Ukrajina provádí během války velkou změnu na samém vrcholu svého obranného aparátu. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění ministra obrany Oleksije Reznikova. Ještě tento týden by měl parlament do funkce schválit bývalého poslance Rustema Umerova. V čele resortu tak poprvé zřejmě stane Krymský Tatar, který se za práva tamních obyvatel a návrat okupovaného poloostrova angažoval, což má vzhledem k úsilí Kyjeva o osvobození Krymu i symbolický význam. Umerov ale přináší do funkce rovněž zkušenosti z diplomacie či ze správy státního majetku.
Vedl citlivá válečná jednání i velký privatizační fond. Ukrajinským ministrem obrany má být Krymský Tatar Umerov
Události ČT: Ukrajina mění ministra obrany (zdroj: ČT24)
Umerov na ministerstvo obrany zamíří z čela Fondu národního majetku, největšího ukrajinského privatizačního fondu, který vedl od loňského září. Právě jemu je připisován obrat k lepšímu v této instituci, kterou často zmítaly korupční skandály, podotýká agentura Reuters. Umerov také znovu rozjel prodej státního majetku, čímž pro stát během války získal rekordní výnosy, dodává agentura.
Umerov byl rovněž u řady důležitých diplomatických jednání po zahájení ruské plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru. Účastnil se už prvních rozhovorů v Bělorusku loni na jaře i následné fáze v Istanbulu.
Podílel se i na jednáních o výměnách zajatců včetně velké výměny ze září loňského roku, v jejímž rámci se na Ukrajinu vrátilo 215 lidí včetně 188 obránců mariupolských oceláren Azovstal, mezi nimi velitelé pluku Azov. Do Ruska tehdy putovalo 55 lidí včetně proruského politika Viktora Medvedčuka obviněného na Ukrajině z velezrady.
Umerov se účastnil i jednání o obilné dohodě, byl také členem delegace během návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského v Saúdské Arábii letos v květnu a doprovázel první dámu Olenu Zelenskou během březnové návštěvy Spojených arabských emirátů, dodává Reuters. Stal se ústřední postavou v iniciativách prezidenta Zelenského směřovaných do muslimských zemí, podtrhává BBC.
Pochvala od protikorupční organizace
Umerovovu činnost v jeho posledním působišti, Fondu národního majetku, vnímá kladně ukrajinská nevládní organizace Centrum pro boj s korupcí. Při hodnocení jeho tamní práce zaznamenalo pouze pozitivní výsledky, a to navzdory tomu, že fond podle něj „byl vždy jednou z nejzkorumpovanějších stok“, citoval organizaci web Novoje Vremja.
Centrum mimo jiné připomnělo, že za Umerovova vedení získal fond z prodeje státního majetku největší částku za posledních více než deset let. Zahájil také privatizaci majetku zabaveného ruským oligarchům.
Centrum dále o Umerovovi uvádí, že od prvních dnů plnohodnotné ruské války neveřejně pracoval na dodávkách těžkých zbraní a „často potichu dělal ty věci, v kterých selhalo ministerstvo obrany“. Opakovaně navštívil Spojené státy kvůli jednání o zbraních a „dobře ví, jak pracují naši američtí partneři“.
Umerov je podle centra jedním z mála vládních představitelů s ucelenou strategickou vizí fungování obranného a bezpečnostního sektoru a jeho jmenování ministrem obrany by se mohlo stát „nejlepším rozhodnutím prezidenta Zelenského“.
Centrum také tvrdí, že jmenováním Umerova „Zelenskyj konečně zastaví každého, kdo se nás pokouší přesvědčit, abychom se vzdali Krymu.“ Jmenování Krymského Tatara ministrem obrany Ukrajiny je podle organizace „silným poselstvím světu o tom, jak Ukrajina plánuje ukončit válku“.
Angažovaný Krymský Tatar
Umerovova rodina byla v roce 1944 vyhnána z Krymu do střední Asie během deportací nařízených Stalinem. Umerov se narodil v roce 1981 v Samarkandu v dnešním Uzbekistánu a na Krym se s rodinou vrátil až v době repatriací na přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Vystudoval ekonomii a finance, v rámci stipendijního programu americké vlády strávil i rok na střední škole v USA. Kariéru začal v telekomunikacích, pracoval pro mobilního operátora lifecell, a poté v soukromých investičních společnostech. Později založil spolu se svým bratrem vlastní investiční společnost ASTEM a na ní navázanou stejnojmennou nadaci, která podporuje mimo jiné školící program pro ukrajinské lídry na Stanfordově univerzitě.
Angažoval se v řadě organizací na podporu Krymských Tatarů. Stál u zrodu Krymské mezinárodní obchodní asociace, komunitní organizace Společenství Krymských Tatrů a mezinárodní organizace Bizim Qirim, jejímž cílem je chránit národní zájmy a práva Krymských Tatarů.
Spoluzaložil také dobročinnou nadaci Evkaf, která pomáhala při rozvoji muslimských komunit a přispívala k jejich občanské angažovanosti, a Národní fond bohatství Krymu, mezinárodní dobročinnou organizaci, která financuje strategické národní programy a podporuje sociálně slabé Krymské Tatary, vypočítává web Novoje vremja.
