Země Severoatlantické aliance a další spojenci potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Ruské útoky, které v posledních dvou dnech zabily nejméně devatenáct lidí a zasáhly asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury, podle Austina zesílily odhodlání USA pomáhat napadené zemi.
Naše odhodlání pomáhat Ukrajině leda zesílilo, reagují USA na ruské útoky. NATO dodá Kyjevu další zbraně
Americký šéf obrany Lloyd Austin o jednání ministrů obrany zemí NATO (zdroj: ČT24)
Vláda v Kyjevě, kterou na zasedání zastupoval ministr obrany Oleksij Reznikov, spojence požádala o rychlé dodávky zbraní, zejména systémů protivzdušné obrany. Podle Austina zástupci řady zemí slíbili, že potřebnou vojenskou techniku dodají co nejrychleji.
Americký ministr zmínil dodávky systémů IRIS-T od Německa, jehož první kus již Kyjev dostal a další tři pošle Berlín v příštím roce. Německé ministerstvo obrany kromě toho sdělilo, že v nadcházejících týdnech do napadané země vyšle další houfnice PzH 2000 a raketomety MARS II. Nizozemsko zase oznámilo, že dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany v hodnotě 15 milionů eur (368 milionů korun).
Kanada věnuje Ukrajině obrněná vozidla, dělostřeleckou munici, komunikační vybavení a zimní oblečení za 47 milionů kanadských dolarů (863 milionů korun). Zhruba třetinu balíčku představuje munice pro houfnice, další třetinu tvoří zimní oblečení jako boty, rukavice nebo kalhoty. Kanada také poskytne další špičkové kamery v hodnotě 15,3 milionu kanadských dolarů (281 milionů korun), které Ukrajinci používají na svých bezpilotních letounech.
Francie v nadcházejících týdnech dodá na Ukrajinu radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů, řekl prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s televizí France 2. Dodal, že Francie posílá vojenskou pomoc Ukrajině, ale nechává si vybavení i pro vlastní obranu. Jako příklad uvedl plánované posílení jednotek na východním křídle NATO.
USA: Západ může poskytnout integrovaný systém protivzdušné obrany
„Očekávám, že Ukrajina bude činit vše, co je v jejích silách, aby i během zimy znovudobývala své území,“ řekl Austin, který ocenil územní zisky, kterých ukrajinská armáda dosahuje navzdory ruskému bombardování. Spojenci podle něho budou pomoc poskytovat tak dlouho, jak to bude nutné.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už před setkáním upozornil, že se Ukrajině nedostává ani protitankových zbraní, raketometů či přesné munice.
„Spojenci poskytují protivzdušné systémy, ale je jich potřeba více. Je potřeba systémy s krátkým i dlouhým doletem k sestřelování balistických střel či dronů,“ vyjmenoval Stoltenberg před zahájením setkání. Navýšení dodávek je podle něj nutné i proto, aby mohla obrana pokrýt větší území Ukrajiny, na které se nyní zaměřují ruské útoky.
Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley později sdělil, že Západ může Ukrajině poskytnout integrovaný systém protivzdušné obrany. „Tedy takový, který nekontroluje celý ukrajinský vzdušný prostor, ale je určen ke kontrole hlavních cílů, které Ukrajina potřebuje ochránit,“ sdělil podle agentury AP Milley. „Zahrnoval by systémy krátkého, středního a dlouhého dosahu, které jsou schopny vypálit střely ve všech výškách.“
Brífink před jednáním ministrů obrany zemí NATO (zdroj: ČT24)
Další HIMARS pro Ukrajinu
Ministr obrany USA Austin na úvod setkání potvrdil odeslání devatenácti dalších systémů HIMARS, radiolokátorů a jiných zbraní. Podle Spojených států pro napadenou zem dorazí v následujících týdnech.
„Jsem hrdý na to, jak prezident Joe Biden vystupuje a poskytuje pomoc, která už přesahuje 86 miliard dolarů,“ uvedl s tím, že nedávné ruské útoky podle něj „jenom prohloubily odhodlání ukrajinského národa a dobrých lidí na celém světě.“ Záběry z Ukrajiny podle Austina jenom potvrzují agresivitu režimu ruského prezidenta.
Reznikov ve středu potvrdil, že USA dodalo Ukrajině další čtyři salvové raketomety HIMARS, za což poděkoval prezidentovi Joeu Bidenovi a zároveň informoval o přijetí prvního systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM z Německa.
Podle zpravodaje České televize v Bruselu Petra Obrovského neovlivní poslední eskalace konfliktu už dříve plánovaný program ministerského jednání. „Jens Stoltenberg ale vývoj v posledních týdnech, ať už to byla Putinem ohlášená částečná mobilizace, nezákonná anexe čtyř ukrajinských oblastí, vyhrožování jaderným konfliktem, nebo ostřelování civilních cílů, označil za vůbec největší eskalaci od začátku (letošní) agrese v únoru,“ připomněl.
Zástupci aliančních vlád zasedli v takzvaném formátu Ramstein. S ministry vůbec poprvé jednali kolegové z Finska a Švédska, jimž ke vstupu do NATO chybí zejména definitivní souhlas Turecka.
Na jednání kontaktní skupiny navázala pracovní večeře aliančních ministrů. Během ní by se vedle pomoci Ukrajině měli věnovat i posílení ochrany NATO včetně kritické infrastruktury.
Kreml tvrdí, že Stoltenbergova slova potvrzují zapojení NATO
Proti úterním slovům generálního tajemníka NATO se ostře vymezil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedl, že výrok o tom, že výhra Ruska na Ukrajině bude porážkou NATO, jsou možným potvrzením, že Severoatlantická aliance bojuje na straně Ukrajiny. „Je to možné,“ odpověděl Peskov na dotaz, zda lze Stoltenbergova slova pokládat za potvrzení účasti NATO v konfliktu.
„Jestli (ruský diktátor Vladimir) Putin vyhraje, nebude to jenom velká prohra pro Ukrajinu, ale bude to prohra a velké nebezpečí pro nás všechny. Svět kvůli tomu bude ve větším nebezpečí a všichni budeme zranitelnější vůči další ruské agresi,“ řekl v úterý Stoltenberg. Prohlásil také, že NATO není stranou konfliktu, ale že podpora Aliance hraje klíčovou roli.