Funkce odborných náměstků na ministerstvech od ledna zaniknou a zruší se i omezení v počtu náměstků členů vlády. Sněmovna totiž přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana. Opoziční poslanci novelu služebního zákona opět kritizovali, předseda SPD Tomio Okamura například hovořil o vzniku „trafik“ pro zástupce stran koalice. Dolní komora zároveň souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku.
Zeman ve zdůvodnění veta zapochyboval o tom, nakolik je novela v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy. Prezidentovo stanovisko nicméně dolní komora přehlasovala prostřednictvím všech 103 přítomných poslanců vládního tábora, potřeba bylo nejméně 101 hlasů.
Změny služebního zákona mají podle předkladatelů, předsedů klubů pětice koaličních stran, naopak prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem.
Předseda klubu ODS Marek Benda prohlásil, že profesionalizace a depolitizace má jít po úroveň vrchních ředitelů sekcí a náměstky si má přivádět nový ministr, s nímž mají také odcházet.
Sněmovní opozice i někteří koaliční senátoři ale mluvili podobně jako Zeman o politizaci státní služby. Další výtky směřovaly například k možnému zvýšení nákladů na státní správu.
Podle místopředsedy dolní komory Karla Havlíčka (ANO) nastane kvůli novele „tsunami novodobých politruků“. Podle Havlíčka budou mít všichni „kamarádi, kamarádky, milenci, milenky“ ideální příležitost nastoupit na vysněné pozice ministerských náměstků. „Problém je v tom, že symbolicky v době, kdy koalice říká, že se má šetřit, si sama užívá,“ doplnil.
Lídr SPD Okamura v projevu hovořil o „trafikách“ pro zástupce stran vládní koalice. „Fialova vládní pětikoalice si chce udělat nové politické trafiky za veřejné stovky milionů korun ročně pro představitele jejich politických stran,“ prohlásil.
Benda za předkladatele kontroval, že se po lednu nakonec ukáže, že počet náměstků bude mnohem nižší než za předchozích vlád. „Ne všechno musí být napsáno v zákoně,“ uvedl k počtu náměstků členů vlády. Státní správa je podle něho nyní „zabetonovaná“ lidmi, kteří do ní přišli za předchozích vlád premiérů Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Andreje Babiše (ANO).
Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, se stanou podle novely vrchní ředitelé sekcí. Zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je mandát stanoven na pět let proto, „aby přesahoval volební období jedné sněmovny a jeden politický život jedné konkrétní vlády“. Podle něj v minulosti často docházelo k tomu, že odborní náměstci byli vyměňováni na základě politické vůle.
Státní správa se navíc podle předlohy více otevře pro odborníky zvenčí. „Přicházíme se zásadními změnami. Otevíráme veřejnou státní správu odborníkům, příště to bude jen jednokolové výběrové řízení, do kterého se nemusí hlásit pouze lidé, kteří jsou po léta zabetonováni ve státní správě,“ vysvětlil Rakušan.
Zrychlení výběrových řízení na pozice ve státní službě chce koalice dosáhnout například zkrácením některých lhůt, elektronickou komunikací nebo rozšířením možností v omezení počtu uchazečů, kteří jsou přizváni na pohovor. Běžná úřednická místa se budou podle novely obsazovat ve zjednodušeném výběrovém řízení. Novela upravuje také služební studijní volno.
Ukrajinští vojáci v Česku
Sněmovna zároveň souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku a schválila vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Vládní návrh musí ještě posoudit senátoři. Schvalovat by jej měli ve čtvrtek.
Výcvik ukrajinských vojáků v Česku se uskuteční podle dřívějších informací z branného výboru v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu konat pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až osm set ukrajinských vojáků.
Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi Evropské unie, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.
Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, míní ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran. „Mimo jiné o tom, jak Rusové bojují a jaké mají slabé nebo silné stránky,“ popsala ministryně. Na dotaz Roberta Králíčka (ANO) ohledně bezpečnosti Černochová odpověděla, že vše bude kontrolovat Vojenské zpravodajství a na místě výcviku bude i Vojenská policie.
Záměr kritizovali řečníci z SPD. „Prioritou současné vlády je podpora Ukrajiny a Ukrajinců. Pokračování válečného konfliktu,“ uvedl poslanec zmíněného hnutí Radovan Vích.
Do unijní asistenční mise bude moci Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů. Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu.
Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by mohla tato mise působit i v dalších členských zemích. „Hlavní důraz bude kladen zejména na výcvik nových či mobilizovaných ukrajinských vojáků, obsluhu zbraňových systémů, zvládání plánovacích procesů, tedy všech činností nezbytných pro úspěšné vedení boje proti ruskému agresorovi,“ píše se v podkladu pro zákonodárce.
Sněmovna kývla schválením návrhu také na prodloužení české účasti v Iráku, kde by se v letech 2023 a 2024 mohlo do mise NATO zapojit až dvacet českých vojáků. V zemi působí i nyní. Novou misi představuje podle materiálu vyslání až čtyřiceti vojenských policistů do Kosova, kde budou od července příštího roku do konce roku 2024 působit v jednotce italských karabiniérů.
