Hráz

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Protipovodňová opatření na řadě míst podle Povodí Moravy zafungovala. Například hráze přívalům vody buď odolaly nebo zmírnily následně způsobené škody. Stoleté vodě odolal Rapotín, Vykýřovice nebo Petrov nad Desnou. V Hanušovicích protipovodňová hráz vydržela, vody ale bylo víc, než mohla zadržet. Byla budována na stoletou povodeň, město ale zasáhla pětisetletá a proteklo tam stopadesátkrát více vody než obvykle. „Snížila škody, ale přišla tak obrovská vlna během patnácti minut a zlikvidovala nám dvě třetiny města,“ uvedl starosta Hanušovic Marek Kostka (nestr.).

Více než 4400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura TASS. Protržení hráze předcházelo několik dní záplav v celé oblasti, v souvislosti s tím tam ve čtvrtek vyhlásili stav nouze.

Hráz o výšce třípatrové budovy, kterou staví islandští dělnici, má ochránit důležitou elektrárnu a obydlí před možným tekoucím magmatem poblíž hlavního města Rejkjavík. Podle odborníků má být šest sopečných systémů pod jihozápadním poloostrovem Reykjanes aktivní až tři staletí. Systémy sahají až k hlavnímu městu, které před třemi lety zažilo pět erupcí. Na poloostrově žije třicet tisíc obyvatel.

Kvůli narušení hráze rybníka Řibřid muselo opustit domovy asi padesát obyvatel části městysu Mrákotín na Jihlavsku, které stojí poblíž. Voda dopoledne narušila hráz. Hasiči ji zpevnili s pomocí téměř tří set tun kamení. Lidé se tak mohou vrátit do svých domovů, informovala před 16. hodinou mluvčí krajských hasičů Petra Musilová. Situaci předtím ještě posoudil odborník na bezpečnost vodních děl. Ohrožených bylo asi dvacet domů, řekl starosta Mrákotína Miroslav Požár (SNK městyse Mrákotín). Situaci dopoledne označil za vážnou.

Vodní nádrž Baška na Frýdecko-Místecku je už skoro rok bez vody. Loni na podzim tam vodohospodáři přehradu vypustili a na jaře měli začít s opravami hráze, jenže nakonec začali až letos na podzim. Vypuštění přehrady má velký dopad na podnikatele v okolí. Majitelé restaurací nebo kempu si stěžují na to, že se chybějící voda výrazně podepsala na jejich tržbách. Baška, která má rozlohu asi 33 hektarů, je nejmenší přehradou na povodí Odry.

Jihočeský zámek Červená Lhota, který za normálních okolností stojí uprostřed vodní plochy, bude úplně bez vody. Blíží se totiž oprava hráze, která je už tři roky v havarijním stavu. Už nyní je proto v zámeckém rybníku jen minimum vody, turisté si tak nemohou užít vyjížďku na loďkách. Práce by chtěl Národní památkový ústav (NPÚ) zahájit v letošním roce.

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.

V Táboře začala uzavírka hráze nádrže Jordán. Auta po ní neprojedou do listopadu. Město tam obnoví téměř sto let starou lávku za víc než sto milionů korun. Jde o největší plánovanou investici města pro letošní rok.

Počátkem devadesátých let československá média často informovala o sporech Československa s Maďarskem. Státy se již léta přely o rozsah a rychlost dostavby společně budované přehrady na Dunaji, takzvaného vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Reportáž rekapituluje historii stavby i sporů o ni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Na Orlické přehradě začala výstavba doplňkového bezpečnostního přelivu, který sníží zatížení vodního díla při extrémních povodních. Práce potrvají do roku 2026 a vyžádají si 1,78 miliardy korun. Jde o největší vodohospodářskou stavbu současnosti.

Na druhém stupni povodňové aktivity jsou čtyři řeky na západě a severovýchodě Čech. Na několika dalších místech platí první stupeň. Hladiny se zvedly po čtvrtečních prudkých bouřkách, nejvážnější situace nastala na východě Plzeňského kraje na tocích v povodí Úslavy a Klabavy. Na Úslavě v Koterově platil ještě v pátek odpoledne nejvyšší, tedy třetí stupeň povodňové aktivity. Kvůli rozlití řeky Trnavy museli v Křelovicích na Pelhřimovsku hasiči evakuovat dětský tábor. Voda z protržené hráze zaplavila pietní místo Ležáky.

Vodohospodáři snížili hladinu Bečvy na jezu v Hranicích. Umožní to dokončit jeho rozšiřování. Dělníci také budou moci založit nové protipovodňové zdi a hráze nedaleko centra města. Práce na jezu skončí letos v listopadu. Hranice by pak měly odolat průtoku 700 kubíků za vteřinu.

Na jihočeském renesančním zámku Červená Lhota znovu protéká hráz rybníka, kterou už památkáři jednou opravili. Rybník je napuštěný, možná ho ale budou muset znovu vypustit. Voda z hráze teď protéká řečištěm někdejšího potoka. O další opravě se rozhodne v příštích dnech, řekl kastelán Tomáš Horyna. Může se stát, že turisté uvidí zámek třetí sezonu po sobě bez vody a možnosti půjčit si lodičku.

Bobří hráze komplikují lidem život, ti je proto někdy i ničí. Šumavské obce s těmito zvířaty bojují dlouhodobě. Kvůli hrázím a zvednuté hladině mají zničené turistické stezky. Teď žádají správu národního parku o možnost bobří hráze posouvat. Podle ochranářů ale zvířaty vytvořené tůně čistí vodu a brání splavování orné půdy.

Řeka Mekong je životodárnou silou pro víc než šedesát milionů lidí žijících v jejím povodí. O největší tok jihovýchodní Asie se čím dál víc zajímá Čína, která s ním má obchodní plány. Na řece staví hráze, které však podle obyvatel na dolním toku nenávratně mění tamní ekosystém.

Indonésie plánuje vytvořit v zálivu obří zeď, která uchrání potápějící se část Jakarty. Odborníci spočítali, že zhruba za třicet let by jedna třetina města mohla být pod hladinou moře. Někteří obyvatelé se ale bojí, že projekt za 42 miliard dolarů (963 miliard korun) je místo záchrany uvede do existenčních problémů.