Slovenská vláda schválila předání stíhaček MiG-29 Ukrajině

Nahrávám video

Slovenská vláda schválila předání třinácti stíhaček MiG-29 a části raketového systému KUB Ukrajině. Oznámil to premiér Eduard Heger a ministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati). Darování strojů, náhradních dílů a 200 protiletadlových raket se uskuteční na základě mezivládní dohody a Bratislava za to dostane kompenzace od spojenců. Slovensko své migy loni vyřadilo z provozu. Kreml uvedl, že dodávky stíhaček jsou jen dalším důkazem o rostoucím zapojení členských států NATO do konfliktu. Rozhodnutí Hegerovy vlády kritizovala i slovenská opozice.

Podle dohody Slovensko předá Ukrajině deset migů s motory a další tři stíhačky bez motorů. Náčelník generálního štábu slovenské armády Daniel Zmeko řekl, že Ukrajina stíhačky použije pro zajištění protivzdušné obrany státu a zneškodňování střel s plochou dráhou letu. „Tyto migy poskytujeme Ukrajině k tomu, aby ochránila civilisty před množstvím bomb, které dopadají na jejich domy a kvůli kterým lidé na Ukrajině umírají,“ řekl Heger.

Podle průzkumu agentury Ipsos pro list Denník N z tohoto měsíce jen 26 procent obyvatel Slovenska podporuje předání migů Ukrajině, proti se vyslovily tři pětiny oslovených.

Stíhačky MiG-29 Slovensko předčasně přestalo používat loni po ruské invazi na Ukrajinu a dohodlo se s Českem a Polskem na pomoci při zajištění svého vzdušného prostoru do doby, než Bratislava dostane objednané americké stíhačky F-16. Mezitím Slovensko také přestalo školit piloty na migy a země podle Nadě ani nemá na tyto stroje náhradní díly. Ministr dodal, že na Ukrajině je továrna na opravu strojů Mig-29.

Kompenzace 200 milionů eur

Slovensko by podle premiéra Hegera i ministra Nadě mělo za zmíněné dodávky dostat kompenzace od spojenců. Dříve v tomto týdnu Naď řekl, že Bratislava by měla dostat asi 200 milionů eur (4,8 miliardy korun) z unijního Evropského mírového nástroje a blíže neupřesněnou techniku od Spojených států.

Některé členské země NATO zaujaly vůči možným dodávkám stíhaček na Ukrajinu naopak opatrný postoj. Spojené státy, které už poskytly Kyjevu různou vojenskou techniku, opakovaně vyloučily možnost předání svých stíhaček Ukrajině.

V uplynulém období se někteří slovenští politici přeli o to, zda Hegerův kabinet má pravomoc rozhodnout o předání stíhaček. Po prosincovém vyslovení nedůvěry vládě ze strany sněmovny zůstal kabinet v úřadu jen s omezenými kompetencemi a například nemůže rozhodovat o zásadních otázkách zahraniční politiky. Podle Hegera se ale vláda rozhodla pro předání techniky Ukrajině prostřednictvím uzavření mezinárodní dohody, na které pravomoc z ústavy nadále má.

Premiér Heger také odmítl tvrzení opozičního politika a expremiéra Roberta Fica (Smer-SD), že darováním stíhaček zatahuje vláda Slovensko do války. „Stíhačky už darovali i naši spojenci,“ řekl Heger. Ve čtvrtek polský prezident Andrzej Duda oznámil, že jeho země v nejbližších dnech předá Ukrajině čtyři letouny MiG-29.   

Fico rozhodnutí vlády označil za akt otevřeného nepřátelství vůči Ruské federaci, za zradu Slovenska a za přímý vstup země do otevřeného konfliktu. Tvrdil, že krok dělá ze Slovenska terč. Naznačil, že strana v případu podá trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomocí. 

Kreml: Polské a slovenské stíhačky budou zničeny

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS v reakci prohlásil, že polské a slovenské stíhací letouny budou na Ukrajině zničeny a průběh konfliktu nijak neovlivní.

„Jak jsme opakovaně uváděli, dodávky tohoto vojenského vybavení nemohou ovlivnit výsledek speciální vojenské operace, ale mohou představovat další problémy pro samotnou Ukrajinu a Ukrajince,“ řekl Peskov s odkazem na oficiální termín, který Moskva pro svou vojenskou agresi na Ukrajině používá.

„Samozřejmě, během speciální vojenské operace bude veškeré toto vybavení zničeno,“ dodal mluvčí. Dodávku stíhaček pak označil za „zbavování se starého a nepotřebného vybavení“. 

