Polský prezident Andrzej Duda se díky podpoře, kterou jeho země poskytuje Ukrajině, stává respektovaným hráčem na mezinárodním poli. Tak to vidí mimo jiné i analytik Hospodářských novin Martin Ehl. I když měli původně polští představitelé blíže k bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jeho nástupce Joe Biden si podle Ehla získal jejich respekt.
Polsko na mezinárodním poli posiluje, pomohla podpora Ukrajině
9 minut
Joea Bidena ve Varšavě uvítal polský prezident Duda
Amerického prezidenta hostí Duda za uplynulý rok už podruhé. Polský prezident před invazí varoval, ještě než začala, a volal po podpoře Ukrajiny. V Kyjevě byl spolu s litevskou hlavou státu den před začátkem ruské agrese a pak ho navštívil ještě třikrát. Spojence přesvědčoval k dodávkám zbraní.
Že je Polsko pro Ukrajinu výrazným spojencem, si myslí i analytik Martin Ehl. Označuje ho za logistickou základnu pro pomoc napadené zemi a upozorňuje, že Poláci sami Ukrajině darovali velké množství vojenské techniky a zbraní.
Ruská agrese Dudu k Bidenovi přiblížila. V amerických prezidentských volbách otevřeně držel palce jeho soupeři, od Trumpa si sliboval výraznější vojenskou přítomnost USA v zemi. To vše mu ale nakonec přineslo až Putinovo tažení proti Ukrajině. Že měla polská garnitura blíže k Trumpovi, říká i Ehl. Biden si ale podle něj získal polský respekt tím, že do země už dvakrát přijel a ocenil roli Polska v pomoci Ukrajině.
Kritici Dudovi vyčítají napojení na Kaczyńského
Duda byl za Trumpem v Bílém domě jen pár dní před volbami, ve kterých obhájil svůj mandát. Stejně jako v roce 2015 kandidoval za národně-konzervativní Právo a spravedlnost. Kritici ho často vinili, že je loutkou předsedy Jaroslawa Kaczyńského. Vzepřít se mu dokázal několikrát, třeba když vetoval sporný zákon, který měl omezit nezávislou televizi TVN vlastněnou americkou firmou.
Většinu kontroverzních kroků Práva a spravedlnosti ale Duda potvrdil, včetně justičních reforem, které Evropská komise Polsku vyčítá s tím, že ohrožují demokratické principy. Naposledy dokonce zastavil snahu premiéra Morawieckého se s Bruselem dohodnout, když kompromisní novelu o nejvyšším soudu poslal k ústavnímu tribunálu. Podle kritiků Dudovi vadí hlavně to, že novela omezuje jeho pravomoci.
„Poláci se nikdy netajili tím, že by chtěli být jedním z evropských lídrů,“ poukazuje Ehl. Upozorňuje ale na to, že zemi k tomu, aby byla evropským lídrem, některé vlastnosti chybí. Zmiňuje například silnou ekonomiku nebo angažovanost v rámci EU.
