Prezident Petr Pavel na návštěvě pražského magistrátu řešil se zástupci vedení hlavního města a jeho částí zejména kapacity ve školství, dotkli se i dopravy či bydlení. Stát by podle prezidenta mohl využít část peněz z plánované půjčky od Evropské unie na posílení školských kapacit v metropoli. Prezidentský pár se v úterý zúčastnil také shromáždění k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě.
Pavel diskutoval se zástupci Prahy o nedostatečných kapacitách ve školách
„Školský systém musí nabízet rovné vzdělání pro všechny. Ve společnosti přetrvává netolerance k odlišnosti,“ prohlásil Pavel. Zároveň dodal, že vláda by podle něj mohla využít část peněz z plánované půjčky od Evropské komise na posilování kapacit škol v regionech, kde se očekává další růst počtu dětí, jako je právě Praha a Středočeský kraj. Vláda v polovině června schválila aktualizaci Národního plánu obnovy včetně půjčky od Evropské komise, která má činit zhruba 137 miliard korun.
Podle hlavy státu z návštěv krajů vyplývá provázanost jednotlivých problémů a potřeba větší koordinace. „Prezident nemá příliš výkonných pravomocí, ale má možnost této průřezové koordinace,“ řekl. Dodal, že chce propojovat lidi, kteří budou moci přijít s řešeními problémů.
Debata byla pro média přístupná jenom v prvních pěti minutách. Pavel v jejím úvodu uvedl, že cesty do krajů dělá proto, aby se dozvěděl co nejvíce o místních problémech a specifikách daných regionů. Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) pak v úvodním slově řekl, že se ve své funkci snaží o co největší spolupráci s městskými částmi. „Podobně se snažím i o úzké kontakty s vládou, kde je stejný koaliční půdorys. Přítomností pana prezidenta se tato vertikální linie spolupráce ještě prodlužuje. Obrazně řečeno, nyní se táhne od té nejmenší pražské části až na Hrad,“ poznamenal Svoboda.
Stát by měl městu přispět na velké stavby
Primátorův náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že otevřel otázku zvýšení pravomocí samospráv. „Apeloval jsem na to, aby státní správa vnímala samosprávy více jako partnery pro řešení věcí, které trápí naši zemi,“ řekl s tím, že na některých ministerstvech bohužel stále přetrvává spíše paternalistický postoj k obcím. Hřib také v debatě upozornil, že stát by měl městu přispět na velké stavby, jako je metro D nebo vnitřní okruh. „Ale vyzdvihl jsem i dobrou komunikaci s ministerstvem dopravy, které nyní pracuje na dokončení svých klíčových projektů v hlavním městě a okolí,“ doplnil náměstek.
Prezident s manželkou Evou dorazili krátce po jedenácté dopoledne do rezidence pražského primátora na Mariánském náměstí, následně s Bohuslavem Svobodou a dalšími členy pražské rady poobědvali. Poté následovala schůzka k problematice školství a debata s vedením Prahy a jejích městských částí. Kvůli prezidentově návštěvě byla uzavřena budova Nové radnice na Mariánském náměstí, která je jinak volně přístupná veřejnosti.
Uctění obětí komunismu
Ráno Pavel navštívil Základní školu Cimburkova na Žižkově a zúčastnil se pietního shromáždění k uctění památky obětí komunismu na Újezdě. Při setkání u pomníku řekl, že zločiny komunismu navždy zůstanou temným obdobím československých dějin. Bojovníky proti komunismu by podle něj veřejnost neměla vnímat pouze jako oběti, ale spíše jako hrdiny, jako osobnosti schopné vykonat něco mimořádného pro ostatní za cenu vysokého rizika pro sebe i své rodiny. Díky těmto lidem máme možnost poznat význam slova svoboda a také si uvědomit její cenu, uvedl.
„Sám jsem patřil k lidem, kteří v poslední fázi komunistického režimu 80. let nedokázali prohlédnout jeho zločinnou podstatu. Vzhledem k tomu, v jakém prostředí jsem byl vychováván a do jakých škol jsem chodil, jsem si tehdy ani nedokázal představit jinou alternativu politické moci. Systémová selhání režimu jsem považoval za chyby jednotlivců. Akceptoval jsem je jako danou věc a jako něco, s čím se dá žít,“ připomněl Pavel své předlistopadové členství v komunistické straně.
„S koncem totalitního režimu a příchodem svobody, s vlastními novými zkušenostmi a doplněným vzděláním a také s rozhledem, který jsem v průběhu života získal, tohoto období mé nevědomosti mohu pouze litovat. Zároveň se to ale nebojím přiznat a to jediné, co jsem s tím mohl udělat, je poučit se z toho,“ pokračoval před shromážděnými pozůstalými, politickými vězni a dalšími pamětníky poté, co se s manželkou Evou a zástupci Senátu, sněmovny a pražského magistrátu poklonili památce obětí. Řekl, že si o to víc váží všech těch, kteří již před pádem komunismu dokázali mít k totalitnímu režimu jasný postoj a odvahu se mu postavit.
Pavel, který pochází z vojenské rodiny, si přihlášku do komunistické strany podal v posledním ročníku studia na Vysoké vojenské škole pozemního vojska. Členem strany se stal po dvouleté čekací lhůtě v roce 1985. KSČ opustil po listopadu 1989. Vstup do strany později vysvětloval tak, že jej vnímal jako nezbytnou součást služby v armádě. „Díky reflexi vlastní minulosti si uvědomuji, jak snadné je pro člověka podcenit absenci svobody, zvlášť když je její ztráta maskována často lákavými hodnotami jistoty a stability,“ zmínil v úterním projevu.
Prezident také upozornil na to, že svoboda není samozřejmá, její trvání také ne a že ztracená svoboda se obtížně získává zpět. Varoval před signály autoritářství ve veřejném prostoru a vyzval lidi, aby k nim nebyli lhostejní. Z historie podle něj plyne i poučení, že je nutné pracovat na rozvoji kritického myšlení. „I za cenu toho, že povede k závěrům, které nám nebudou úplně příjemné,“ podotkl.
Ve středu bude prezidentův program pokračovat v městském Institutu plánování a rozvoje, dále hlava státu navštíví staveniště budované linky metra D a neziskovou organizaci Jahoda, která se zaměřuje na práci s dětmi a mládeží.
Pavel už absolvoval návštěvy Moravskoslezského kraje, Libereckého kraje a Kraje Vysočina. Ještě před ujmutím se prezidentského úřadu vyrazil do Ústeckého a Karlovarského kraje. Pavlův předchůdce ve funkci Miloš Zeman také zejména v době svého prvního mandátu vyjížděl do krajů, na oficiální návštěvě Prahy však nikdy nebyl.