Lidstvo se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nepoučilo z první ani z druhé světové války. Na světě je stále dost těch, kteří ve své touze po moci a chuti ovládat jiné rozpoutávají konflikty, v nichž umírají nevinní lidé i lidé v uniformách, řekla u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu připomněli zástupci armády, politici i veřejnost. Veterány uctili lidé i na Moravském náměstí v Brně.
Lidstvo se ze světových válek nepoučilo, řekla Černochová ke dni veteránů
Černochová po slavnostním nástupu společně s náčelníkem generálního štábu české armády Karlem Řehkou předala několika vojákům vyznamenání. Kříž obrany státu ministryně obrany ČR dostal bývalý velitel druhého praporu mise UNPROFOR Vladimír Braun. Prapor na mírové misi v bývalé Jugoslávii vedl mezi dubnem 1993 a dubnem 1994. Černochová ocenila Braunovo osobní nasazení, má podle ní výrazný podíl na úspěchu českého praporu v operaci UNPROFOR i na úspěchu mise československé protichemické jednotky v Perském zálivu.
Dalších deset vojáků převzalo medaile Za službu v aktivní záloze druhého stupně. Stužku medaile Za službu v ozbrojených silách ČR prvního stupně obdržel náčelník prezidentské Vojenské kanceláře Radek Hasala.
Čeští vojáci dnes podle Řehky nasazují životy za stejné hodnoty jako v minulosti. „Tyto hodnoty, jako jsou svoboda, bezpečí, demokracie, nezávislost, nejsou samozřejmé, nejsou zadarmo a nemusí trvat věčně,“ poznamenal. „Myslím, že je důležité, aby ti lidé věděli, že i když jdou do těch největších nebezpečí a rizik, tak na to nikdy nebudou sami,“ nechal se slyšet Řehka.
Události: Česko si připomíná den válečných veteránů (zdroj: ČT24)
V Česku je přes 16 tisíc novodobých veteránů
Černochová připomněla, že už žijí jen desítky těch, kteří bojovali ve druhé světové válce. „Zároveň ale každým dnem přibývá novodobých válečných veteránů, účastníků zahraničních operací, které mají za cíl udržení míru a stability v dnešním světě,“ podotkla. Mnozí z těchto vojáků se podle ní z nasazení vrátili s trvalými následky, ať už zdravotními, či psychickými. „A proto je naší povinností, abychom jim na oplátku za jejich službu pomohli vždy, když to budou potřebovat,“ apeluje. Resort proto podle ní intenzivně pracuje na zdokonalení systému péče o veterány.
V Česku bylo k polovině října podle ministerstva obrany 16 884 novodobých válečných veteránů, z toho přes tisíc žen. Veteránů druhé světové války bylo 62, téměř polovina z nich jsou ženy. Péči o všechny typy veteránů se věnuje Agentura pro podporu válečných veteránů. Od začátku letošního roku začali v krajích působit její terénní pracovníci, kteří mají vojenským navrátilcům a jejich rodinám pomoci s řešením praktických problémů.
Lidé na pietních akcích vzpomínají na válečné veterány po celém Česku. Večer se dočervena rozsvítí budova Českého rozhlasu, chrám svatého Cyrila a Metoděje nebo pražská Žižkovská věž. Černochová s Řehkou v pondělí odpoledne vystoupili také na náměstí Míru v Praze na desátém ročníku oslavy Dne válečných veteránů. Lidé si zde celý den mohli prohlédnout armádní techniku či umístit křížek na památku padlých v takzvaném křížovém háji. Ministryně zde v projevu připomněla, že ve válečných konfliktech i mírových operacích nepůsobí v zahraničních misích jen příslušníci armády, ale také bezpečnostních sborů. „Myslím, že bychom i dneska měli vzpomenout jejich odkazu, jejich hrdinství,“ řekla.
Řada akcí se konala po celé zemi už o víkendu, válečným veteránům byly věnovány například také zápasy první a druhé fotbalové ligy.
Sbírky pro válečné veterány
Také na Moravském náměstí v Brně dopoledne desítky lidí uctily válečné veterány. Účastníci symbolicky „zasadili“ květy máku do travnatého políčka, které bude u sochy Jošta do 12. listopadu. V Den válečných veteránů vyslechli i krátké proslovy a recitaci básně Na polích flanderských. Pietní akci pořádal Institut paměti národa.
Česká armáda ztratila od roku 1990 na zahraničních misích 30 vojáků, řekl zúčastněným vojenský historik z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa. „Jsme tu, abychom si připomněli veterány a padlé z minulosti i ze současnosti. Řada z nich nese hluboké tělesné i duševní rány,“ doplnil. Za mír a prosperitu podle něj český národ vděčí z velké části právě veteránům.
Sázení vlčích máků, symbolu rozšířeného zejména v západní Evropě, je spojené také s peněžní sbírkou na pomoc veteránům. „V našem pojetí nejde jen o veterány válečných konfliktů, ale také o veterány třetího odboje a obecně bojovníky za svobodu, byť by nenosili uniformu. Výtěžek ze sbírky používáme na zaznamenávání příběhů pamětníků a na přímou pomoc jim určenou,“ přiblížila koordinátorka sbírky Marta Todorovová.
Sbírka potrvá až do konce listopadu a lidé mohou přispět on-line nebo zakoupením některého z předmětů se symbolem makového květu v kavárnách, knihovnách, obchodech, muzeích, informačních centrech nebo na úřadech po celé republice.
„Předchozí režim připouštěl pouze osvobození Rudou armádou. Kolegové v organizaci Post Bellum si však v roce 2014 uvědomili, že v naší kolektivní paměti jsou přece jen hrdinové ze západních front poněkud potlačeni. A rozhodli se prostřednictvím sbírky tuto situaci změnit,“ popsal ředitel Institutu paměti národa Brno David Butula. Podle něj sbírka za deset let v Česku zásadně přispěla k důležitosti vnímání dne veteránů.
Datum 11. listopadu odkazuje na konec první světové války. V západní Evropě si lidé v tento den veterány a padlé připomínají už od roku 1919.
90′ ČT24: Den válečných veteránů (zdroj: ČT24)