl, že při bombardování se částečně zřítil jeho dům v Maghází. Zahynuli při tom jeho dva synové a bratr. Novinář al-Džazíry uvedl, že Izrael v noci na neděli opět zintenzivnil útoky na různých místech Pásma Gazy. Podle něj byl cílem například i uprchlický tábor Džabálija, kde armáda židovského státu zničila jeden z hlavních zdrojů pitné vody.

Mluvčí izraelské armády Avičaj Adrai dříve během neděle na sociální síti X opět vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli do jižní části oblasti. Podle jeho prohlášení vojenské síly měly umožnit lidem bezpečný průchod mezi 10:00 a 14:00 místního času (9:00 až 13:00 SEČ).

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že jeho resort je v kontaktu s jedenácti lidmi, kteří mají zájem o evakuaci z Pásma Gazy. Zatímco u osmi z nich se ví, že mají české občanství, o těch dalších se česká diplomacie snaží zjistit další podrobnosti. Pro přesun je potřeba souhlas Egypta.

Izraelská armáda v reakci na útok Hamásu ze začátku října pokračuje v bombardování cílů spojených s hnutím v Pásmu Gazy. Minulý víkend zahájila rozsáhlou pozemní operaci s cílem teroristickou organizaci zcela zničit. Zdravotnické úřady v Gaze, ovládané hnutím, tvrdí, že izraelské bombardování oblasti si za poslední čtyři týdny vyžádalo 9488 obětí. Bilanci však nelze nezávisle ověřit. Izrael se hájí, že na civilisty necílí, a obviňuje Hamás, že se za ně schovává.

Izrael chce zlikvidovat vůdce Hamásu

Izraelský ministr obrany Joav Galant oznámil, že se armáda pokusí najít a zneškodnit vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Gazské obyvatele přitom vyzval, aby šéfa islamistů zabili sami, než dorazí izraelské armáda. Také zdůraznil, aby civilisté odešli do bezpečných humanitárních zón.

Hnutí Hamás podle ministra v dosavadních bojích utrpělo velké ztráty. „Musím vám říct, že jsme zlikvidovali velitele dvanácti pluků Hamásu. Naše ruka se natahuje dále, dosáhneme na kohokoliv, na velitele i bojovníky,“ prohlásil Galant. Armáda židovského státu tvrdí, že od začátku pozemní ofenzivy zaútočila na více než 2500 cílů. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC.

Člen vlády řekl, že atomová bomba by byla řešením

Člen izraelské vlády za krajně pravicovou stranu Židovská síla Amichai Elijahu prohlásil, že atomová bomba by vyřešila problém Pásma Gazy. Rovněž pronesl, že v oblasti žádní civilisté nejsou a humanitární pomoc se tam nemá posílat. „Je to jedna z možností,“ odpověděl Elijahu na dotaz rozhlasového novináře, zda by se na Pásmo Gazy měla svrhnout bomba.

Elijahu ve stejném rozhovoru také zopakoval své výhrady k povolení dovozu humanitární pomoci do regionu, kterou prosazuje Západ i další země. Krajně pravicový ministr přišel s výroky jako třeba „nedáme nacistům humanitární pomoc“ a „v Pásmu Gazy není nikdo jako nezúčastnění civilisté“. O obyvatelích území ve správě Hamásu prohlásil, že „mohou táhnout třeba na poušť“.

„Slova Amichaie Elijahua jsou odtržena od reality,“ řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Izrael jedná v souladu s nejvyššími standardy mezinárodního práva ve snaze předejít ublížení nezapojených lidí. Budeme v tom pokračovat po celou dobu naší cesty k vítězství,“ dodal předseda vlády.

Šéf opozice Jair Lapid vyzval k okamžitému odvolání ministra Elijahua, jehož výroky má za „děsivé a šílené poznámky nezodpovědného ministra“. „Urazil rodiny zajatců, izraelskou společnost a poškodil naše mezinárodní postavení. Účast extremistů ve vládě ohrožuje nás a úspěch válečných cílů,“ řekl Lapid. Deník ToI připomíná, že strana Židovská síla není členem válečného kabinetu, který rozhoduje o aktuálních krocích izraelské armády (IDF).

Izrael na válku vynaloží v přepočtu přes bilion korun

Hospodářský deník Calcalist s odvoláním na izraelské ministerstvo financí v neděli napsal, že válka s Hamásem bude Izrael stát dvě stě miliard šekelů. Odhad, který odpovídá zhruba deseti procentům izraelského hrubého domácího produktu (HDP), podle listu vychází z předpokladu, že konflikt bude trvat osm až dvanáct měsíců a omezí se pouze na Gazu.

Prognóza počítá s tím, že se do konfliktu nezapojí libanonské militantní hnutí Hizballáh, Írán nebo Jemen. Dále zohledňuje, že 350 tisíc povolaných rezervistů se brzy vrátí do práce. Resort podle Calcalistu odhad považuje za „optimistický“. Pro srovnání list připomněl, že pandemie covidu-19 státní pokladnu stála 160 miliard šekelů.

Hospodářský deník také rozvedl, že polovinu z financí budou tvořit výdaje na obranu, které dosahují přibližně jedné miliardy šekelů (5,7 miliardy korun) denně. Dalších čtyřicet až šedesát miliard šekelů tvoří ušlé příjmy, sedmnáct až dvacet miliard kompenzace podnikům a deset až dvacet miliard šekelů finance na obnovu.

Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu
Zdroj: Reuters

Izraelský ministr financí Becalel Smotrič dříve uvedl, že vláda připravuje balíček ekonomické pomoci pro osoby postižené palestinskými útoky, který bude „větší a rozsáhlejší“ než během pandemie. Premiér Netanjahu ve čtvrtek prohlásil, že stát je odhodlán pomoci všem postiženým.

Ratingová agentura S&P Global v souvislosti s konfliktem snížila výhled ratingu Izraele ze stabilního na negativní. Agentury Moody's a Fitch zařadily izraelské ratingy k revizi pro případné snížení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled