V Česku se bude moci příští rok vycvičit až čtyři tisíce ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas ve čtvrtek stvrdil Senát. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Horní komora podle očekávání schválila i sankční zákon proti cizincům za závažná protiprávní jednání.
Senát souhlasí s výcvikem ukrajinských vojáků v Česku
Výcvik ukrajinských vojáků v Česku se uskuteční podle dřívějších informací v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.
Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi EU, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.
Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, podotkla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran.
Kovářová a Zwyrtek Hamplová byly proti
Souhlas vyslovilo 67 ze 70 přítomných senátorů. Proti výcviku se vyslovila senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (nez), která vyjádřila obavy z bezpečnosti českých občanů. Podle ní plán není přiměřený mezinárodnímu významu Česka a ohledu velmocí na české zájmy. „Nemáme peníze na takové velkorysé zapojení do válečného konfliktu,“ uvedla. Výcvik by se podle senátorky „mohl konat na území Ukrajiny, kde se neválčí“.
„Paní kolegyně Hamplová je hlásná trouba ruské propagandy,“ zareagoval na senátorčino vystoupení předseda klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska. Kdo upřednostňuje pohodlí a bezpečí a přehlíží ruské zločiny vůči ukrajinskému obyvatelstvu, je podle Lásky zbabělec. Za hnusnou a sprostou lež označil senátor tvrzení, že se neválčí na celém území Ukrajiny, přičemž poukázal na ruské raketové útoky. Podle Černochové senátorka požadavkem na výcvik na ukrajinském území chce, aby se Česko jako členská země NATO zapojila do války na Ukrajině.
Senátorce Daniele Kovářové (nezávislá) chyběla ve vládních podkladech jasná formulace, jaký český národní zájem hájíme. Kovářová uvedla, že návrh nepodpoří, neboť nechce, aby v cizích zemích český voják mířil na domorodce. Kovářová a Zwyrtek Hamplová byly jedinými, kdo z horní parlamentní komory hlasovaly proti návrhu. Hlasování se zdržel lidovec Lumír Kantor.
Senátorku Zwyrtek Hamplovou odvezla během schůze horní komory záchranná služba do nemocnice. Podle odboru komunikace a vnějších vztahů Kanceláře Senátu se jí udělalo nevolno.
Senátoři podpořili národní sankce
Senát také podle očekávání schválil zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, jež porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.
Zákon, který podpořilo 53 z 65 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident. Normu kritizovala pouze senátorka Zwyrtek Hamplová, podle ní je nejednoznačná. Proti novele ale nehlasovala, stejně jako jedenáct dalších senátorů se hlasování zdržela.
O zařazení na sankční seznam bude podle předlohy rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze. Zákon umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU.
Další novely a hlasování
Senátoři do čela Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí zvolili jeho současného člena a někdejšího poslance za ODS Františka Siveru. Senát se na jeho nominaci shodl s Poslaneckou sněmovnou. Probíhala také volba členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. V první kole uspěli Jiří Mihola a Jiří Liška. V druhém kole zákonodárci podpořili kandidaturu Moniky MacDonagh-Pajerové.
Horní komora schválila, že příštího prezidenta budou moci v lednu volit i lidé, kteří v té době budou v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru.
Dále schválila novelu, která má zjednodušit zakládání obchodních korporací. Například pro zápis společnosti do obchodního rejstříku už nebude potřeba získat živnostenské oprávnění. K založení společnosti s ručením omezeným budou moci zakladatelé použít vzorové společenské smlouvy, které budou na webu ministerstva spravedlnosti.
V dalším hlasování senátoři rozhodli, že policie zřejmě dostane na převoz člověka podezřelého ze spáchání trestného činu ze zahraničí do České republiky lhůtu osmačtyřicet hodin od chvíle, kdy ho převezme od justičních orgánů cizího státu. Opatření by mělo zabránit neodůvodněným průtahům při transportu.
Senát se také věnoval novele vycházející z předpisů EU, jíž schválil. Uživatelé bytů by měli od ledna 2024 dostávat údaje o spotřebě tepla a teplé vody z dálkových odečtů měřičů a indikátorů alespoň jednou měsíčně. Původně měla začít fungovat již od příštího roku, ale poslanci při schvalování ve sněmovně povinnost informovat odložili o jeden rok. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tím nesouhlasil a varoval před rizikem pokuty ze strany EU. Senátoři schválili zákon jen těsně hlasy 38 senátorů; když zapotřebí jich bylo nejméně 37. Senát má schvalovat také pravidla volby prezidenta pro voliče v karanténě či izolaci kvůli koronaviru.
Senát sice v obecné rovině podporuje návrh evropské směrnice, která má sladit pravidla pro zabavování majetku souvisejícího s trestnou činností, ale ztotožnil se s negativním stanoviskem vlády vůči některým ustanovením návrhu. Jde například o nepřiměřené rozšiřování možností konfiskací v trestním řízení, pokud jde o majetek, u něhož dostatečně není prokázána jeho spojitost s konkrétním trestným činem.
Vydavatelé zřejmě získají silnější pozici vůči poskytovatelům informačních služeb na internetu při sjednávání poplatků za využívání článků. Změnu má přinést novela autorského zákona, jejíž přijetí ve čtvrtek horní komora umožnila.
Senátoři také rozhodli, že motoristé i firmy si budou moci rezervovat předem registrační značky na auta. Skončí také takzvané velké technické průkazy vozidel.
