F-16 strana 2 z 3

Skupina zemí, které chtějí pomoci Ukrajině s používáním amerických bojových letounů F-16, se ve čtvrtek rozšířila. Norský premiér Jonas Gahr Störe v Kyjevě oznámil, že jeho země Ukrajině daruje tyto stíhačky. Přesný počet letounů, které Kyjev od severské země dostane, však neuvedl. Ve večerních hodinách pak Pentagon oznámil, že Spojené státy mají v plánu začít s výcvikem ukrajinských pilotů, aby byli schopni stroje americké provenience používat. Ochotu zapojit se do výcviku Ukrajinců potvrdilo i Portugalsko.

Dlouhodobá snaha Ukrajinců o zisk amerických stíhaček F-16 dospěla ke zdárnému konci. Nizozemsko a Dánsko se v neděli zavázaly k jejich dodání, což může ve válečném konfliktu výrazně změnit rozložení sil ve vzduchu, kde mají Rusové jednoznačnou převahu. O tom, zda budou mít stíhačky západní provenience výrazný vliv na celkový průběh války, ovšem analytici pochybují. Dodávky stíhaček ale na desítky let upevní spojenectví Ukrajiny se Západem.

Nizozemsko a Dánsko budou moci Ukrajině poskytnout stíhačky F-16. Obě země získaly povolení od Spojených států, jejichž souhlas je k takovému kroku nutný. Kyjev by měl letadla získat, jakmile jeho piloti dokončí výcvik, který začal tento měsíc. První piloty bojeschopné na nových strojích by Ukrajina mohla mít k dispozici začátkem příštího roku.

Ukrajina nebude mít letos na podzim ani v zimě k dispozici stíhací letouny F-16 ze západních zemí. Uvedl to mluvčí ukrajinského letectva. Kyjev s partnery jedná už řadu měsíců, zatím ale nezačal ani výcvik pilotů. Ten přitom zabere alespoň půl roku. Podle médií je překážkou k dodání strojů i nutný jazykový kurz, který zabere řadu měsíců ještě před začátkem samotného školení. Šéf NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí Aliance, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Rusko má podle expertů nyní na nebi jasnou převahu.

Americký prezident Joe Biden schválil výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16 americké výroby. Uvedla to mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Podle webu Politico už byla pro tento účel vybraná první skupina osmi ukrajinských pilotů. Ukrajinské letectvo uvedlo, že piloti do evropských zemí, kde bude výcvik probíhat, odjedou na konci léta. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že výcvik by měl začít ještě v srpnu. Konkrétní dodávky letounů zatím Kyjev slíbené nemá, ačkoliv několik zemí už prohlásilo, že jsou připravené stíhačky poskytnout.

Americký prezident Joe Biden schválil zaslání vojenské pomoci Tchaj-wanu v hodnotě až 345 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Oznámil to Bílý dům. Rozhodnutí je prvním velkým balíčkem Bidenovy administrativy určeným na pomoc Tchaj-wanu v boji proti Číně, který čerpá z vlastních amerických zásob. Rozhodnutí se pravděpodobně setká s nevolí Číny, která považuje ostrov za součást svého území.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan žádost Švédska o vstup do NATO pošle co nejdříve k ratifikaci do parlamentu. Po pondělním jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Erdogan předtím přitom žádal, aby Evropská unie obnovila přístupová jednání s jeho zemí, teprve poté měl podle něj turecký parlament rozhodovat o vstupu Švédska do NATO.

Maďarsko se nově připojí k zajištění ochrany slovenského vzdušného prostoru. Ministři obrany zemí Visegrádské skupiny (V4) podepsali deklaraci na pondělní schůzce ve Vysokých Tatrách. Bratislava po loňské invazi Ruska na Ukrajině předčasně ukončila provoz svých stíhaček sovětské konstrukce MiG-29. S Českem a Polskem se dříve dohodla na zajištění ochrany nebe do doby, než Slovensko převezme objednané americké stíhačky F-16.

„Ukrajina dává světu najevo, že není tak obtížné zaujmout nebo prostě obsadit část i ruského území, pak ho třeba vyměnit,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Odkazoval se tak na nedávný ukrajinský útok v Bělgorodské oblasti. V Interview ČT24 připomněl také jednání o dalším sankčním balíčku. Zmínil i postoje Západu k investicím v rámci poválečné obnovy Ukrajiny.

Americký prezident Joe Biden oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině, když se v Hirošimě na okraj summitu skupiny G7 setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.Zmínil poskytnutí dodatečné munice, dělostřelectva a obrněných vozidel. Vedle toho USA vyslovily souhlas s tím, aby ukrajinská armáda používala stíhačky F-16. Britský premiér Rishi Sunak oznámil, že jeho země v létě zahájí výcvik ukrajinských pilotů.

Washington se rozhodl, že nebude blokovat dodávky stíhaček F-16, po nichž Ukrajina dlouho volala. Ukrajina americké stíhačky nemůže využívat bez souhlasu Washingtonu a víkendové oznámení je vnímáno jako zásadní zlom, neboť USA se dosud k poskytnutí F-16 stavěly spíše odmítavě. Americký bojový letoun General Dynamics F-16 je nejrozšířenější západní stroj svého druhu a již se zapojil do mnoha světových konfliktů.

