V ruském Orsku se protrhla regulační hráz. Voda zaplavila mnoho domů

Více než 4400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura TASS. Protržení hráze předcházelo několik dní záplav v celé oblasti, v souvislosti s tím tam ve čtvrtek vyhlásili stav nouze.

Hladina řeky v oblasti Orsku dosahuje 9,6 metru. Nejvyšší povolená hranice je přitom 5,5 metru. Podle odborníků citovaných agenturou TASS se podobné záplavy v regionu objevují jednou za sto let.

Přes 1100 lidí, včetně 331 dětí, se z Orsku muselo evakuovat, v celé oblasti je evakuovaných více než 4300. K evakuacím, které stále pokračují, jsou využívány plovoucí transportéry, které pojmou až padesát osob najednou, i menší motorové a nafukovací čluny. Na místě jsou zřejmě stovky záchranářů.

Ruské úřady v sobotu informovaly o nálezu tří mrtvých, dvou na ulici a jednoho v domě, přičemž poslední zmíněný měl v pátek večer odmítnout evakuaci. Odpoledne ale TASS psal jen o dvou tělech nalezených v domech. Příčinou smrti těchto dvou lidí navíc podle úřadů nebylo utonutí.

Orsk leží na řece Ural po proudu od Iriklinské přehrady, ze které musely po prudkém zdvižení hladiny úřady upustit rekordní množství vody, napsal ruskojazyčný server BBC. Část hráze sloužící k regulaci vody se protrhla ve Starém městě, tedy v části ležící na asijském břehu Uralu.

Kulminace se teprve čeká

Hladina vody se podle úřadů v zaplavených oblastech od pátku zvýšila, přičemž kulminace se teprve čeká. Úřady se domnívají, že voda ustoupí nejdříve za týden a půl až dva týdny.

Na záběrech zveřejněných listem Kommersant je v ulicích Orsku nejméně půl metru vody, v některých oblastech jsou ale vidět jednopatrové domy zaplavené až po střechu.

V Orsku žije podle dostupných údajů zhruba 190 tisíc lidí. Město se nachází asi sto kilometrů jihovýchodně od jižního cípu pohoří Ural a protéká jím řeka Ural, která dělí aglomeraci na Nové město, nacházející se v Evropě, a Staré město, které je už v Asii. Asi patnáct kilometrů jižně od města je hraniční přechod s Kazachstánem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...