Ruské údery zabíjely v Kyjevě a Mykolajivu, okupanti poslali na Ukrajinu přes šedesát raket a dronů

Nahrávám video
Události: Ukrajina čelila dalšímu masivnímu ruskému útoku
Zdroj: ČT24

Po celé Ukrajině kromě Zakarpatské oblasti byl v noci na středu vyhlášen letecký poplach, Rusko na zemi podniklo velký útok raketami i drony. Nejméně čtyři civilisté zemřeli v Kyjevě, jednoho mrtvého hlásí Mykolajiv. Zraněných jsou desítky. Škody jsou rovněž v Charkově či Lvovské oblasti, výbuchy se ozývaly i v dalších regionech. Rusko na Ukrajinu vyslalo přes šedesát raket a dronů. Jedna z ruských raket mířila k polské hranici, na poslední chvíli ale změnila směr. Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenskoprůmyslové podniky.

Kyjev hlásí dopad úlomků raket v Dniprovské a Holosijivské čtvrti. Nejméně čtyři lidi ruský útok zabil, zraněných je nejméně osmatřicet včetně těhotné ženy. Hořel osmnáctipodlažní bytový dům, auta a čerpací stanice. Část levého břehu města byla kvůli poškození vedení vysokého napětí několik hodin bez elektřiny, přerušeny byly také dodávky tepla, informovaly tamní úřady a média.

Podle předsedy kyjevské městské správy Serhije Popka zničila protivzdušná obrana nad hlavním městem a v přilehlé Kyjevské oblasti přibližně dvacet ruských raket. Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že zničeno bylo dvanáct z patnácti dronů, kterými Rusko na Ukrajinu zaútočilo.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj později upřesnil, že Rusko na Ukrajinu v noci a ráno zaútočilo celkem 64 prostředky včetně raket Iskander a Kalibr, přičemž sestřeleno bylo 44 cílů, z toho 29 raket a patnáct dronů.

V Kyjevské oblasti jsou po ruských úderech nejméně dva zranění, útoky poškodily nejméně deset soukromých domů, dále hospodářské budovy a komunikací, automobily a vzdělávací zařízení.

V Mykolajivu na jihu Ukrajiny zranily ruské útoky několik lidí, jeden muž pak svým zraněním v nemocnici podlehl, oznámil starosta Oleksandr Senkevyč. Zhruba dvacet domů podle něj přišlo o střechy, poškozena je plynová a vodovodní infrastruktura.

Následky ruského ostřelování v ukrajinském Mykolajivu
Zdroj: Reuters/Viktoria Lakezina

Raketový úder na Charkov

Raketovému útoku čelil Charkov. Na Charkov dopadlo podle předběžných údajů celkem pět ruských raket S-300, informovala generální prokuratura. Zranění utrpěli dvě ženy a muž, všichni jsou pracovníci civilního podniku, jehož budovy byly v důsledku útoku poškozeny.

V Dněpropetrovské oblasti poškodily padající trosky ruských dronů areál obecního podniku, poničené jsou i budovy a auta, uvedl předseda oblastní správy Serhij Lysak.

V Drohobyči ve Lvovské oblasti byl zasažen průmyslový objekt, na ploše o rozloze tři sta metrů čtverečních tam vypukl požár. Další raketa byla v regionu sestřelena ve Stryjském okrese. Oběti ani zranění v oblasti nejsou, sdělil předseda tamní správy Maksym Kozyckyj.

Exploze hlásily rovněž Čerkaská oblast na střední Ukrajině či Ivanofrankivská na západě země.

Rusové použili severokorejské rakety, uvedla policie

Podle ukrajinské policie použilo Rusko k ostřelování Charkova rakety severokorejské výroby. „Dvě z pěti raket vypálených ráno na Charkov byly severokorejské výroby,“ uvedl náčelník vyšetřovací správy policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov.

Experti podle policejního náčelníka dospěli předběžně k závěru, že Rusové použili taktické rakety na tuhé palivo Hwasong 11 Ga, známé také jako KN-23. Ty jsou považovány za obdobu ruských balistických raket Iskander-M.

Minulý měsíc ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin uvedl, že podle předběžné expertizy Rusko použilo rakety vyrobené v KLDR k ostřelování Charkova i 2. ledna letošního roku.

Nahrávám video
Obyvatelé Kyjeva se před raketovými útoky ukrývají v prostorách metra
Zdroj: Reuters

Ruská raketa mířila k polské hranici

Jedna z ruských raket mířila k polské hranici, ale v poslední chvíli změnila kurz do Lvovské oblasti, uvedly ukrajinské vzdušné síly. Generální štáb polské armády podle webu Novoje vremja oznámil, že podnikl opatření k zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru a že se do těchto opatření zapojilo jak polské letectvo, tak spojenci.

Web RBK-Ukrajina napsal, že střela se otočila o 180 stupňů, když byla asi dvacet kilometrů od polských hranic a že polské letectvo vyslalo do vzduchu tři letouny F-16.

V Kyjevě je od úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell, druhý den návštěvy zahájil kvůli ruským úderům v protileteckém krytu, napsal na síti X. „Toto je každodenní realita statečných Ukrajinců od té doby, co Rusko zahájilo svou ilegální agresi“, napsal Borrell.

Ruské ministerstvo obrany po útoku na ukrajinská města podle BBC tvrdí, že jeho armáda útočila „vysoce přesnými“ zbraněmi dlouhého doletu a bezpilotními letouny na podniky ukrajinského vojenskoprůmyslového komplexu vyrábějící bezpilotní čluny, raketové systémy, munici do salvových raketometů a výbušniny.

Inspekce v Záporožské jaderné elektrárně

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi navštívil Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu. „Navštívili jsme to, co bylo pro mě důležité – chladicí bazény s rozstřikem. A ujistili se, že vrty, které jsou tam umístěny, jsou dostatečné k tomu, aby tyto bazény dostatečně zásobovaly vodou,“ citovala Grossiho ruská agentura TASS.

Grossi zdůrazňuje, že jeho mise je apolitická a jediným cílem je zabránit jaderné nehodě. Hlavní odpovědnost podle něj leží na ruské straně, která elektrárnu ovládá. Připomenout to chce příští týden v Moskvě osobně Vladimiru Putinovi.

Rusko obsadilo největší jadernou elektrárnu v Evropě v březnu 2022, krátce po zahájení své plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Jejích šest reaktorů je nyní odstavených.

Ukrajina loni uvedla, že se obává, že by elektrárna mohla čelit nedostatku vody poté, co exploze v červnu zničila hráz nedaleké Kachovské přehrady, a elektrárna tak přišla o vodu z nádrže. Z útoku na přehradu se vzájemně obvinily Ukrajina i Rusko, rezervoár ale od prvních dnů invaze okupovaly ruské síly.

Grossi od začátku války navštívil elektrárnu již počtvrté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 2 hhodinami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 4 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 4 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...