Úřady odmítají vydat Navalného tělo. Zakrývají stopy vraždy, říká jeho mluvčí

3 minuty
Události: Spolupracovníci Alexeje Navalného potvrdili jeho smrt
Zdroj: ČT24

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj je po smrti, potvrdila v sobotu jeho mluvčí Kira Jarmyšová s odkazem na informace sdělené Navalného matce Ljudmile. Ta navštívila vězeňskou kolonii IK-3, kde Navalnyj podle ruských úřadů v pátek zemřel. Jeho tělo úřady zatím rodině nevydaly. Opozičního politika si připomínají lidé při pietních shromážděních napříč Ruskem. Úřady během nich zatkly téměř 360 lidí, uvedl server OVD-Info, který monitoruje aktivity ruských bezpečnostních složek a problematiku lidských práv.

„Alexej Navalnyj byl zavražděn. Jeho smrt nastala 16. února ve 14:17 místního času, uvádí se v oficiální zprávě pro Alexejovu matku,“ napsala Jarmyšová na sociální síti X. Vyzvala ruské úřady, aby rodině okamžitě vydaly Navalného tělo, které se nyní nachází ve městě Salechard. Dlouhé hodiny přitom ani nevěděla, kde se jeho ostatky nachází. V márnici, kam ji z vězení poslali, se dozvěděla, že tělo Navalného u nich není.

Deník Novaja Gazeta předtím podle agentury Reuters uvedl, že do vězeňské kolonie v sobotu Ljudmila Navalná zamířila spolu s právníkem Navalného.

Později mluvčí uvedla, že vyšetřovatelé sdělili, že tělo nebude příbuzným vydáno, dokud neskončí vyšetřování. Igor Ždanov, další z Navalného spolupracovníků, napsal, že Ljudmile Navalné po příjezdu do trestanecké kolonie řekli, že příčinou smrti jejího syna byl „syndrom náhlého úmrtí“.

Podle mluvčí Navalného úřady zakrývají stopy vraždy. „Každý by měl pochopit, že to byl Vladimir Putin, kdo osobně nařídil zabití Alexeje Navalného,“ uvedla Jarmyšová. Ruský prezident ohledně smrti Navalného zatím stále mlčí.

Navalného manželka Julija Navalná i jeho spolupracovníci v pátek uváděli, že zprávu o úmrtí nejsou schopni potvrdit, ani vyvrátit. Podle Ljudmily Navalné byl její syn při poslední návštěvě tento týden zdravý a v dobré náladě.

Trestanecká kolonie IK-3, známá též pod názvem Poljarnyj volk, leží asi šedesát kilometrů za polárním kruhem poblíž města Salechard. Je pokládána za jednu z nejdrsnějších věznic v Rusku.

Skupina velkých světových ekonomik G7 vyjádřila pobouření nad Navalného smrtí a vyzvala Rusko, aby ji plně objasnilo. Uvádí to agentura Reuters po setkání ministrů zahraničí sedmi bohatých zemí na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Navalného označili ministři G7 za člověka neprávem odsouzeného za politickou aktivitu a boj proti korupci.

Odklízení pietních míst a největší zatýkání od protestů proti mobilizaci

Spontánní pietní místa začala po oznámení Navalného smrti vznikat v řadě ruských měst, obvykle u památníků obětem politických represí, kam lidé na počest Navalného nosili květiny. Policisté od pomníků květiny a další předměty přes noc na sobotu odklidili, lidé ale během dne přinášeli další. Někde policie přístup na pietní místa zablokovala. Podle agentury AFP se u některých pietních míst tvořily fronty, a to navzdory postoji úřadů, které varovaly před pořádáním jakýchkoliv „nepovolených demonstrací“.

Úřady tak čekají na jakýkoli náznak protestu, aby mohly zakročit. Policie, jak potvrdila organizace OVD info, pozatýkala ve třicítce ruských měst téměř 360 lidí. Podle odhadů se pietních akcí zúčastnilo na deset tisíc lidí.

„Dával nám naději, že nespravedlnost jednou skončí,“ řekl agentuře AFP čtyřicetiletý řidič Alexandr u Zdi nářků na Sacharovově třídě v Moskvě, který přinesl podobiznu Navalného. „Zpráva o jeho smrti mě šokovala. Ale nesmíme zoufat. Chci věřit tomu, že nespravedlnost bude jednoho dne poražena,“ dodal.

„Nejsem stoupenkyní Navalného. Ale chtěla jsem vzdát tomuto politickému vězni hold. A být s lidmi, kteří sdílejí mé názory,“ řekla 45letá lékařka Jelena u ‚soloveckého kamene‘ v Moskvě. „Necítím smutek, ale nenávist k těm, kteří ho zabili,“ dodala.

Podle agentury Reuters je zatýkání největší od září 2022, kdy při protestech proti částečné mobilizaci, kterou v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu nařídil Vladimir Putin, bylo zadrženo více než třináct set osob.

4 minuty
Zprávy: Vzpomínky na Navalného
Zdroj: ČT24

Ruská média úmrtí nevěnují pozornost

Je logické, že jsou ruští příznivci Navalného zatýkáni, myslí si Jaroslav Šimov z Rádia Svobodná Evropa. Nepřekvapilo ho ani to, že se jich sešlo dost málo. „V Rusku jsou lidé, kteří jsou naladěni proti Putinovu režimu, ale vzhledem k jeho represivní povaze je jich poměrně malá část ochotna riskovat,“ vysvětluje.

Reakce režimu na Navalného smrt podle něj byla vrcholně cynická. Politické osobnosti se o něm vždy vyjadřovaly s pohrdáním, Putin dokonce nevyslovoval jeho jméno, zmínil Šimov.

Ruská státní média nevěnují Navalného smrti velkou pozornost. Prvnímu kanálu a kanálu Rossija-1, které patří v Rusku k nejsledovanějším televizím, trvalo v pátek téměř 45 minut až hodinu, než zprávu zařadily do vysílání, uvedl zpravodajský server BBC News.

Ve zprávách ruských televizních kanálů nezaznělo, kdo Alexej Navalnyj byl ani proč byl ve vězení. Jeden z kanálů ani neuvedl jeho celé jméno a hovořil o něm jen jako o Navalném, ačkoli zároveň diváky ujistil, že úmrtí dotyčného bude podrobně prošetřeno.

Na sociálních sítích je ale situace odlišná. Informace o náhlé smrti 47letého opozičního politika zaplavily síť X, kde byla tato událost nejdiskutovanějším tématem, i síť Telegram. Také tam patřily příspěvky o Navalném mezi ty, které zaznamenaly nejvíce zhlédnutí. Během několika hodin některé z nich viděly statisíce lidí.

Sedmačtyřicetiletý kritik vůdce Vladimira Putina byl ve vězení od roku 2021. Za tu dobu se potýkal s bolestmi zad a nohou, nemocemi, kvůli zásahům dozorců nemohl spát, držel několik týdnů hladovku a často byl na samotce, kam byl podle své mluvčí naposledy poslán před dvěma dny. Jen několik měsíců před nástupem do vězení v roce 2021 byl politik otráven, z čehož vinil Putina a ruskou tajnou službu FSB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 39 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...