Uprchlíci z Charkova se vracejí domů. Čeká je spousta práce a život v těžkých podmínkách

Nahrávám video

Před válkou žilo v Charkově, druhém největším ukrajinském městě, téměř půldruhého milionu lidí, mnozí však ze strachu o životy uprchli před ruským ostřelováním. Teď se část z nich vrací domů, město je o něco bezpečnější. Život zde ale o mnoho jednodušší není. Na místě natáčel reportér ČT Václav Černohorský.

Vlak ze západní Ukrajiny přijíždí do Charkova. Místní se chtějí vrátit do práce a vyhlížejí normální život. A někteří také vyhlížejí své rodiče a další příbuzné, kteří před invazí uprchli a po čtvrt roce se vrací domů. „Nebezpečí ale ještě trvá, je potřeba být stále opatrný,“ je si vědom Petro, obyvatel Charkova.

Do Charkova přijíždí zhruba dva tisíce lidí denně. Město je o něco bezpečnější, život zde ale o mnoho jednodušší není. Na jednom z místních sídlišť lidé čekají na humanitární pomoc a ve frontě na základní potraviny stojí dlouhé hodiny. Některé obchody jsou sice otevřené, bez peněz ale nakoupit nelze. „Není práce a už dva měsíce jsem nedostala důchod. Za co mám nakupovat?“ zoufá si obyvatelka Charkova Natalia. 

Město stále žije v provizoriu. Ruské útoky zanechaly obrovské škody na místní infrastruktuře. Nejvíc trpěla čtvrť Severní Saltivka. Před invazí domov tří set tisíc lidí změnilo ostřelování v ruiny. Části Charkova zůstávají na dostřel ruských zbraní.

Rusové při ústupu vše čistili a ničili

Směrem k hranicím je situace ještě napjatější. Platí to i pro ves Kutuzivka, jen pět kilometrů od města. Ruské síly tuto obec severovýchodně od Charkova už před několika týdny opustily, to ale ještě neznamená, že je tu úplně bezpečno.

Ukrajinská armáda sice obec osvobodila, dvě desítky místních přesto zůstávají ve sklepě pod školkou. Tvrdí, že nemají kam jít a bojí se křížové dělostřelecké palby. Pod zemí přebývají už čtvrt roku – od začátku ruské invaze. „Když slyšíme střelbu z téhle strany, běžíme vedle. Když z opačné, běžíme na druhou stranu. Jedna střela zasáhla střechu školky. Ve druhém patře je velká díra,“ líčí obyvatelka Kutuzivky Natalia.

Na povrchu jsou téměř všude vidět stopy bojů. V obecních budovách leží zbytky výstroje ruských sil. Řada staveb je zcela zničených, včetně domu, který patřil místnímu obyvateli Konstantinovi. „Jak ustupovali a vzdávali se pozic, vše za sebou čistili a ničili infrastrukturu,“ vysvětluje muž z Kutuzivky.

S opravami domů chtějí úřady začít, až utichnou boje – čas, který je v tuto chvíli v nedohlednu. O tom, že válka pokračuje, nesvědčí jen dunění výbuchů, na jednom z městských hřbitovů také přibývají čerstvé hroby vojáků. Pro ně byla cesta domů ta poslední.

Charkovské metro obnovilo provoz

V Charkově v úterý téměř po tříměsíční pauze vynucené ruskými útoky obnovilo provoz metro. Jeho stanice během ruské ofenzivy sloužily jako protiletecký kryt. Informovala o tom agentura AFP. Vedení města požádalo lidi, kteří se od začátku invaze uchýlili do stanic, aby do neděle odešli. Nabídlo jim dočasné ubytování. Mnohé domy ve městě byly zničeny nebo stojí v oblastech, kde stále není bezpečno. V zavřených stanicích zůstává ještě asi sto lidí. Obyvatelé Charkova mohou metro nadále používat jako kryt v době leteckých poplachů, zdůraznila místní média.

„Metro jsme se rozhodli uvést do provozu, protože musíme nastartovat ekonomiku,“ řekl starosta města Ihor Terechov. „Je to zvláštní pocit. Lidi tady tři měsíce žili a teď to člověku připadá jako normální den, kdy jede do práce jako obvykle,“ shrnul své pocity Artemij Zelenskyj, pracovník autoservisu, který dnes jel metrem v prvních hodinách po jeho znovuotevření.

Vlakové soupravy charkovského metra projíždějí stanicemi na všech třech linkách zatím jen každých dvacet nebo třicet minut, intervaly se mají ale v nadcházejících dnech zkrátit. Zavřené zůstávají tři stanice v severovýchodní části města, která podle AFP stále čelí útokům dělostřelectva. V příštích dvou týdnech budou moci lidé jezdit metrem zadarmo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 3 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 3 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 4 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 7 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 8 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.