Prezident Pavel rozhodnutí ocenil

Český prezident Petr Pavel při návštěvě Polska rozhodnutí Varšavy a Bratislavy ocenil. Uvedl také, že věří, že Ukrajina může ve válce proti Rusku zvítězit. 

„MiG-29 je nadále považován za relativně dobré letadlo a zdá se nejlepším letadlem pro Ukrajinu, protože je v její výzbroji, umějí s ním zacházet a mají pro něj logistické zázemí,“ řekl polské televizi TVN Pavel.

Zdůraznil, že každý prvek vojenské výzbroje je na Ukrajině potřebný pro účinnou obranu a případnou protiofenzivu. „Určitě (migy) něco změní – a není až tak důležitý počet, ale to, že každý prvek přináší změny,“ řekl.

Připomněl, že české stroje MiG-29 nyní slouží v Polsku, kam se dostaly v 90. letech při výměně za polské vrtulníky. Česko ale poskytlo Ukrajině bitevní a transportní vrtulníky a také různou obrněnou techniku, nyní pracuje na dodávkách protileteckých zbraní a další munice. „Děláme, co můžeme, abychom Ukrajině zajistili co nejvíce potřebné výzbroje,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael neustoupil. Britský konzulát v Jeruzalémě ukončuje činnost

Britský konzulát ve východním Jeruzalémě ukončuje činnost, oznámil izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Konzulát opustí většina diplomatů, uvedl Izrael. Británie dle stanice BBC tvrdí, že budova „nebude uzavřena“ a bude sloužit jako působiště „mise Spojeného království“. Podle britského šéfa diplomacie Eda Milibanda může Londýn budovu nadále užívat – nyní bude sloužit jako nezávislá diplomatická mise. Obě země se zároveň dohodly na pokračování dialogu.
08:21Aktualizovánopřed 1 mminutou

V Polsku se stal další útok ve škole. Jedna žena zemřela

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi – jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie. Policejní mluvčí Ilona Puścianová v televizi řekla, že zaútočil patnáctiletý bývalý žák a napadenými jsou zřejmě školnice, jedna z učitelek a ředitel. Policie v Mazovském vojvodství, kde se útok stal, na síti X oznámila, že zemřela 37letá zaměstnankyně školy, podle serveru onet.pl šlo o školnici.
10:29Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ruský útok na autobusy v Kramatorsku má desítky obětí

Nejméně 33 lidí přišlo o život a další utrpěli zranění při útoku ruského dronu na dva autobusy v Kramatorsku na východě Ukrajiny, oznámily místní úřady. Kyjev hlásí další tři mrtvé. V Rusku bylo při údajném dronovém útoku zasaženo hlavní datové centrum společnosti Yandex v Rjazaňské oblasti, které je klíčové pro obranný průmysl země, informují telegramové kanály Astra a Exilenova+. Hoří i ropná rafinerie v ruském Salavatu.
09:03Aktualizovánopřed 14 mminutami

Jižní Korea stáhne velvyslance z Ukrajiny kvůli sporu o zajatce

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny. Reaguje tak na spor ohledně válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během projevu v OSN oznámil, že Kyjev předal Soulu zadržené severokorejské vojáky. Podle Jižní Koreje tím porušil dohodu o mlčenlivosti. Asijská země nicméně vyjádřila naději na smírné řešení konfliktu.
před 1 hhodinou

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
před 2 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 2 hhodinami

Nový Zéland po dekádách apatie zbrojí

Nový Zéland po dekádách končí s osekáváním armádního rozpočtu a v příštích letech hodlá investovat miliardy dolarů do nákupu dronů, vrtulníků a modernizace fregat i celých základen. Ostrovní stát tak reaguje na urychlené zbrojení Číny, která vysílá své síly stále hlouběji do Tichomoří. Wellington zároveň usiluje o prohloubení spolupráce ve vojenské oblasti s řadou zemí regionu.
před 6 hhodinami

Ruští agenti zřejmě vnikli do bytů finských poslanců. V jednom nechali „vizitku“

Kreml čelí obvinění, že jeho agenti vnikli do bytů finských poslanců a v jednom z nich vykonali velkou potřebu. Podobné metody – jako například otevřená okna, přestavěný nábytek či vyměšování v bytech sledovaných lidí – už ruské a sovětské tajné služby k zastrašování použily již dříve. Takové případy popsali někteří politici, diplomaté i novináři. Finsko za šest měsíců čekají volby a tamní prezident Alexander Stubb prohlásil, že útok na poslance je „útokem na demokracii“.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.