Ukrajinským poslancem
Umerov byl členem vrcholného shromáždění Krymských Tatarů (Kurultaj) a mnoho let i poradcem jednoho z krymsko-tatarských vůdců Mustafy Džemileva.
Od roku 2014, po nelegální ruské anexi Krymu, se angažoval ve výměnách krymsko-tatarských politických vězňů a válečných zajatců. Krymští Tataři, kteří v roce 2014 tvořili dvanáct až patnáct procent ze dvou milionů obyvatel Krymu, z velké části bojkotovali pseudoreferendum o připojení poloostrova k Rusku, které zinscenovala Moskva, připomněl The Guardian.
V roce 2019 byl Umerov zvolen do ukrajinského parlamentu jako nestraník za liberální proevropskou Holos (Hlas), která je v opozici. Mandátu se vzdal v souvislosti s nástupem do čela Fondu národního majetku.
Během svého členství v parlamentu byl například tajemníkem parlamentního výboru pro lidská práva, deokupaci a reintegraci dočasně okupovaných území v Doněcké a Luhanské oblasti a v Autonomní republice Krym; spolupředsedou takzvané Krymské platformy, mezinárodního fóra, které usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení okupace poloostrova; nebo členem skupiny pro rozvoj státní strategie pro deokupaci Krymu a Sevastopolu působící při bezpečnostní radě státu.
Po zahájení ruské plnohodnotné invaze loni v únoru Umerov řekl stanici BBC, že je odhodlán „najít politické a diplomatické řešení této brutální invaze“. Podle britské stanice má dobré vztahy s vedoucím prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem, který bývá označován za nejmocnějšího muže na Ukrajině.
Korupční skandály na ministerstvu
Ve funkci nahradí Oleksije Reznikova, který vede ministerstvo obrany od konce roku 2021 a který by se podle ukrajinských médií měl stát novým velvyslancem ve Velké Británii. Reznikov v pondělí podle očekávání předal vedení parlamentu svůj rezignační dopis. O jeho odvolání by měl ukrajinský parlament hlasovat v úterý, ve středu pak o jmenování Umerova.
Reznikov od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně naléhal na své západní spojence, aby Kyjevu poskytli těžkou techniku, a umožnili tak zahájit další protiofenzivu proti Rusku. V průběhu konfliktu se stal jednou z nejvýraznějších tváří ukrajinského odporu proti ruským invazním silám.
Ukrajinským ministerstvem obrany ale na začátku letošního roku otřásly korupční skandály, které vedly k propuštění několika vysoce postavených představitelů. Aféru odstartovaly informace ukrajinských médií, která psala o podezření na předražené nákupy stravy pro vojáky. Reznikov pochybení odmítl, ale slíbil záležitost prošetřit a dodal, že resort má „nulovou toleranci“ vůči korupci.
Další korupční skandál se týkal úplatků za udělování výjimek mužům, kteří nechtěli bojovat na frontě. V srpnu pak ukrajinský web Zn.ua odhalil, že ministerstvo obrany loni v září nakoupilo od turecké společnosti pro armádu „zimní“ oblečení v hodnotě 33 milionů dolarů, ale později se ukázalo, že jde o oblečení letní, připomněl web The Kyiv Independent.
Podle ruskojazyčné verze stanice BBC je personální rošáda také důsledkem napětí mezi ministerstvem obrany a okolím prezidenta Zelenského, které Reznikovovi vytýkalo zpožďování dodávek zbraní ze zahraničí, přičemž vinu na tom nenesl pouze Západ.
Víchová: Reznikov odchází s dobrým kreditem
Podle ukrajinistky Lenky Víchové odcházející ministr obrany „nebyl považován za jeho (Zelenského – pozn. redakce) člověka“ a „křeslo pana Reznikova se kývalo“ už zhruba od února. Přes resort obrany v současnosti na Ukrajinu proudí nejvíce financí. „Proto je toto místo velmi žádané a je tam snaha kontrolovat právě ministerstvo obrany,“ řekla v pořadu 90' ČT24. „Jeho výměna se očekávala už dávno,“ dodala s tím, že personální změny zdrželo zřejmě „naléhání spojenců“.
Boj proti korupci se podle ní však daří, o čemž svědčí i to, že se jednotlivé skandály dostávají do médií, a to často už ve fázi vyšetřování. Víchová upozornila, že korupční kauzy spojené s ministerstvem obrany nejsou „takové, které by ovlivnily situaci ve státním rozpočtu“.
Sám Reznikov nebyl středem žádného z těchto skandálů, paradoxně tak odchází s dobrým kreditem. Příliš kritická k němu za doby jeho působení v čele resortu nebyla ani opozice. Dle Víchové se však ve veřejném prostoru od oznámení výměny neobjevila ani kritika budoucího ministra Umerova.
Lenka Víchová hovořila o výměně ukrajinského ministra obrany (zdroj: ČT24)