Čeští vojáci by měli v následujících dvou letech působit na Slovensku, v Pobaltí, Iráku, Kuvajtu a nově i na západním Balkánu. Zahraniční mise armády odsouhlasila Poslanecká sněmovna, posoudit je musí ještě Senát. Naopak z afrického Mali armáda odchází. Poslanci v úterý také kývli na pobyt ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku.
Na Slovensku, v Litvě a v Lotyšsku, v rámci posílení východního křídla NATO, se už podle dřívějšího mandátu vystřídají řádově stovky příslušníků. V misi na Blízkém východě má pokračovat až dvacet poradců a instruktorů a do Kosova by mělo odjet v pololetí čtyřicet vojenských policistů, kteří se připojí k jednotce italských karabiniérů.
Češi naopak končí v západoafrickém Mali, s technikou a výzbrojí mají být zpátky v polovině prosince. Ústředím evropské mise v Mali je metropole Bamako, příslušníky ozbrojených sil cvičí již devět let. Politická i bezpečnostní situace v zemi se ale zhoršila.
„Často jsme měli problémy s komunikací s malijskou stranou. Trvalo poměrně dlouho, než jsme se s Malijci domluvili na nějakém dalším postupu,“ uvedl velitel výcvikové mise EUTM v Mali Radek Hasala. „Když jsme necvičili jednotky, tak jsme jim připravovali instruktory. Pořád nás vidí jako relevantního partnera, čili ten úkol se nám podařilo splnit,“ dodal.
Výcvik ukrajinských vojáků v Česku
V tuzemsku, ve výcvikovém prostoru Libavá, pak mají čeští vojáci cvičit příslušníky ukrajinských sil. Výcvik se bude týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí.
Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu konat pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až osm set ukrajinských vojáků.
Část opozice s tím však nesouhlasí. „Není v našem zájmu zapojovat se do konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Také nechceme, aby se na našem území cvičila vojska, která budou dále válčit a zabíjet na Ukrajině,“ okomentoval poslanec Radovan Vích (SPD).
„Naše vláda byla opakovaně vyzývána, ať tu pomoc rozšíří. Takže plníme to, k čemu jsme byli vyzváni,“ podotkla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Na výcviku se dohodly česká a ukrajinská vláda, ale v budoucnu by ho měla převzít Evropská unie – asi dvacítka zemí v čele s Polskem, které chtějí připravit až patnáct tisíc Ukrajinců. Evropská unie by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.