Ukrajinské piloty lze podle interního dokumentu amerického vojenského letectva (USAF) naučit létat s americkými stíhačkami F-16 už za čtyři měsíce, uvedl server Yahoo News. Dosud se odhadovalo, že potřebný čas se pohybuje kolem osmnácti měsíců. Podle amerického prezidenta Joea Bidena se o tom, kdy a kdo letouny Ukrajině dodá, rozhodne v příštích měsících. CNN předtím uvedla, že americká administrativa, navzdory původnímu odmítání, zřejmě umožní evropským spojencům, aby Kyjevu část svých stíhaček F-16 dodaly.

Armáda po čtyřech letech v sobotu otevře veřejnosti čáslavskou leteckou základnu. A nepředstaví jen svoji techniku. Zlatým hřebem dne otevřených dveří nebudou tentokrát stíhací gripeny a bitevní alky českého letectva, nýbrž stíhačky Raptor letectva amerického. Armáda se ovšem obává, že by mohly být v Čáslavi návaly. Návštěvníky proto nabádá, aby si stáhli mobilní aplikaci vytvořenou pro den otevřených dveří anebo si při příchodu vzali letáčky s pokyny, jak se na základně chovat. Základna bude otevřena od 8 hodin, letový program začne v 11 hodin.

Ukrajina nadále apeluje na západní spojence, aby jí dodali letouny k protivzdušné obraně, nejlépe americké stíhačky F-16. Spojené státy se této vojenské pomoci brání. Stále více politiků od začátku roku přitom o poskytnutí západních stíhaček začíná mluvit. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.

Není důvod dodat Ukrajině stíhačky F-16, řekl americký prezident Joe Biden s odvoláním na stanovisko ozbrojených sil. V rozhovoru pro televizi ABC Biden uvedl, že Spojené státy dodávají Ukrajině dostatek jiných zbraní, které jí podle něj stačí k dosažení územních zisků. Náměstek polského ministra obrany Pawel Jabloński řekl agentuře PAP, že na Ukrajinu by měly v nejbližší době přijít další tanky postoupené Polskem.

Britská armáda ve velkém cvičí ukrajinské vojáky. Do programu se zatím zapojilo na deset tisíc lidí, mezi nimi piloti, námořníci, ale také civilisté, kteří hodlají bránit svou zemi. Někteří Ukrajinci se budou cvičit i pro obsluhu tanků Challenger 2, které Londýn Kyjevu dodá.

Německý kancléř Olaf Scholz varoval před závody ve zbrojení při koordinované mezinárodní pomoci Ukrajině. Prohlásil to poté, co Kyjev nově požádal o dodávku stíhacích letounů. Tu Berlín zatím nezvažuje. Podobně před tím odmítal dodání teď už slíbených tanků Leopard. Němečtí zbrojaři ale jasně signalizují, že jsou schopní uspokojit i nejnáročnější zakázky, pokud na ně vláda vyčlení příslušné prostředky.

Po příslibu dodávek tanků západní provenience žádá Kyjev západní partnery o poskytnutí moderních letounů F-16 vyráběných ve Spojených státech. Část spojenců již této žádosti vyjádřila podporu, část je proti. Debata o dodání stíhaček Ukrajině nicméně ožívá, uvedl list Politico s odvoláním na nejmenované diplomaty a zástupce obranného sektoru. Polsko také v pátek uvedlo, že je připravené poslat Ukrajině 60 modernizovaných tanků, včetně 30 strojů PT-91 Twardy.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď požádal Česko o pomoc při dočasné ochraně slovenského vzdušného prostoru. Svou žádost přednesl při návštěvě své české kolegyně Jany Černochové (ODS). Po jednání s ministryní uvedl, že jde o projekt, do něhož se vedle Čechů zapojí také Poláci. Podle Černochové bude Česko nyní jednat o podmínkách této pomoci.

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Oznámení následovalo po prohlášení NATO, že uvedlo své síly do pohotovosti a vyslalo další lodě a letadla na východ Evropy kvůli rostoucí koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Rusko v reakci na krok Aliance obvinilo Západ z eskalace napětí. Informovalo také o plánu uspořádat námořní cvičení u pobřeží Irska. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují podle listu The New York Times Spojené státy.

Na Tchaj-wanu působí nevelký počet amerických vojáků, kteří cvičí společně se svými místními kolegy. V americké televizi CNN tuto informaci potvrdila prezidentka ostrova Cchaj Jing-wen. Ministr obrany pak novinářům sdělil, že ostrov musí být připraven se bránit a nemůže spoléhat na pomoc spojenců. Prohlášení přichází v době eskalujícího napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem.

Stíhací letoun F-16 belgické armády narazil během rolování na letecké základně Leeuwarden v Nizozemsku do budovy poblíž vzletové dráhy. Pilot se katapultoval. On a jeden člověk z budovy utrpěli zranění. Příčina nehody zatím není známa.

Jedna z pěti stíhaček JAS-39 Gripen české armády vracejících se ve čtvrtek z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu. Přišlo se na ni při plánovaném doplnění paliva na letišti Šiauliai v Litvě. O jakou poruchu jde a kdy se stíhačká vrátí, se nyní podle velitele čáslavské základny Petra Tománka zjišťuje.