Sibiř se může stát obyvatelnou, způsobí to klimatická změna, předvídá studie

Na konci 21. století by se mohly stát obyvatelnými rozsáhlé oblasti v asijské části Sibiře, popisuje nejnovější výzkum ruských a amerických vědců. V zimě se může tato oblast oteplit až o deset stupňů Celsia.

Oblast o rozloze 13 milionů čtverečních kilometrů od Uralu až k Tichému oceánu tvoří 77 procent území Ruské federace. Ale na tomto rozsáhlém území žije pouze čtvrtina obyvatel Ruska, většina je navíc koncentrovaná na jihu. Sever je i s moderními technologiemi člověkem stále v podstatě neobyvatelný. To se ale může v blízké budoucnosti změnit, ukazuje studie vědců z Federálního výzkumného centra v Krasnojarsku a Národního leteckého institutu ve Spojených státech.

„Lidské migrace v minulosti byly spojené s klimatickými změnami. Jak si civilizace vyvíjely technologie, které jim umožňovaly se adaptovat, lidé se stávali stále méně závislými na životním prostředí, zejména, co se týká klimatu,“ uvedla vedoucí výzkumu Elena Parfenovová.

„Chtěli jsme vědět, jestli povedou budoucí změny k tomu, že by se méně obyvatelná místa asijské části Ruska mohla stát obyvatelnějšími pro člověka,“ vysvětluje vědkyně.

Vědci pro svou analýzu využili kombinace několika modelů s různými scénáři budoucího vývoje klimatu. Výsledky jsou velmi výrazné – Sibiř se podle nich promění do konce století k nepoznání. „Zjistili jsme, že v zimě dojde ke zvýšení teplot o 3,4 – 9,1 stupňů Celsia, v létě o 1,9 – 5,7 stupňů Celsia. Také dojde ke zvýšení srážek z 60 milimetrů na 140 milimetrů,“ popisuje profesorka Parfenovová.

Sibiř teplejší o téměř deset stupňů

Podle simulací se zdá, že v klimaticky nejvíce extrémním scénáři (který je ale nejvíce pravděpodobný) bude mít asijské Rusko kolem roku 2080 mírnější klima, s menším množstvím permafrostu – bude pokrývat jen 40 procent země, zatímco dnes je to asi 65 procent území. Ale i pokud dojde k „optimistickému scénáři“ a podaří se výrazně omezit emise oxidu uhličitého, pak by se měly podmínky pro život lidí zlepšit nejméně na 15 procentech této plochy.

„Asijské Rusko je v současnosti extrémně chladné. V budoucnosti, při změně klimatu se zdejší podmínky stanou pro tamní obyvatelstvo, co se týká potravinové bezpečnosti, více výhodnými,“ dodává vědkyně.

Vědci současně zdůraznili, že tato území disponují v aktuální době jen velmi špatnou infrastrukturou – aby zde mohl probíhat nějaký pozitivní vývoj, bude zapotřebí investic na její vylepšení. A tyto změny by podle nich měly začít co nejdříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 11 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 13 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 17 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 19 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...