Přesně před 40 lety, 2. dubna 1979, došlo v tehdejším Sovětském svazu k takzvanému sverdlovskému incidentu přezdívanému také biologický Černobyl. Z vojenské laboratoře, kde se vyvíjely biologické zbraně, uniklo do okolí několik kilogramů antraxových spór. Roky pak sovětské úřady tvrdily, že propuknutí epidemie antraxu v oblasti bylo způsobeno nakaženým masem, které lidé snědli. Kolik lidí v důsledku nehody zemřelo, se přesně neví. Oficiálně se mluví o 66 mrtvých.
Od smrtícího úniku antraxu na Urale uplynulo 40 let. Sověti „biologický Černobyl“ roky tajili
Studio 6 s odbornicí Zuzanou Kročovou o antraxu jako biologické zbrani (zdroj: ČT24)
Celý incident se odehrál na Urale ve městě Sverdlovsk (dnešním Jekatěrinburgu) v takzvaném Táboře 19, kde probíhal vojenský výzkum.
„Stalo se to v zařízení, které sloužilo k výrobě biologických zbraní v tehdejším Sovětském svazu. Jeden z techniků klimatizace v sušičce antraxových spór odstranil hepa fitr, který kromě vzduchu nepropouští ven nic. Tuto informaci předal veliteli, ale velitel ji nezaznamenal do provozní knihy, takže noční směna zahájila běžný provoz. Kvůli uvolněné ventilaci se do okolí dostalo několik kilogramů antraxových spór,“ přibližuje vznik katastrofy vedoucí katedry molekulární patologie a biologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Zuzana Kročová.
Obětí mohly být miliony
Informace o počtu obětí se různí. Nějčastěji se ale hovoří o 60 až 70 mrtvých a dalších desítkách nakažených. Podle Kročové většímu neštěstí zabránil směr větru, který tehdy vanul od města. „Pokud by vanul v opačném směru, obětí mohly být podle odhadů miliony,“ upozornila Kročová. Místní zdravotnické organizace ve Sverdlovsku reagovaly na vzrůstající počet obětí okamžitým očkováním. Vakcíny ale byly velmi silné, a proto nevhodné pro malé děti, starší lidi a pro těhotné ženy.
Historky o tom, co se stalo, se začaly šířit na Západě krátce po propuknutí epidemie. Teprve v roce 1991 ale Boris Jelcin, který byl tehdy šéfem dotčené oblasti, přiznal, že příčinou byl vojenský výzkum. KGB mezitím zničila většinu původních lékařských záznamů.
Antrax
Antrax je infekce způsobená bakterií Bacillus anthracis a je přenášena hlavně skotem, v Africe třeba i nosorožci. Průběh onemocnění je rychlý a projevuje se zpočátku jako chřipka. Nejhorší průběh a největší úmrtnost má plicní forma nákazy. U střevní formy – po požití nakaženého masa – je úmrtnost okolo 25 až 40 procent. Nejnižší úmrtnost je u formy kožní, kterou lze snadno identifikovat, protože se na těle tvoří nekrotické černé tkáně, upozornila Kročová.
Antrax podle ní patří mezi šest nejnebezpečnějších biologických zbraní. „Bakterie dokáže přežít velmi extrémní podmínky, var, vysoké teploty nebo formaldehyd. Je aktivní po velmi dlouhou dobu,“ podotkla. Onemocnění se vyskytuje hlavně v pasteveckých oblastech střední a Jižní Ameriky, Afriky a Asie. V Evropě bylo díky velmi účinnému očkování zvířat vymýceno. „Jen v jihovýchodní části Evropy se objeví ojedinělé případy nákazy ročně,“ uvedla odbornice z Univerzity obrany.
Kromě incidentu v dnešním Jekatěrinburgu byl historicky antrax prokazatelně použitý jako biologická zbraň i během druhé světové války. „Použili jej Japonci na okupovaném území Číny v Mandžusku,“ připomněla Kročová. V průběhu podzimu 2001 Spojené státy zase řešily kauzu rozesílání dopisů s antraxem. Vývoj i výroba biologických zbraní je od podpisu příslušné úmluvy v roce 1972 zakázaná.