V malé pevnosti Terezín se v neděli konal pietní akt k uctění obětí nacistické perzekuce. Hlavní projev přednesl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Řekl, že lživá obvinění nejvyšších ruských představitelů vůči Ukrajině se čím dál víc podobají nacistické propagandě před osmdesáti lety. Dále se akce účastnil premiér Petr Fiala (ODS) nebo předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Nacisté převezli do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy, podle odhadů zde zemřelo 35 tisíc z nich.
Válka na Ukrajině podle Vystrčila ukazuje, jak je důležité nebýt lhostejný k vlastní minulosti. „Nacházíme se v místě, doufám, že bývalého zla, ponížení a nenávisti, v místě, které se stalo svým válečným příběhem, symbolem a mementem. Také se ale nacházíme v místě, které dnes varuje, připomíná a vyzývá,“ uvedl předseda Senátu.
Zdůraznil, že je nutné znovu varovat a připomínat fakta a skutečnost, a to zvláště v současné době, kdy se podle něj znovu lži, navíc často umocněné předsudky a spikleneckými teoriemi, stávají nebezpečnou válečnou zbraní.
Na závěr projevu v Terezíně vyzval Vystrčil k pokračování v podpoře Ukrajiny. „Prosím, vytrvejme v podpoře Ukrajině a Ukrajincům, která Česku vrací sebevědomí, perspektivu a mezinárodní autoritu,“ vyzval.
Bez představitelů Ruska a Běloruska
Kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajině letos ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek nepozval představitele Ruska a Běloruska. Rozhodnutí nepozvat je bylo podle Roubínka těžké, neboť většinu republiky osvobodila od nacistické okupace Rudá armáda.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 tisíc lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
Pamětnice myslí na utrpení Ukrajiny
S projevem vystoupila na pietním aktu také někdejší vězenkyně terezínského ghetta Hana Sternlichtová. Kromě vzpomínek na své dětství mluvila i o době, kterou strávila v ghettu nebo v koncentračních táborech. V proslovu vzpomněla také na ruskou invazi na Ukrajině. „Dnes obzvlášť myslím na utrpení nešťastných lidí na Ukrajině a přeji si, aby ruský agresor byl poražen, vyhnán a v zemi opět zavládl mír,“ uvedla.
Pamětnice novinářům řekla, že je pro ni dnešní den důležitý. „Je to vzpomínka na jedné straně smutná a na jedné straně já žiju a stojím tu před vámi. Raději vzpomínám na hezčí chvilky a musím říct, že těch bylo víc,“ sdělila Sternlichtová.
Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Popravených 51 mladých lidí symbolicky svou přítomností připomnělo 51 studentů z gymnázia v Uherském Hradišti. Jejich učitelka, Miroslava Poláková, která tradici v roce 2014 zavedla, ve svém projevu směrem ke svým studentům řekla, že od poslední popravy uběhlo 77 let a opět se střílí. „Všichni nyní čekáme na jasnou odpověď. Kam až může člověk dojít, má-li jasný cíl,“ řekla. Člověk podle ní musí vědět, na které straně je síla pravdy a „51 popravených to vědělo, otázkou je, jestli to věděli jejich vrazi“.
Uctít památku svého otce, jednoho ze zastřelených odbojářů, přišel Ladislav Kulhánek. „Zatkli ho v lednu roku 1945 a 3. dubna ho sem přivezli z věznice Pankrác jako odbojáře. Tady byl měsíc a pak ho popravili. Dostal se sem jako bojovník nebo odbojář z války,“ uvedl pamětník. Jeho otec mimo jiné podporoval zajatce, kteří utekli, a parašutisty. Podle něj tehdy stejně jako dnes bylo málo lidí, kteří měli odvahu.
